V hlavě...

21. listopadu 2016 v 15:50 | Simix |  *Mini Diary*

Ahojte kamarádi!


Děkuji Vám za komentáře u minulého článku. Nečekala jsem, že se Vám článek bez tématu bude tak líbit. Je pravdou, že i mě kolikrát baví číst více články o "ničem" než s nějakou velkou tematikou.
Docela by mě zajímalo, kam se poděly ty časy, co jsem měla v hlavě nějakou inspiraci a psala a psala do zbláznění.
Myslím, že se do toho zase pomalu dostávám... Tak uvidíme.

 

Zastavit se a sledovat ...

15. listopadu 2016 v 16:06 | Simix

... AHOJ ...


Člověk si někdy neuvědomí plno věcí, pokud nezpomalí a nezačne se víc rozhlížet. Někdy ani tak... Může mu uniknout tolik věcí.
Je to jiné, když jdu po ulici plné lidí, nebo sedím na intru na okenním parapetu a sleduju to dění z prvního patra. Člověk pak najednou vidí, jak je ta ulice rušná, kolik projde lidí a projede aut. To sice vidím i z pohledu obyčejného chodce, ale odtud je větší rozhled a je to jiné. Jako bych nebyla součástí toho všeho tam dole.
Zahleděla jsem se na tmavěmodrou papučku (haha) na silnici a říkám si, co tam asi dělá? Nebo spíš, kdo ji tam takto zanechal? Co dělá je vlastně docela jasné. Nehnutě leží na silnici před intrem. Kousek opodál nedávno byla nějaká bota a je dost možné, že tam stále leží. Ne, opravdu netuším, proč tu píšu o opuštěných botách před naším intrem.


Vlastně nemám opět žádné velké téma, o kterém bych psala, ale přijdu si tak nějak ... nenapadá mě žádné správné slovo.
Mám chuť psát ale něco úvahového, nebo aspoň se o to pokusit (heh :D).
Zkrátka přemýšlím a sedím na tom okně. Odpočívám. No, dá se říct. Odpočívám po škole, ve které se dneska toho ani tolik nedělo, ale na druhou stranu...
Naše učitelka na angličtinu dneska měla strašnou náladu a k mé dnešní ucourané podzimní náladě to moc nepřispělo, ale tak špatně jako ona jsem na tom dneska nebyla a nejsem. Byla fakt protivná... Nevím, co ji kouslo. Nikdo nevěděl.
No a taky jsme dnes byli v divadle na Bílé nemoci.

Poslouchám hudbu a při dalším pohledu z okna zjišťuji, že ta papučka zmizela :D :D :D No nene :D :D
No tak Simix, už by jsi mohla začít psát něco pořádného! :D


Popíšu Vám, co vidím dál...Stromy, nebo několik stromů, které vidím, jsou už skoro celé opodané. Listí nehnutě leží pod nimi a v okolí stejně nehnutě, jako předtím ta papučka (vtipné slovo), dokud někam nezmizela. Dál vidím keře a jehličnaté stromy, co vypadají rok co rok stejně. Na silnici bíle svítí přechod, po kterém sem tam někdo přejde.
Nebe je šedivě modré, nebo spíše šedé. Dneska ráno bylo krásně modré s jemnými obláčky s nádechem do červena a s pár bílými rýhami, jakoby proletělo několik letadel. Venku je čím dál chladnějí. Nedávno sněžilo, ale nezbyla ani trošička.
Před chvilkou projela sanitka. Kdyby se jelo po silnici tím směrem, kterým jsem otočená, dojelo by se ani ne za dvě minuty k nemocnici. Tudíž je docela časté a obvyklé, když tu nějaká sanitka projede.

Dneska mám oči jako po pláči... takové ... a opět nemohu najít správné slovo. Bohužel. Správná slova někdy nepřichází.
A jaká slova jsou vlastně ta správná?


Tak se všichni hezky usmějme a s úsměvem se sejdeme i u dalšího článku! :)
(Já vím, že jsem dneska skoro nic nenapsala, jen pár zbytečných slov, ale who cares?! :D )
SIMIX

Stužkovací večírek (2016)

12. listopadu 2016 v 12:55 | Simix

Vítejte u nového článku!

Nevím, jak Vy, ale já se mám fajn. Na to, že jsem nespala celou noc a už jedu víc jak 24 hodin v kuse, je mi krásně a ani unavená si nepřipadám. Kolikrát si připadám mnohem unavenější po osmi hodinách spánku. Čím to bude?
K důvodu, proč jsem nespala, se ale ještě vrátím, ale dejme tomu čas.

Poslední dobou v naší třídě probíhaly menší hádky ohledně maturiťáku, případně stužkováku a já nevěděla, co si i po několika rocích, mám o některých lidech z naší třídy, myslet. No, to je je docela asi přehnané. Samozřejmě, že ty lidi v nějakém měřítku znám a obrázek mám vytvořený už dávno, ale tyto hádky tvoří ve třídě tábory. Neříkám ale, že jsme špatná třída, a že ty lidi nemám ráda.. po včerejším večeru mám naopak pocit, že je mám hodně ráda a možná i víc, než některé lidi ze základky. K tomu se ale také ještě dostanu. Akorát začnu (budu pokračovat) trochu jinak... víc od začátku.
 


Dance.

7. listopadu 2016 v 18:51 | Simix |  *Vlastní témata*

*Ahoj*

Ani nevím jak... zkrátka náhodně mi na youtube začalo hrát nějaké video. Taneční video, co se mi dost zalíbilo a napadlo mě, že bych mohla napsat článek, kam bych pár takových videí dala.
Není to žádný extra nápad na článek, ale aspoň něco mě napadlo a jsem za to ráda. :)

Jako první video, které přidám, nebude to, co jsem viděla jako první, ale to, co mě jako první zaujalo nejvíce.


Vzpomínám si na na jeden taneční tábor, na kterém jsem byla. Dřív jsem tanec milovala. Neříkám, že už tancování nemám ráda, ale už se nevyřádím tolik, jako dřív. Takhle krásně mi to nikdy nešlo, ale každopádně tanec je něco, při čem člověk může vybít své afekty. Je to možnost dostat se nějak ze stresu nebo ze vzteku. Pro každého tanec může znamenat něco jiného, ale jsou lidé, co do toho dávají všechno. Pro jiné lidi nemusí tanec třeba znamenat tolik. Pro někoho tanec nemusí znamenat nic. Například i hudba je něco, co má pro plno z nás neskutečně velkou hodnotu. Hudba a tanec jsou dost propojené. Tanec bez hudby, to není ono. Hudba bez tance, to je něco docela jiného, ale to i to má něco, co člověka nějak ovlivňuje. Něco, co v člověku vyvolává různé pocity, nebo něco, co v určitých pocitech a situacích člověk potřebuje. Některým třeba pomáhá přejídání, kouření, alkohol ... ale to je jen tak na oko. To jenom "pomáhá", ale nepomáhá doopravdy. Toto je úplně něco jiného... Také mě například napadlo běhání. Běhání, tanec, hudba., lukostřelba, plavání, zpěv, jiný sport, pláč... to jsou věci, které pro nějakého člověka může znamenat mnoho. Něco, co ho udržuje při životě, něco co mu pomáhá se uklidnit... Takový únikový svět. Nedovedu to lépe napsat. Nevím, jak to napsat. Ale myslím, že mě chápete.


Tancem se dá vyjádřit mnoho... podle toho jak člověk tančí.
Pohybem, gesty, mimikou... tak člověk vyjadřuje kolikrát své pocity.
I hudbou se dá vyjádřit mnoho, podle toho, jak člověk zpívá neb hraje na hudební nástroj. Jak hlasitě, jakou písničku, jak rychle, v jaké tónině,... Někdy to možná nevyjadřuje nic, jen to, že člověk dělá něco, co je zadané.
Zpívá veselou písničku, ačkoli je smutný, protože třeba zrovna se to čeká.

Tanec má různé podoby... někdo za tanec považuje latinskoamerické tance, někdo balet, někdo moderní tance,...
Dupstep, hip hop, street dance, ...
Ale všechno je to tanec! Ne?


Asi k tomu nemám co říct... (napsat).


A jaký je váš způsob, jak se dostat z afektů, stresu a napětí?


Je hezké, jak jsou nějaké choreografie a videa ve formě příběhu :)


Myslím, že toho je už dost, tak poslední...


Tak se mějte...
SIMIX

Vymýšlet originální názvy článku je snad horší než vymyslet titulek do slohovky :D

4. listopadu 2016 v 17:58 | Simix

*Zdravím panstvo a damstvo*

Tak se po týdnu opět hlásím! Opravdu celý týden jsem nevkročila na blog. Ne, že bych nechtěla, nebo bych neměla čas, to naopak. Bylo v tom jenom to, že jsem si zapomněla doma nabíječku od notebooku a zjistila jsem to až poté, co jsem přijela na intr. Notebook se mi ani ne do hodinky vybil, protože jsem ho doma nenabila (pech!). :D

Tento školní týden pro mě nebyl ani nijak náročný. Sice jsem nenachytala nejlepší známky z němčiny a z angličtiny, ale to bylo z písemek, které jsme psali už dřív. Tak i tak mi vychází stále přijatelný průměr (okolo dvojky) a až tolik to neřeším.
Ulovila jsem ale jedničku z klavíru, z kterého většinou dost zmatkařím a z přespolního běhu, který jsem posledně pokazila. Ten den mi nebylo dobře, ale tentokrát jsem si to vylepšila. Pani profesorka Formanová mi říkala, že už to běžet nemusím, že mi dá za ten minulý běh 4, ale já ji řekla, že věřím, že to dokážu i mnohem lépe a také že jo. Doběhla jsem první s časem 00:13:03... teď si nejsem jistá. Do 00:13:30 byla jednička, takže paráda! Takže maximální spokojenost. Ačkoli tento týden nebyl tak náročný, jsem docela unavená. Snad nasbírám přes víkend energii do dalšího týdne :D


Když jsem koukla na komentáře u posledního článku a tak nějak na ně odpověděla, objevila jsem tam odkaz do čtvrtého kola jedné obrázkové soutěže, do které jsem se zapojila. Když jsem odkaz rozklikla a v anketě hlasovala pro Lucii, protože ten obrázek je opravdu úžasný, byla jsem ohromena. Mám tam dvojnásobek hlasů, než ostatní děvčata a vůbec netuším, jak je to možné, protože jsem opravdu celý týden na blogu nebyla a hlasy jsem si nesháněla. Ani jsem netušila, že už je další kolo. Každopáně potěšilo a děkuji. Pobavil mě tam jeden komentář ve smyslu, že jsem naspeedovaná :D Chyba v Matrixu? Nevím, jak je to možné, ale děkuji :D
Hlasovat můžete zde, jsme tam ještě čtyři (myslím) a třeba mě může někdo ještě dohnat :D (ne, že bych nechtěla vyhrát, ale není to až tak důležité). Ale ještě jednou díky, je to opravdu ohromující.

Dny jsou stále chladnější a chladnější... někteří jsou stále shopni (malá část spíš) chodit v šatech a kraťasech, ale já už odkládám sportovní buničku a jdu do zimní, jejda :D Nemám zimní bundy moc ráda, ale lepší, než abych třásla kosu, ne? Nebo se třásla kosou? :D :D Můžete si vybrat!! :D

A co Vánoční dárky, už jste začali nakupovat? Já ještě nic nemám :D

Nedávno jsem psala, že nemám moc nápady na články a asi Vás moc nepotěším, ale stále nic moc, ale tak ... Přežijeme!

V dnešním článku je opravdu jen pár obyčejných slov, ale i tak doufám, že to pro Vás bylo fajn čtení.
Myslím, že docela v pohodě :D
A jak jste se měli tento týden Vy? :)

Mějte se krásně!!
Viel Liebe und Glück mit Ihnen,
meine liebe freunde.

SIMIX

Další články


Kam dál