Láska 35. část

31. března 2013 v 19:15 | Simix |  *Příběh*
Ten kluk, co jsem dneska viděla v čekárně, to byl Adam ... takže ho znám.
Jenom jsem ho nepoznala. Rozloučila jsem se s Petrou ...
Do čtvrt hodiny jsem byla zpátky v čekárně, Tomoa mamka tam nebyla. Lekla jsem se, že jsem se ztratila, a že jsem jinde ... Začala jsem panikařit, a když jsem se prudce otočila, stál tam zase ten kluk. Málem jsem do něj vrazila.
"Adame?" ověřovala jsem si, zda to je opravdu on.
Ten kluk na mě koukal ... na jeho tvářích se vykouzlil úsměv, který jsem už znala.
"Už jsem se bál, že mě nepoznáš," zatrilkoval.
"Taky že jsem tě málem nepoznala, kdybych nepotkala Petru, vůbec bych nevěděla, že tu jste," řekla jsem a opětovala jsem nervózní ůsměv.
"O Petře mi ani nemluv, jsem na ni naštvaný a nechci se s ní, ani o ní už bavit a ani s Matějem!!" řekl víceméně naštvaně.
"Dobře, promiň," řekla jsme omluvně. Jenom něco zamručel.
"Co jsem .... jo, mám ti vyřídit od té paní, co tu byla, že .... ehm, no, teď nevím, .... že jde za, .... nevím, kdo to byl, asi jsem to zapomněl, prostě za nějakým klukem," řekl, a šlo vidět, že má potíž si vše pořádně vybavit.
"Jo, dobře, jsem ráda, že jsi mi to řekl, jinak bych se asi zbláznila," usmála jsem se na něj s větší úlevou.
"Promiň musím jít na svůj pokoj, můžeš mě pak když tak přijít navštívit. Je to pokoj číslo 12 ve druhém patře, OK?"
"Dobře, ráda, když to stihnu, budu tam, a jak dlouho tu jsi?" vychrlila jsem ze sebe.
"No jsem tu od včerejška, takže ještě asi dva dny, jen menší pozorování, jestli nemám poraněnou hlavu zevnitř, nebo co," řekl, zvedl ruku na pozdrav a kráčel si to chodbou pryč. Když jsem se otočila na druhou stranu, spatřila jsem doktora, který operoval Toma, a hned jsem se ho zeptala, kdy ho budu moci jít navštívit ...
"Teď je u něj jeho matka, pokud chcete, mlžete jít za ní," řekl a otevřel mi dveře Tomova "pokoje". Vešla jsem a strnula jsem hrůzou. Tom vypadal hůř než Adam. Měl na obličeji plno modřin, na pravé straně měl vlasy vyholené. Šlo poznat, že podstoupil nějakou operaci hlavy, měl tam stehy. Ruku měl obvázanou a na noze měl sádru. U druhé ruky měl rozříznutý palec. Taky sešitý. Do očí se mi nahrnuly slzy. Jeho matka mě objala a sedla jsem si vedle ní na druhé křesílko, kterí tam bylo. I ona měla nakrajíčku. Seděly jsme tam a koukaly na Toma, spal. Měl zavřené oči. Nereagoval, nekhýbal se ... měla jsem z toho trauma, depresi a já ani nevím co ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zac=) - majitel blogu Zac=) - majitel blogu | Web | 31. března 2013 v 19:25 | Reagovat

pííčo

2 Kája Kájínek Kája Kájínek | 3. dubna 2013 v 19:55 | Reagovat

[1]:Tak jasne hlavne ze ty jsi cituji "Krásne múdry , poriadne nebezpečný , Zac!" máš v tom svém popise trošku větší chybu a už z tveho slovniku de poznat že nejspíš chodíš tak maximalně do 5.třídy

3 Kája Kájínek Kája Kájínek | 3. dubna 2013 v 19:57 | Reagovat

Mimochodem Simix ty ses nějak rozepsala :D aspoň se nebudu nudit :)

4 Mikinda Mikinda | Web | 6. dubna 2013 v 17:53 | Reagovat

OBÍHÁM :-**

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama