Březen 2013

Láska 35. část

31. března 2013 v 19:15 | Simix |  *Příběh*
Ten kluk, co jsem dneska viděla v čekárně, to byl Adam ... takže ho znám.
Jenom jsem ho nepoznala. Rozloučila jsem se s Petrou ...
Do čtvrt hodiny jsem byla zpátky v čekárně, Tomoa mamka tam nebyla. Lekla jsem se, že jsem se ztratila, a že jsem jinde ... Začala jsem panikařit, a když jsem se prudce otočila, stál tam zase ten kluk. Málem jsem do něj vrazila.
"Adame?" ověřovala jsem si, zda to je opravdu on.
Ten kluk na mě koukal ... na jeho tvářích se vykouzlil úsměv, který jsem už znala.
"Už jsem se bál, že mě nepoznáš," zatrilkoval.
"Taky že jsem tě málem nepoznala, kdybych nepotkala Petru, vůbec bych nevěděla, že tu jste," řekla jsem a opětovala jsem nervózní ůsměv.
"O Petře mi ani nemluv, jsem na ni naštvaný a nechci se s ní, ani o ní už bavit a ani s Matějem!!" řekl víceméně naštvaně.
"Dobře, promiň," řekla jsme omluvně. Jenom něco zamručel.
"Co jsem .... jo, mám ti vyřídit od té paní, co tu byla, že .... ehm, no, teď nevím, .... že jde za, .... nevím, kdo to byl, asi jsem to zapomněl, prostě za nějakým klukem," řekl, a šlo vidět, že má potíž si vše pořádně vybavit.
"Jo, dobře, jsem ráda, že jsi mi to řekl, jinak bych se asi zbláznila," usmála jsem se na něj s větší úlevou.
"Promiň musím jít na svůj pokoj, můžeš mě pak když tak přijít navštívit. Je to pokoj číslo 12 ve druhém patře, OK?"
"Dobře, ráda, když to stihnu, budu tam, a jak dlouho tu jsi?" vychrlila jsem ze sebe.
"No jsem tu od včerejška, takže ještě asi dva dny, jen menší pozorování, jestli nemám poraněnou hlavu zevnitř, nebo co," řekl, zvedl ruku na pozdrav a kráčel si to chodbou pryč. Když jsem se otočila na druhou stranu, spatřila jsem doktora, který operoval Toma, a hned jsem se ho zeptala, kdy ho budu moci jít navštívit ...
"Teď je u něj jeho matka, pokud chcete, mlžete jít za ní," řekl a otevřel mi dveře Tomova "pokoje". Vešla jsem a strnula jsem hrůzou. Tom vypadal hůř než Adam. Měl na obličeji plno modřin, na pravé straně měl vlasy vyholené. Šlo poznat, že podstoupil nějakou operaci hlavy, měl tam stehy. Ruku měl obvázanou a na noze měl sádru. U druhé ruky měl rozříznutý palec. Taky sešitý. Do očí se mi nahrnuly slzy. Jeho matka mě objala a sedla jsem si vedle ní na druhé křesílko, kterí tam bylo. I ona měla nakrajíčku. Seděly jsme tam a koukaly na Toma, spal. Měl zavřené oči. Nereagoval, nekhýbal se ... měla jsem z toho trauma, depresi a já ani nevím co ...

Láska 34. část

29. března 2013 v 17:06 | Simix |  *Příběh*
Čekaly jsme dlouho. Byla jsem už unavená. Skoro jsem usínala v čekárně na křesle. Probral mě příchod doktora.
"Před čtvrt hodinou jsme dokončili operaci, žádné vážné komplikace nenastaly, ale bude tady muset zůstat na pozorování. Zatím je v kómatu, ale za hodinu ho budete moc navštívit. Především vy a pak bude moc i tady slečna," řekl doktor s neutrálním výrazem. Tomova maminka mu poděkovala a doktor odešel.
"Jdu si pro kávu, chceš také donést? Koukám, že tu usínáš," řekla a po dlouhé době se trochu pousmála, přestože měla v očích slzy.
"Děkuji, přestože kávu moc nepiju, ráda si dám," řekla jsem a opětovala jsem ji smutný úsměv a ona odešla k nedalekému automatu.
Tentokrát jsem neusínala, ale unavená jsem byla dost. Prošlo kolem mne několik lidí, zdravých i nemocných, několik doktorů a sestřiček. Někdo mi poklepal na rameno. Čekala jsem, že to bude Tomova mamka, ale nebyla. Byl to nějaký kluk. Lekla jsem se a nevěděla jsem co po mně chce. Dívali jsme se na sebe. Přišel mi povědomý, ale měl poškrábaný obličej z nějaké nehody a ruku v sádře. "Promiň, asi jsem si tě s někým spletl," řekl. Povědomý mi přišel i jeho hlas, ale jak měl na obličeji jednu, dvě náplasti a škrábanec, nevybavila jsem si, kdo by to mohl být. Odešel. Hned poté přišla Tomova mamka. Podala mi horkou kávu a přisedla si ke mně. Seděly jsme tam mlčky a já přemýšlela. Přemýšlela jsem nad Tomem, kam by jsme spolu šly na to rande, kdo byl ten kluk, a co se vlastně stalo. Byla jsem z toho celá zničená a zklíčená, stejně tak i jeho matka. Přišlo mi to jako věčnost, přitom uplynulo jenom půl hodiny. "Musím si odkočit, omluvte mě," řekla jsem a šla jsem heldat toalety. Nemohla jsem je najít, ale jedna milá sestřička mi pak ukázala cestu, takže po chvilce pátrání jsem našla. Vešla jsem a tam byla Petra, moje bývala spolužačka ze základní školy. Byla na všechny hodná a všichni ji zbožňovali a především kluci. Byla zkrátka dost oblíbená, hezká a navíc chytrá.
U sebe měla berle, protože měla něco z nohou a hned si mě všimla.
"Ahoj Sandro, dlouho jsme se neviděly," řekla a já si ji prohlédla.
"To ano, co se ti stalo?" zeptala jsem se ji.
"Adam mě pozval na svůj fotbalový trénink, kde nastal menší problém," řekla a pousmála se.
Adam, to byl taky můj bývalý spolužák. Ten, na kterého jsem nedávno myslela, ten, kterého jsem měla tajně ráda, ale spíš si rozumněl s Petrou.
"Jaký problém?" zeptala jsem se, protože jsem dostala o Adama strach. V tu chvíli se mi udělalao slabo. To je moc nehod naráz. Tom a Adam ...
"No, víš, na tréninku nastala rvačka, povídal si se mnou Matěj, vždyť víš ne? Náš bývalý spolužák a mluvil o Adamovi. Adam ho slyšel a urazilo ho to ... začali si nadávat a rvát se. Mlátili se vším, co jim přišlo pod ruku, Matějovi tekla z lokte krev a má zlomený palec a Adam má odřenou hlavu a taky něco zlomenho. Já jsem si vyvrtnula nohu, když jsem je chtěla od sebe odtrhnout," řekla a v tom mi začali docházet nějaké věci ...

Láska 33. část

26. března 2013 v 18:23 | Simix |  *Příběh*
Dlouho jsem přemýšlela nad tím táborem. Rozhodla jsem se, že tam s Tomem pojedu.
Nevěděla jsem, co nás tam čeká, ale věřila jsem, že když tam budu s ním, že to bude fajn. Byla jsem zvědavá. Mělo to být za tři týdny, takže ještě celkem čas. Další den jsem šla k němu domů, abych mu to vyřídila. Byl natšený. "V tom případě, musím poslat přihlášku a peníze," řekl s úsměvem. Na tu přihlášku je prý dva týdny čas a na zaplacení taky, což mě celkem převapilo, protože většinou to musí být několik týdnů dopředu, pokud vím. Tom mě pozval večer na večeři, nebo na nějakou diskotéku, ještě se uvidí. Zatím jsem šla domů. Četla jsem si. Tentokrát to byla kniha s názvem "Správná dvojka", což jsem zažívala. Já a Tom jsme správná dvojka. Nemohla jsem se dočkat našeho dalšího společného večera. Aspoň dvě hodiny dopředu jsem se začala připravovat. Osprchovala jsem se, dala na sebe co nejlepší ublečení- červenobíle krátké šaty, navoněla jsem se a mamka mě nalíčila. Tentokrát mi pořídně vysvětlila jak se odličuje. Chodila jsem po pokoji a čekala na Tomův příchod. Bála jsem se, abych si nepomuchlala šaty a nezničila účes. Měla jsem navlněné vlasy. Myslím, že jsou to jen zbytečné obavy. Nikdy jsem se o takové věci moc nestarala. No jo, vypadá to, že přítomnost Toma, mě trochu změnila. Jakmile jsem uslyšela zvonek u dveří, rozeběhla jsem se tam. Otevřela jsem a stála tam jenom mámina kamardka. Pozvala jsem ji dál a s mamkou pak jenom o něčem mluvily a pily čaj. Já si už začínala dělat starosti a najednou mi zazvonil mobil. Na dipsleji bylo napsáno, že volá Tom, ale když jsem to zvedla, voalala jeho mamka.
"Promiň, ale Tomáš nemůže přijít...," odmlčela se a já si začala namlouvat, že mu to takázala, dokud mi neřekla, že ...
"...Tom je v nemocnici," dořekla.
Ihned jsem se polekala a ptala jsem se na to, co se stalo. Jeho mamka pro mě hned přišla a zavezla mě k němu do nemocnice. Cestou mi řekla, že když se za mnou chystal, srazilo ho auto. To mě velice polekalo a bála jsem se, co s ním je. Stejně tak i jeho matka. Takže žádné rande s ním nebude. Škoda to strojení :-/ Musely jsme čekat, protože Tom byl na operaci. Byly jsme tam několik hodin a navštívit jsme ho mohly až zítra. Rozhodly jsme se, že tam přes noc zůstaneme. Byly jsme nervózní a hrozně jsme se bály. Já jsem si vyčítala, že se mu to stalo kvůli mně. Šel přeci za mnou. Chtěly jsme co nejdříve slyšet, co s ním je.
"Klidně Tě odvezu domů, vrátím se sem, a pak Ti zavolám, co s ním je," řekla jeho mamka.
"To je dobrý, počkám tu s vámi," řekla jsem rozhodlaně.

32. část

24. března 2013 v 14:42 | Simix |  *Příběh*
Ráno, když jsem se probudila, Tom ještě spokojeně pochrupoval vedle mě. Usmála jsme se a říkala jsem si jak je roztomilý. Políbila jsem ho na tvář, aniž bych ho probudila a šla se upravit. Opláchla jsem se a učesala. Riskla jsem to a nalíčila jsem si trochu hnědě stíny, aby to nešlo moc vidět, ale hezky se to třpytilo. Řasenku jsem radši ani nepoužila. Oblékla jsem si dlouhé modré tričko a černé legíny. Celkem myslím, že mi to slušelo. Sama to dobře neposoudím, počkám, co řekne Tom, až se probudí. Zatím jsem sešla dolů a připravila jsem snídani. Nic moc tu nebylo a tak jsem skočila koupit nějaké koláčky, sušenky a jiné pečivo. Doma, v kuchyni, jsem na talířek dala pár buchet a koláčků, na druhá talířek sušenky, do dvou skleniček jsem nalila džus. Obě skleničky a oba talíře jsme dala na takový podnos (tác) a ještě jsem k tomu přidala jablko a banán. Donesla jsem to nahoru do pokoje. Tom ještě spal, odložila jsem tác na noční stolek a přiblížila se k Tomovi. Jakmile jsem se nad ním sklonila, otevřel jedno oko, jako psík obhlížející okolí. A pak teprve obě. Políbili jsme se a popřáli si dobré ráno. Posadil se a já si přisedla k němu a postili jsme se do snídaně. Navzájem jsme si do pusy dávali sušenky. Byl to příjemný pocit. Když jsme pili džus, překřížili jsme si ruce (jeho a moje) a teprve pak jsme se napili, prostě jsme trochu blbnuli. Po snídani jsme se vystřídali v koupelně. Když jsem šla odnést zbytky ze snídaně do kuchyně, mamka tam už byl a vařila oběd.
"Jak jste se tu měli, zlatíčko?" zeptala se mě mamka s úsměvem. "Ale jo, dobrý, co ty?" zeptala jsem se ji také. "Jojo, fajn," a řekla a já šla zase nahoru. Tom tam seděl na posteli a čekal na mě. Řekla jsem mu, že je mamka už zpět. Zatím jsme přemýšleli, co podnikneme, ale volala mu jeho mamka, a tak musel jít domů. "Ještě ti zavolám," řekl mi před odchodem.

31. část

23. března 2013 v 18:30 | Simix |  *Příběh*

K večeru jsme se šli projít. Vedli jsme se za ruce a letní teplý vánek mi čechral vlasy. Po chvíli jsme se zastavili a on mi vlasy zastrčil za ucho, usmál se na mě a něžně mě políbil. Přestože to není první polibek, je úžasný. Říká se, že první pusa je nejlepší ze všech, což v tomto případě nebyla pravda. Každá byla úžasná, protože byla od něj. Bylo mi s ním krásně, ale začala mi, být zima, a tak mi půjčil svojí šedivou mikinu. Krásně voněla. Voněla jeho krásnou vzrušující vůní. "Kdyby ti byla zima, vrátím ti ji," pošeptala jsem mu do ucha. "To je v pořádku," odpověděl a já cítila, jeho studené ruce. Byla mu zima, věděla jsem to, ale on to přesto maskoval. "Půjdeme domů, ať tady nezmrzneš," nabídla jsem mu. "Je přeci léto, a není zase taková zima," řekl a vyznělo to jako nesouhlas. Přesto jsme domů šli. Udělala jsem nám čaj a pustila jsem rádio. Seděli jsme u sebe, a pozorovali jsme se. Byl to krásný pocit. Pocit klidu, bezpečí a lásky. Popíjeli jsme svůj čaj a poslouchali hudbu. Nikdo z nás nemluvil, jen jsme si vychutnávali tu krásu, být spolu bez problémů a starostí. Když v rádiu zazněla pomalá romantická písnička, odložil svůj hrnek s čajem a vybídl mě k tanci. Neuměla jsem moc tančit, přestože jsem před rokem chodila na tanečních. Tančila jsem tam s klukem, kterého jsem tajně milovala. Byl to spolužák, který k nám nechodil moc dlouho, ale zbožňovalo ho plno dívek. Přitom nebyl nejhezčí, ale vyzařoval ze sebe to kouzlo, do kterého se každá zbláznila a byla jsem to i já. Neviděla jsem ho už od konce školního roku. Dlouho jsem neměla pořádnou odvahu s ním promluvit, ale na rozlučku se to stalo. Odešli jsme o chvilku dřív, a pozval mě domů. Přenocovala jsem tam, stejně jako Tom dnes bude přenocovat u mě. Nic se nedělo, jenom jsem s ním ležela jeho v posteli, ale opravdu se nic nedělo. Ráno nás oba bolela celkem hlava, protože jsme oba na rozlučáku něco vypili, přestože ani jeden z nás nemá alkohol a ani kouření moc rád, udělali jsme si šumáka a leželi jsme vedle sebe, z čehož jsem byla nervózní, neměla jsem odvahu na něj ani pořádně promluvit… neviděla jsem ho už měsíc a půl, zkrátka pře prázdniny … Nevím, proč jsem si na něj teď vzpomněla, když jsem tu s Tomem. Mám toho spolužáka totiž moc ráda a občas mi chybí, ale s Tomem se mám skvěle a máme toho hodně za sebou. No ještě nás něco čeká. Ale jsem si jistá, že ho miluju, ale také jsme si jistá, že jsem milovala a možná stále miluju toho, teď už bývalého spolužáka. Předtím jsem chodila s několika kluky, ale to bylo jen dětské blbnutí, proto to jako chození neberu, a v šesté třídě, se mi jeden hodně líbil, byla jsem z něj na větvi a nervózní stejně jako z tamtoho spolužáka … no to je už ale pryč. Je tu přeci Tom ne?

30. část

23. března 2013 v 18:29 | Simix |  *Příběh*
S Tomym jsme se dohodli, že by u nás mohl dnes přespat, mamka souhlasila. Došel si domů pronějaké věci, a zeptal se své mamky, která byla zrovna doma, jestli může u nás přenocovat. Také mu to dovolila. O nějakou chvíli byl zpět a zazvonil. Otevřela mu moje mamka a já si zatím trochu uklízela v pokoji. Když přišel do mého pokoje, úplně vykulil oči, protože jsem si nad úklidem dala hodně záležet. Vyvětrala jsem, utřela prach, vyluxovala, srovnala oblečení, urovnala knihy a jiné věci a srovnala si postel. Jednu věc jsem ale nestihla, dát do pořádku sebe. Byla jsem z úklidu rozcuchaná a zpocená. Chvíli jsem si zmoženě lehla na postel a on si ke mně hned přilehl. Byl to krásný pocit. Nikdy jsme vedle sebe neleželi. Usmívali jsme se na sebe.
"Mohl bych si dojít na záchod?" zeptal se mě, Jako bych byla jeho maminka nebo učitelka ve škole či školce.
"Jistě, dole, vpravo od schodiště," řekla jsem mu, kdyby náhodou nevěděl. Já se zatím trochu upravím. Učesala jsem se, namalovala rty leskem a trochu navoněla. Stále bylo otevřené okno, takže se pokoj vyvětral, ale já krásně voněla. Když Tom přišel, ležela jsem zpátky zase na posteli. Vše jsem to udělala nervózně ve fofru, aby mě neviděl, jak se fintím před zrcadlem.
"Sluší ti to," řekl s úsměvem. Jako by tušil, že jsem se dávala trochu do pořádku. :-D
"Tvoje mamka říkala, že dneska přespí u kamarádky, a že nám nechá trochu prostoru," řekl mi Tom. Trochu jsem se divila, že nám mamka takhle věří, ale byla jsem vcelku ráda. Neměli jsme žádný plán co dělat a tak jsme se spolu koukali na film. Byla to nějaká romantika. Když tam byla jedna milostná scénka, začali jsme se líbat. Vášnivě a krásně. Tom mě povalil na postel a líbali jsme se dál. Sundal mi tričko a já se nebránila, odhodil ho ke dveřím (zavřeným), stále jsme se líbali. Když mi rozepínal kalhoty, zasekla jsem se a odtáhla jsem se od něj. Podíval se na mě udiveně a bála jsem se, že je naštvaný.
"Promiň,"řekla jsem. "Nic se neděje, nemohu Tě do ničeho nutit, nechci být jako ten kluk, co tě otravoval, pamatuješ?" řekl a přinesl mi mé tričko. "To mi ani nepřipomínej," řekla jsem a navlékla jsem si ho. Rozhodli jsme se, že se budeme dále koukat na televizi a já šla zatím do kuchyně pro nějaké brambůrky. Když film skončil a brambůrky jsme měli dávno v sobě, zahráli jsme si "člověče, nezlob se". Potom jsme si povídali a vyprávěli jsme si historky a vtipy. Byla s ním sranda, ale jaksi mi uvízlo v hlavě, na co jsme se chystali. Udělala jsem chybu, že jsem to ukončila? To nevím, ale na to bude času ještě dost, teda aspoň myslím.

Láska- 29. část

22. března 2013 v 15:59 | Simix |  *Příběh*
Tomovi, Katce ani Samovi jsem se neozývala, nechtěla jsem s nimi mluvit. Už jsem myslela, že zbytek prázdnin strávím doma. Přišlo mi přes 30 SMS. Tři z toho byly od Sama, deset od Katky, která nechtěla přijít o svou kamarádku a zbytek od Toma. Plus ještě zprávy na e-mailu, facebooku ...
Nevěděla jsem, zda se na ně přestat zlobit a odpustit jim a nebo se na ně hněvat po zbytek svého života. Skoro celou dobu jsem proseděla na posteli a koukala jsem do blba (ne na blba, nikdo tam nebyl) :-D Rodiče byli pryč. Táta v práci a máma v nemocninci.
Byla jenom na prohlídce u doktora, kvůli miminku. Ještě není těhotná tak dlouho, aby se nevědělo, jestli to bude kluk, nebo holka. Přesto se těším na svého sourozence. Kdyby byla mamaka těhotná dříve, a mimčo se narodilo ještě o prázdninách, nenudila bych se, protože bych to malé vozila v kočárku na prochízku. Podle mých výpočtů se narodí až někdy v dubnu ...
Z mého uvažování mě vytrhl zvonek. Šla jsem se podívat, kdo tam je.
Protože jsem se obávala toho, že to bude Tom, tak jsem se zastavila přesně u dveří, a otočila jsem se. Změnila jsem rozhodnutí, řekla jsem si, že neotevřu. Mé rozhodnutí však překazilo šramocení v zámku a hlasy. Otevřela mamka s úsměvem od ucha k uchu a za ní stál kdo jiný, než Tom. Hned jsem zamířila ke svému pokoji. Tom šel za mnou, což jsem nechtěla. Ani nevím, co jsem chtěla. Zkrátka mě furt štve, že se líbal s Katkou. Mojí nejlepší kamarádkou. A nebylo to prý jen jednou. Zjistila jsem, že ho opravdu miluju. On ještě předtím ukazoval totéž. Choval se ke mně skvěle. Než jsem stihla zavřít dveře svého pokoje, vrhl se ke mě a objal mě. Chtěla jsem se mu vytrhnout, ale začala jsem brečet a on mě začal utěšovat. Najednou jsem byla ráda, že je zase u mě. Člověk asi nikdy nepochopí, proč má zamilované děvče v pubertě takovéto pocity.
Stali jsme před mým pokojem asi tři pokoje, dokud jsem se nevzpamatovala a nepustila ho dovnitř. Ptala jsem se ho, proč se mamaka při vcházení do domu tak usmívala.
"Nevím, jenom jsem řekl, že jí to moc sluší," řekl mi s údivem Tomík.
"Je těhotná," řekla jsem.
Zakýval hlavou, prohlédl si můj pokoj a pak se na mě nechápavě podíval.
"Promiň za ten tepořídek," řekla jsem. Styděla jsem se za ten binec, ale neuklízela jsem. Byla jsem na prášky.
"Tvoje mamka je tě-ho-tná?" zeptal se nechápavě.
"Ano, je. Myslela jsem, že to víš, když si kýval hlavou," řekla jsem mu.
"Jo jistě promiň, neposlouchal jsem Tě, víš .... já ...... no, chtěla bych Ti něco ... no, jak bych .... no rád bych Ti něco řekl." Vykoktal ze sebe.
"Je to něco trestného?" zeptala jsem se.
"Ne, proč?" zeptal se pro změnu on.
"Protože to ze sebe soukáž, jak z chlupaté deky," řekla jsem s úsměvem.
"No, radši se už nebudu vyjadřovat," řekl a vytáhl z kapsy malý letáček.
Samozřejmě mě zajímalo, co to je, tak jsem si to vzala do ruky.
Nápis letáčku byl: TÝDENNÍ POBYT MLADISTVÝCH V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE.
Ulekla jsem se. On mě chce vzít do KONCETRÁKU? Nechápavě jsem na něj zaměřila pohled.
"Asi jsem Ti to měl nejdřív vysvětlit, ale nevím, jak začt, bojím se, že tam se mnou nebudeš chtít jet, protože tě to odstraší, což dougám, že ne. Je to jenom týdenní pobyt na obyčejném táboře, pro puberťáky v našem věku. Téma tábora, je "Koncentrační tábory za 2. světové války".
Je to .... no .... jenom pobyt, kde se k tobě budou chovat jako jinde na táboře, ale budou tam různé přednášky, no a já myslel, že by byl dobrý nápad se tam jet podívat, ale asi to byl blbý nápad, že?"
"No nevím hele, ale na začátku jsem se pěkně vylekala!!"
Prostudovali jsme společně ten letáček a já se zatím rozhodovala, jestli tam s ním pojedu, nebo ne.