Láska 34. část

29. března 2013 v 17:06 | Simix |  *Příběh*
Čekaly jsme dlouho. Byla jsem už unavená. Skoro jsem usínala v čekárně na křesle. Probral mě příchod doktora.
"Před čtvrt hodinou jsme dokončili operaci, žádné vážné komplikace nenastaly, ale bude tady muset zůstat na pozorování. Zatím je v kómatu, ale za hodinu ho budete moc navštívit. Především vy a pak bude moc i tady slečna," řekl doktor s neutrálním výrazem. Tomova maminka mu poděkovala a doktor odešel.
"Jdu si pro kávu, chceš také donést? Koukám, že tu usínáš," řekla a po dlouhé době se trochu pousmála, přestože měla v očích slzy.
"Děkuji, přestože kávu moc nepiju, ráda si dám," řekla jsem a opětovala jsem ji smutný úsměv a ona odešla k nedalekému automatu.
Tentokrát jsem neusínala, ale unavená jsem byla dost. Prošlo kolem mne několik lidí, zdravých i nemocných, několik doktorů a sestřiček. Někdo mi poklepal na rameno. Čekala jsem, že to bude Tomova mamka, ale nebyla. Byl to nějaký kluk. Lekla jsem se a nevěděla jsem co po mně chce. Dívali jsme se na sebe. Přišel mi povědomý, ale měl poškrábaný obličej z nějaké nehody a ruku v sádře. "Promiň, asi jsem si tě s někým spletl," řekl. Povědomý mi přišel i jeho hlas, ale jak měl na obličeji jednu, dvě náplasti a škrábanec, nevybavila jsem si, kdo by to mohl být. Odešel. Hned poté přišla Tomova mamka. Podala mi horkou kávu a přisedla si ke mně. Seděly jsme tam mlčky a já přemýšlela. Přemýšlela jsem nad Tomem, kam by jsme spolu šly na to rande, kdo byl ten kluk, a co se vlastně stalo. Byla jsem z toho celá zničená a zklíčená, stejně tak i jeho matka. Přišlo mi to jako věčnost, přitom uplynulo jenom půl hodiny. "Musím si odkočit, omluvte mě," řekla jsem a šla jsem heldat toalety. Nemohla jsem je najít, ale jedna milá sestřička mi pak ukázala cestu, takže po chvilce pátrání jsem našla. Vešla jsem a tam byla Petra, moje bývala spolužačka ze základní školy. Byla na všechny hodná a všichni ji zbožňovali a především kluci. Byla zkrátka dost oblíbená, hezká a navíc chytrá.
U sebe měla berle, protože měla něco z nohou a hned si mě všimla.
"Ahoj Sandro, dlouho jsme se neviděly," řekla a já si ji prohlédla.
"To ano, co se ti stalo?" zeptala jsem se ji.
"Adam mě pozval na svůj fotbalový trénink, kde nastal menší problém," řekla a pousmála se.
Adam, to byl taky můj bývalý spolužák. Ten, na kterého jsem nedávno myslela, ten, kterého jsem měla tajně ráda, ale spíš si rozumněl s Petrou.
"Jaký problém?" zeptala jsem se, protože jsem dostala o Adama strach. V tu chvíli se mi udělalao slabo. To je moc nehod naráz. Tom a Adam ...
"No, víš, na tréninku nastala rvačka, povídal si se mnou Matěj, vždyť víš ne? Náš bývalý spolužák a mluvil o Adamovi. Adam ho slyšel a urazilo ho to ... začali si nadávat a rvát se. Mlátili se vším, co jim přišlo pod ruku, Matějovi tekla z lokte krev a má zlomený palec a Adam má odřenou hlavu a taky něco zlomenho. Já jsem si vyvrtnula nohu, když jsem je chtěla od sebe odtrhnout," řekla a v tom mi začali docházet nějaké věci ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama