Srpen 2014

Zásobárna četby

31. srpna 2014 v 13:13 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Ahojky, panáčkové a panenky ...
Nazveřejňovala jsem několik dílů z příběhu Láska, takže máte co číst ... Donutily mě k tomu některé komentáře a neptejte se mě jak a proč ... zase do mě něco vjelo!
Zkrátka zkoukněte články dole ... nebudou tam jen příběhy a nevím, jestli budu teď nějakou dobu (pár dnů jenom) přidávávat ... uvidím podle komentářů ...
Možná bych napsala o prvním dni ve škole... ale obíhat každopádně budu ...
Zkrátka podle toho, kolik tam dole bude komentářu přidám další články ...
Když je nebudete chtít zkouknout během jednoho dne, nemusíte ... ale přidala bych další články teda až déle ... zkrátka můžete si jeden článek nechat na jeden den ... Snad chápete ...
No, je to na Vás...
Také jsme si roztřídila SB (spřátelené blogy) podle jejich obíhání za tento měsíc...

Takže zítra tu už máme školu ... uteklo to rychle ...
Tak pac a pusu a 2m2esdl.gif image by Lowinkamír s Vámi s láskou pixel

Liebster Award X.

31. srpna 2014 v 13:07 | Simix |  *TAGy*
Omlouvám se za divné pozadí ...
divné barvy, nebo jak bych to napsala...
Ale zkopírovala jsem otázky přímo z blogu Makkakonky a bylo tam černé pozadí blogu :)
Příště přepíšu no :D Uf, bude to fuška ...

Roztříděné SB - srpen 2014

31. srpna 2014 v 12:55 | Simix |  *Info o SB*
Podle obíhání mých SB za tento měsíc se umístili takto:

VIP
(obíhám skoro pokaždé, co jsme na blogu)

GOOD
(Obíhám obden nebo 3x týdne)
NORMAL
(obíhám, když má čas, nebo se nudím)
(nový obíhám stejně jako VIP)


54. část - Láska

31. srpna 2014 v 11:19 | Simix |  *Příběh*
Třídního učitele máme dost milého a vtipného. Zahráli jsme si pár seznamovacích her a řekl nám instrukce o adapťáku. Máme si sbalit nějaké oblečení a případně hru, abychom se zabavili. Sraz budeme mít před školou v sedm hodin ráno. Dnešní školní den byl krátký. Končili jsme po dvou hodinách. Řekla jsem si, že půjdu navštívit pak Toma a doufala jsem, že bude v pohodě. Rozloučila jsem se s Amy, Jíťou a Adamem, s kterými jsem si dnes ve třídě celkem rozumněla a doufám, že budu rozumnět i nadále. Vyrazila jsem ze školy, ale najednou mi cestu zastoupila Kamila. "Kde máš miláčka?" zeptala se s rukama v pase. Určitě tím myslela Leoše. "V nemocnici," řekla jsem. A šla ze školy. Kamila otevřela pusu dokořán, jako bych ji řekla něco neslušného. Chvíli jsem si sedla na lavičku a napsala SMS Katce. První den fajn. Super tridní, je to sexous. Zítra jedu na adaptak, tak se neuvidime, mej se a pozdravuj Sama. Pa.Ze školy vyšel Leoš a šel ke mě ... Po chvilce mi přišla odpověď: U nas ve skole taky celkem pohoda. Za tridni mame ale starou tlustou babu, uzij si to, pa. "Teď mi Kamila řekla, že prej ležím v nemocnici," řekl Leoš co ke mě zrovna došel a začal se smát. "Prý jsi ji to řekla," podíval se na mě. "Ptala se na miláčka, řekla jsem, že je v nemocnici. Pravděpodobně si jako mého miláčka představuje tebe," řekla jsem mu bez úsměvu. "Mě by to nevadilo," usmál se. "Hm, půjdu za Tomem, tam radši se mnou nechoď," poplácala jsem Leoše po zádech a šla...
Než jsem šla do nemocnice, trochu jsem se prošla, protože návštěvní hodiny ještě nebyly.
Přišlo mi, že mě někdo pozoruje, ale když jsme se otočila, nikde jsem nikoho neviděla. Asi špatný jen pocit. Už jsem byla skoro u nemocnice, když jsem za mnou slyšela kroky. Otočila jsem se a před očima se mi zjevily černé krásné rovné vlasy. Kamila! Co ta tu dělá? "Ty mě pronásleduješ?" vyjela jsme na ní. "Jen mě zajímá, kdo je ten miláček, když Leoš ne," řekla a nadzvedla tu svojí bradičku. "Nemusí tě to zajímat, čau," řekla jsem a šla jsem do nemocnice, aniž bych se na Kamilu znova otočila. Pravděpodobně šla za mnou, ale snažila jsem se ji nevšímat. Jak já ji nesnáším a to jí znám teprve den. Vešla jsem do nemocnice, na recepci jsem nahlásila, že jdu za Tomem a vyrazila jsem, tentokrát do správného patra, kde byl Tomův pokoj. "Jo tak Tomášek?" slyšela jsem za mnou hlas. "Můžeš mě nechat být?" řekla jsem Kamile a otočila jsem se na ni.
"Ne, chci ho vidět," řekla a vešla se mnou do pokoje. Co se mi cpe do života? Podívala jsem se vážně na Toma. Jeho pohled byl uražený. "Tak ty jsi prý Tomáš," řekla Kamila a podala mu ruku. Tom se na ní podíval, potřásl ji rukou. "My se známe? Víš co, paměť v háji," řekl Tom a ušklíbl se. "Neznáme, ani ji neznám, ale asi chodí s mým ex," řekla. Tomáš se na mě vyčítavě podíval. "Jo, ten debil ji chtěl nedávno znásilnit," řekl. "On?" řekla udiveně Kamila. "Byl asi mimo, ale rozhodně tě tadyta podvádí" řekla. Stála jsem tam a nidko z nás tří nic neříkal. Bylo pár minut ticha. "S vámi je nuda," řekla Kamila a odešla. O to mi šlo. Chci být s Tomem sama. "Spala jsi s ním?" zeptal se Tom. "Ne!" odpověděla jsem upřímně. "Jen aby, ale ta holka mi není moc sympatická, stejně ji nevěřím," řekl a usmál se. "Jen nechápu, že odpouštíš těm, co ti chtěli ublížit," řekl Tom vážně a zadíval se mi do očí. Převyprávěla jsem mu celý příběh o Leošovi a že ho Kamila opustila a jaký pak byl a co se mu dělo. Krásně jsme si povídali a bylo zase hezky. "Přineseš mi prosím vodu, potřebuji pít," požádal mě a já mu skočila pro vodu. "Není ti špatně?" zeptala jsem se ho se strachem. "Jen mě bolí hlava, budu v pohodě," řekl a usmál se na mě. Doufám, že bude.
Později přišel doktor a řekl mi, že už musím jít. Návštěvní hodiny skončily.

Simix


53. část - Láska

31. srpna 2014 v 11:18 | Simix |  *Příběh*
"Tak klid mládeži. Pacient má být v klidu. Jděte prosím pryč," řekl doktor a odvedl nás. Ještě jsem se stihla podívat na rozzuřenýho Tomáše. Kruci. Nečekala jsem, že si tak brzy vzpomene. Jsem ráda, ale uvědomuju si, že jsem Leoše za Tomem neměla vodit. Udělala jsem chybu.
"Promiň, neměla jsem tě sem vodit," řekla jsem Leošovi, za dveřmi. "Já chtěl. Chtěl jsem ukázat, že litiju toho, co jsem udělal. A říkal jsem, že udělám cokoli, aby jsi mi věřila," řekl smutně. radši jsem mlčela. Jen jsem sklopila hlavu. Chtěla jsem s ním jít z nemocnice, ale vzpomněla jsem si, že je tu i mamka a tak jsem se s ním rozloučila a počkala na mamku před nemocnicí. Trvalo to dlouho. Klidně jsem mohla s Leošem ještě být. S mamkou jsem se pak vydala domů. Doma jsem se zamkla v pokoji. Lehla si a rozbrečela se. Mamka naštěstí měla něco na práci a tak se tím nemusela.
Usnula jsem a probudila jsem se až další den hodně brzo ráno. Dala jsem si vanu a nasnídala jsem se. Prošla jsem se. Dnešní počasí bylo deštivé, ale to mi nevadilo. Domů jsem se vrátila v dobu, kdy taťka vyrážel do práce. "Ahoj San, kde jsi byla?" zeptal se mě. "Na procházce," řekla jsem a šla do pokoje. "No dobře, tak ahoj, jdu do práce," řekl a zabouchl dveře. Sedla jsem k počítači a pročítala si nějaké věci a informace, co by se mi mohly hodit do školy. "Sandro? Víš o tom, že za půl hodiny máš být ve škole?" slyšela jsem ze zdola mámin hlas. Do tašky jsem hodila sušenku, tužku, bloček, rozloučila jsem se s mamkou a vyrazila jsem. Cestou jsem viděla Kamilu v chumlu kamarádek a něčemu se hlasitě smály. Vešla jsem do školy aniž bych jim věnovala větší pozornost. Z důvodu, že jsem tu už byla a věděla jsem, kam mám jít, jsem vyšla do druhého patra, kde jsme měli být. Už tam bylo pár děvčat a kluků. Někteří seděli sami a jiní se už bavili. Sedla jsem si do poslední lavice u okna a rozhlížela jsem se. Nikoho jsem tu neznala. Najednou zazvonilo a všichni usedli. Do třídy vrazil mladý profesor, což byl náš sexy třídní. A začala naše první pohodová hodina.

Simix


52. část - Láska

31. srpna 2014 v 11:17 | Simix |  *Příběh*
Když jsem si školu prošla a seznámila se s pár profesorama, co mě už zítra budou čekat, čekala jsem před školou na Leoše. Jenže on nikde. Po chvilce kolem mě prošla ta Kamila. "Čekáš na Leoška? Tak to si užiješ, ten letěl za svým psycholožkem," řekla a šla. Její krásné černé dlouhé vyžehlené vlasy ji jen vlály. Řekla jsem si teda, že půjdu domů. Doma se mě mamka zeptala, jak se mi líbí má nová škola. "Pohoda," řekla jsem ji na to. A vyběhla jsem do pokoje. Chtěla jsem si odložit mobil, ale ještě v ruce mi začal vyzvánět. Byl to Leoš. Zvedla jsem to. "Ahoj Es, ty už jsi doma?" zeptal se. "No ano, ta Kamila mi řekla, že jsi šel za psychologem," řekla jsem. "Co blbne? Byl jsem u ředitele ve škole, myslel jsem, že počkáš a pak zajdeme za Tomem," řekl. "Aha, omlouvám se, tak můžeme," vyhrkla jsem. "Dobře, jsme stále před školou," řekl a zavěsil. Pomyšlení, že tam na mě čeká mě pobavilo. Nechápu proč.. Vyrazila jsem. Mamce jsem řekla, že jdu za Tomem. Zastavila mě. "Já jdu stejně do nemocnice na prohlídku, kvůli miminku, víš? Půjdu s tebou," řekla mamka. "No, víš ... já jdu ale kolem školy," řekla jsem a chtěla jsem vyrazit. "To nevadí, půjdu s tebou. Sis tu školu už nějak oblíbila, ne?" řekla mamka pobaveně. Radši jsem nic neříkala a počkala na ni. Když jsme byly už skoro u školy viděla jsem Leoše u zábradlí. Díval se vyděšeně. Nečekal mě s mamkou a já se na něj podívala omluvně. Ještě než jsme prošly kolem něj, jsem mu rychle napsala SMS. Sejdeme se až přímo tam! Viděla jsem, jak lovil mobil v kapse a kouká na něj. Kývl na mě a já se usmála. V nemocnici jsem se s mamkou rozdělila. Každá z nás šla do jiného oddělení. Chvíli jsem počkala na Leoše před Tomovým pokojem a společně jsme tam vešli. Tom se na mě i na Leoše koukal naštvaně. Proč? Vždyť jsme si minule tak krásně povídali. Co mu je? Nějaký nový nečekaný výpadek? Nebo naopak? "Jak můžeš?" řekl Tom naštvaně. "Jak se s ním můžeš bavit? Jak se můžeš bavits někým, kdo tě chtěl znásilnit?" řekl strašně naštvaně Tom. "Tome, on to tak nemyslel, on nechtěl" řekla jsem. "Nechtěl? A proč to dělal?," vykřikl Tom. "Jak sis vzpomněl?" zeptala jsem se. "Nechala jsi tu fotky, snažil jsem se vzpomenout. Taky jsem se snažil zjistit odkud znám tadytoho debila," řekl fakt dost naštvaně. "Nepamatuju si asi ještě vše, ale na tohle jsem si vzpomněl," řekl agresivně. "Tak se uklidni hochu," řekl mu Leoš. "Neříkej mi hochu," zařval Tom a chtěl Leošovi ubalit. Ale v tom vešel do pokoje doktor.

Simix


51. část - Láska

31. srpna 2014 v 11:16 | Simix |  *Příběh*
Včera jsme se v nemocnici s Leošem a s Tomem náramně nasmáli. Jsem za to ráda. Určitě jsme byli všichni spokojení. Ale kdyby si Tom pamatoval, nebylo by to dobré. V tomhle případě ne. Dnes mám v programu zkouknout stránky stření školy, na kterou jdu. Teda spíše na gymnázium, přímo ve městě, kde bydlím, takže pohoda. Pak se tam půjdu podívat. Už jsem tam byla jednou, ale nevadí. Zítra se jde už totiž do školy. Byly to prázdniny plné zážitků a šoků. Když si vzpomenu, že jsem čekala, že prosedím doma a nakonec jsem si našla i kluka, což jsem opravdu nečekala. A teď leží v nemocnici a do školy ještě nemůže. Myslím, že se jeho stav zlepšuje, ale nechávají si ho tam na pozorování. Mohl by prý mít nějakou pozkovou poruchu. Teda pokud se nepočítá ztráta paměti.
Dnešní den vidím za poslední prázdninový a budu především relaxovat a chystat se do školy. První den bude stejně o ničem. A pak budeme mít něco jako seznamovací výlet- adapťák. Ale to až druhý den.
Informace se školní stránky mám pročtené a vyrážím ke škole. Nemám to daleko, nemusím nijak dojíždět. Dost mě překvapí, koho před školou potkám. Leoše. Nečekala bych ho tu. Pronásleduje mě? Dojdu k němu. "Ahoj, co tu děláš?" zeptala jsem se ho. "Já? Spíš ty kam jdeš? Já sem chodim už párek roků na školu," řekl s úsměvem. "Áha, tak super, také budu," řekla jsem také s úsměvem. "Fakt? Tak fajn," řekl a objal mě. "Echm, Leoši... nečekala jsem, že si tak brzo najdeš holku. Nejsi na to," slyšeli jsme jakýsi hlas. Podívali jsme se, kdo to mluví. "Ahoj Kamilo," řekl Leoš dívce, která stála vedle nás. Vyžehlené vlasy, černé linky, košile a černé legíny jí slušely a šlo moc dobře vidět, že o tom sama ví. Pohrdavě si mě prohlížela. Říká se, že nesmíte lidi soudit jen podle pohledu a nejdřív je musíte poznat, ale tahle holka je určitě pěkně namyšlená. Jak modelka se protáhla kolem nás a vešla do školy. "Spolužačka?" zeptala jsem se. "To taky," řekl tragicky. Aha ... jeho EX přítelkyně. "Moje ex," řekl a společně jsme vstoupili do školy. Nečekala jsem, že sem dnes příjde tolik lidí. Škola je až od zítřka, ale hromada studentů si jde vyřídit nějaké papíry. Zítra se prý totiž budou řešit jiné věci. A prváci budou řešit adapťák. Jsem zvědavá, jaké to celé bude.

Simix


50. část- Láska

28. srpna 2014 v 16:16 | Simix |  *Příběh*
Vzala jsem i nějaké fotky, kde jsem já i Tom, aby si případně vzpomněl, nebo se něco dozvěděl.
Přišla jsem do nemocnice, prošla všechny chodby, které vedly k Tomovi a otevřela dveře jeho pokoje. Vešla jsem a zděsila jsem se. Pokoj byl prázdný. Kde je? Že by ho propustili? Nebo se něco přihodilo? Najednou se otevřely dveře a vešla nějaká sestřička. "Promiňte slečno, co tu děláte. Pokoj se připravuje pro pacienta," řekla zdravotní sestra. "A jak se jmenuje?" zeptala jsme se. "Vy jste příbuzná té popáleného starého pána?" zeptala se sestřička. "Nene, jdu navštívit toho, co ho přejelo auto," řekla jsem zmateně. "Aha," zamračila se sestřička. "Tak to jste špatně slečno. Musíte opatro výš," usmála se. "Aha, omlouvám se," zrudla jsem a šla do dalšího patra, kde už byl opravdu pokoj Toma a přivítal mě s úsměvem. "Ahoj," řekla jsem mu. "Přinesla jsem ti ukázat nějaké fotky,"
listoval fotky. Fotka, která je focena před cirkusem, v kterém jsme byli, mu nic neříkala. Smutně jsem mu ukázala další. Ani další, kterou jsme fotili u nich doma. Ani další, která byla pořízená v cukrárně, ani ta další, ani ta další ... Smutně jsem mu podala další fotku z poutě, kde jsem měla to zvláštní triko, protože to svoje jsem si pozvracela. Nevadí mi, že si na to nepamatuje, ale fotku jsem mu ukázala. Vždyť nebude vědět, co se přihodilo. Díky bohu. Bylo to nechutný. Podíval se na fotku a začal se smát. Jo, nedivím se. V tom tričku jsem vypadala směně. "Tady se nám na pouti někdo poblinkal, že?" a podíval se na mě s úsměvem. "Co?" zeptala jsem se s nadějí, že si aspoň na něco vzpomněl. I když na nechuťárnu. "Tohle triko jsem ti koupil. S nápisem Los debilos byl ve slevě," a začal se smát. A já taky. V tom vešel do pokoje Leoš. Tom se na něj divně podíval. "A tohodle týpka znám taky?" zeptal se a Leošovi se celkem ulevilo, že si na něj nepamatuje. "Ano, teda ... nevím ... je to kamarád," řekla jsem. Pak jsme si povídali. Leoš s Tomem si dost rozumněli. Kdyby si Tom pamatoval, nebavil by se s ním. Řekla jsem jim o své příhodě, jak jsem netrefila do Tomova pokoje hned... oba se smáli. Možná všechno bude nakonec dobré.

Simix


Ach jo!

27. srpna 2014 v 20:20 | Simix |  *Básně*
(přednastavené)
Ahoj milý a zlatí :)
pixel
V tomto článku jsem napsala zase pár básniček :)
Jsou starší, z notesu, do kterého píšu asi dva roky, ale netuším přesně :)
Snad se Vám budou básničky aspoň trošku líbit :)
Jsou v celém článku :)
Už podle názvu asi vidíte, že nebudou moc veselé.
A prosím nekppírovat a když už jedině s mým jménem nebo s odkazem!!
pixel

V pátek budu doma :)

26. srpna 2014 v 16:16 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Ahojky,
tak teď zase nějaké mé řeči, ne?
Jen kteří zapomněli nebo nevědí, tak nejsem doma :)
Ale měla bych snad přijet v pátek :)
Dneska odjela mamka a bratr,ale já ještě zůstala ...
Mám tu společnost dvou malých kluků... :DD
Facebook, na kterém jsem už pár dnů nebyla mi nechybí a
ani nějak sledování YouTube,
ale až přijedu domů, už vidím po čem skočím ..
Zrovna po těchto dvou věcech :D
Včera jsem zveřejnila jedno video :)
A až přijedu domů, sestříhám další videa :)
Jak už všichni víme, blíží se nám škola ...nemusím se zmiňovat :D
J, taky jsem chtěla napsat, že až zveřejním všechny díly příběhu Láska , mám něco nového :)
Tak snad vše :D
Tak se mějte :)
2m2esdl.gif image by Lowinka Ahoj :)


49. část - Láska

25. srpna 2014 v 12:21 | Simix |  *Příběh*
¤ ¤ ¤
Když jsme vešli do sálu, bylo to tam mnohem, ale mnohem lepší. Bylo tam několik skříní, kde byly bowlingové boty a na levo od nich byly bowlingové dráhy, kde už hrálo několik lidí a schazovalo kuželky. Leoš šel k jakési recepci a nahlásil naše jména. Šli jsme k "dráze" číslo tři, která nám byla přiřazena a na tabulce už byla nastavená naše jména. Nazuli jsme se do těch speciálních bot a začali jsme hrát. Leoš začínal, takže mi to předvedl. Když jsem byla na řadě já, koule hlasitě žuchla a zkutálela se do takové škarpy. Nevím jak se tomu říká. Bowling jsem nikdy nehrála. Dál hrál on a šlo mu to. Bylo vidět, že to nehrajě poprvé. Shodil všechny kuželky až na jednu. Když jsem dále hrála já, nejistě jsem se na něj podívala. Od přišel za mnou a ukázal mi, jak drží tu kouli a jak jí háže. Zkusila jsem to tedy podle jeho rady. Koule se koulela až na konec dráhy, ale shodila jsem pouze jednu kuželku. No jo, nováček se pozná. Dál hrál on a když jsem byla zase na řadě já a viděl, jak beznadějně to držím, nejistě si za mě stoupnul, chytnul mě za ruku. Ucukla jsem, ale v domění, že mi chce jen pomoct hodit tu kouli jsem se nechala vést ... natáhl se mnou ruku dozadu a cukl s ní dopředu. Společnými silami jsme poslali kouly na kuželky. Koulela se však docela pomalu, ale zasáhla čtyři kuželky a já měla docela radost. Další kola mi už celkem šly, protože jsem přišla na taktiku. Leoš objednal pizzu a bowlingový večer jsem si užila. Leoš se o nic nepokoušel a má důvěra k němu se pomalu zvyšovala. Doprovodil mě domů a než jsme se rozloučili, dohodli jsme se, že se mnou zítra půjde navštívit Toma. Tom si na něj stejně nbude pamataovat. Mamka čekala v kuchyni a když mě viděla, že jsem v naprostém pořádku, šla si lehnout. Já se osprchovala a šla spát. Spalo se mi těžce. Pořád jsem musela myslet na Tomovu nehodu a na to, jaký Leoš opravdu asi je. Usnula jsem až na tři hodinky k ránu a pak jsem hned vstala. Oblékal jsem se, upravila, nasnídala a pomohla mamce s obědem. Po obědě jsem si skočila koupit nějaké školní pomůcky, protože se to už nehorázně blíží. Doma jsem si vytáhla svojí dva měsíce nepoužívanou školní tašku a vše do školy jsem si dala tak nějak do pořádku. Pak mi zazvonil mobil. Byla to Katka. "Ahoj Sandři, dnes jedu se Samem na nějaký výlet, co naplánoval, takže nebudeme moct s tebou zajít za Tomem," řekla omluvně. "To nevadí, já půjdu s někým jiným,tak si to užijte," řekla jsem. "Dobře, tak ahoj," a zavěsila. Položila jsem mobil a nabalila jsem si přečtené knihy z knihovny, abych si mohla půjčit jiné. A znovu mi zazvonil mobil. "Ahoj Esíčko, jak jsem slíbil, půjdu s tebou za tím tvým Tomem, ale nejdřív musím jet něco koupit, takže tam příjdu později, ano?" povídal Leoš. Prej Esíško. To mě pobavilo. "Dobře, ahoj," řekla jsem a zvěsil. A já vyrazila do knihovny. Když jsem dorazila, dost mě naštvalo, že měli zavřeno. Šla jsem domů, odhodila knihy a vyrazila do nemocnice za Tomem. Jsem zvědavá, zda se na jeho paměti něco změnilo.

SIMIX


48. část - Láska

24. srpna 2014 v 15:15 | Simix |  *Příběh*
* * *
Byla to SMS od Leoše. dalo se to čekat. Napsal: Sandro, opravdu bych rád vše napravil. Nejsem takový, jaký myslíš a můžeš mi říct, cokoli budeš chtít. Vím, že mi teď nebudeš věřit, ale udělám vše pro to, aby jsi věřila. Můžeš se vypovídat. Asi jsem ti dost ublížil a lituju toho. Znova se moc omlouvám. Pokud mi chceš dát šanci, abych ti ukázal, že mi můžeš věřit, příjď do parku nedaleko vašeho domu. L.e.o.š
Dočetla jsem sms od Leoše. Strčila mobil do kapsy. Sešla dolů. Řekla jsem mamce, že jdu ven a už jsme byla ze dveří. Možná tušila kam jdu, ale nestihla by mě zastavit. Šla jsem k parku. Trochu v očekávání, trochu v obavách. Ale nezastavovala jsem se. Přišla jsem tam a seděl na lavičce. Seděl na místě, kam vidělo plno lidí a tak jsem šla k němu a sedla si tam. Přece by mě neznásilňoval na veřejnosti, ne? "Ahoj," řekl. "Ahoj Leoši," oplatila jsme mu pozdrav. "Už jsem myslel, že nepříjdeš. Tak povídej, copak se stalo s tím tvým," řekl vážně. "Přejelo ho auto," řekla jsem. Leoš mě nenutil povídat dál a tak jsem spustila sama pokračování. "Měli jsme mít sraz, šel za mnou a cestou ho srazilo," řekla jsem smutně a se slzami v očích. Nerada na to poříd vzpomínám, ale když se vypovídám, třeba mi to pomůže. Snad mu můžu aspoň trochu věřit. Snad opravdu není takový, jaký jsme myslela. Doufám. "Byl v bezvědomí a čakli jsme, kdy se probudí. Probudil. Jenže jeho paměť... je v troskách," a rozbrečela jsem se více. Leoš mě objal. Nečekala jsem to. "Co kdyby jsme jeli na bowling?" řekl Leoš. "Bowling? To jsem nikdy nehrála," řekla jsem. "No vidíš, naučíš se... teda pokud mi věříš, že na tebe nikde neskočím!" a zasmál se. "No dobře," řekla jsem s úsměvem a vyrazili jsme. Cesta byla celkem dlouhá a celu cestu jsme si povídali. Řekl mi, že v době, co mě pozval do hotelu, kde mě začal svlékat, se prý rozešel se svou holkou. Docela dost pil a někdy nevěděl co dělá. Ke všemu bral prášky na nervy, takže byl opravdu mimo a opravdu údiv, že to s ním nekleplo. Od doby, kdy mu dal Tom do nosu se probral, řekl si dost a postavil se zase na nohy. Našel si brigádu, chodil k psychologovi a přestal na léky pít.
Když mi to všechno dopověděl, stáli jsme před budouvou, kde se bowling hraje. Vešli jsme. Nikdy jsem tu nebyla. Moc se mi tu nelíbilo ...

Simix


Jak to mám s internetem :)

23. srpna 2014 v 8:08 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Ahojky přátlé :)
Jak to tu vypadá s internetem?
WiFi tu není, takže nemůžu být na svém notebooku, což je celkem nevýhoda :)
Právě sedím u PC dědy ..
Když jsem byla na facebooku, bylo to dost bídný ... nabíhalo to pomalu a sekalo se to ...
Jediné, co jsem zvládla bylo napst Vall a doufám, že se to aspoň odeslalo, protože než to naběhlo, trvalo to :/
A o pár hodin později jsem zkusila blog a šlo to ...
Budu tu asi týden ... a na blogu nebudu vysedávat jaksi asi věky.. i kyž, je tu celkem nuda ...
Ale tak procházky a tak ... proč ne ...
Zkrátka ... párkrát asi oběhnu :)
Články taky budou :)
Videa také, ale týden asi ne :(
Kdyby šla ta WiFi, bylo by jich za týden několik :)
No neva, podívím o sboě jen zprávu :)
Tak pac a pusu a mír 2m2esdl.gif image by Lowinka s Vámi s láskou pixel

Diplom za bleskovku od Vall

22. srpna 2014 v 10:10 | Simix |  *Moje ceny*
Ahojky kašpárkové,
podívejte, jaký jsem dostala krásný diplomek od Vall za bleskovku :)
Krásný, že? :)
Valče moc děkuji :)

Momentálně si to oxiduju někde v Hořicích pravděpodobně a nevím, jestli tam půjde internet :)
Tento článek bude(je) přednastavený :)
Kdybych nějakou dobu nepřidávala články a neobíhala, omlouvám se :)
Ale určitě budu natáčet Vlog, nebo tak něco :)
Možná pro jistotu něco přednastavím :)
Tak ahojky :)
(pac) a (pusu) a 2m2esdl.gif image by Lowinka (mír) s Vámi :)
S láskou pixel


Liebster Award VIII. a IX.

21. srpna 2014 v 12:16 | Simix |  *TAGy*
Ahojky,
tuto nominaci, jak už něteří víte, jsem pojala formou videa :)
(kdo mě nominoval, to bude ve videu a v popisku budou odkazy, jejích blogů)
Tam můžete mrknout, jak to dopadlo :)



47. část - Láska

19. srpna 2014 v 20:29 | Simix |  *Příběh*
* * *
Večer jsem přemýšlela nad Leošem, Tomem, mamkou, tou ženou, miminkem, Katkou, Samem,...prostě nad vším. V ruce jsem stále mačkala ubrousek s Leošovým číslem. Podívala jsem se na něj. Už byl celkem užmoulaný. Zmuchlala jsem ho a šla vyhodit do koše. Lehla jsem si na postel a chvíli ležela. Pak jsem nejistě zase vstala, šla ke koši a ubrousek jsem vytáhla a rozložila. Dlouhou chvíli jsem koukala na čísla a pak jsem vytáhla mobil a naťukala je tam. Vyzvánělo to. Na potřetí jsem to chtěla rychle zavěsit, ale ozval se hlas. "Kdo tam, kdo tam?" řekl a já v hlase poznala Leoše.
"Em," a nevěděla jsem, zdá byl správný nápad volat. "No?" vydal ze sebe. "Já,...no, to nic, omyl," řekla jsem a chtěla to vypnout. "Sandro?!" vyjekl, než jsme to udělala. "Promiň, rozmyslela jsem si to, ahoj," řekla jsem, ale byl zase rychlý. "Nezavěšuj, vypovídej se," řekl, ale už jsem to típla. Odhodila mobil na polštář a plácla sebou na posteli. Zaslechla jsem šrumec za dveřmi, šla jsem k nim a otevřela je. Byla tam mamka. "Mami?! Ty posloucháš za dveřmi?" zeptala jsem se ji se zamračeným výrazem. "Ne, já jsem chtěla jít za tebou, ale slyšela jsem, že s někým mluvíš, nechtěla jsem rušit a čekala jsem, až dotelefonuješ. Kdo to byl, pokud se můžu zeptat?" řekla mamina. "Dobře, no ... ten z mekáče," řekla jsem. "Ten násilník?" vyjela mamka. "Mami, myslím, že toho lituje a chtěl by to napravit," řekla jsem. Jsem možná naivní, ale třeba ne. "Jasně, chce dokončit, co načal," řekla mamka. "A co když to chce napravit? Dostal pěkně do nosu," řekla jsem smutně. "Dělej, jak myslíš, ale pokud se ti něco stane, já tě varovala. Budu tě mít pak na svědomí a to nechceš, ne? Zatěžovat těhotnou matku," řekla přísně. Usmála jsem se. "Neboj mami, to nechci," řekla jsem. "To jsem ráda, tak pozor na to," a šla z mého pokoje pryč.
V tu ránu mi zapipal mobil. Co to? Vezmu ho a koukám nevěřícně na displej.

SIMIX


Zkoukněte i články dole! :)

18. srpna 2014 v 17:37 | Simix |  *řečičky a věcičky*
2m2esdl.gif image by Lowinka Ahoj,
nevím, co mě to napadlo, ale zveřejnila jsem dva články, co už pár dnů mám (teď už ne) v rozepsaných ...
Takže na ně můžete kouknout ...
Takže tento článek je jen takhle informativní a krátký a kdyby jste se nudili tak čtěte ty dva články dole :)
Pak se také můžete podívat na mé nejnovější video > SAMARA <, pokud jste ještě neviděli :)
Třeba sdílejte
Půjdu oběhnout VIP a NEW Sbé a pokud budu mít ještě energii, tak i GOOD, ale ti tam teď moc nechodí, natož NORMAL ... proto je taky asi má návštěvnost celkem nízká :D
A pak bych chtěla ještě sdělit, že nominaci do Liebster Award od Ivet a Hannah mám natočenou, stačí sestříhat a zveřejnit ... a pak jsem nominovaná od Makkakonky a na to odpovím v článku, ale nebudu nikoho už nominovat nebo tak ... Pokud mě bude ještě někdo nominovat, tak pouze odpovím (viz. nahoře v INFO) a nebo bych to natočila do videa jako ASK Simix. Třeba už i tu nominaci od Makkakonka, ale ještě nevím ... jak by jste chtěli ...

P.S. články, které jsem už jednou četla nekomentuji znovu :)

2m2esdl.gif image by Lowinka Asi vše, čau lidi :)

46. část - Láska

18. srpna 2014 v 14:36 | Simix |  *Příběh*
* * *
Musím se rychle schovat! To je Leoš. Nesmí mě vidět. Ten, co mě o prázdninách chtěl znásilnit. Ne že by teď nebyly ještě prázdniny, ale už budou končit. Za pár dnů je škola. Neviděla jsem ho už docela dlouho, když se to tak vezme. Jdu za mamkou, aby mě neviděl, ale je bystřejší, než bych čekala. Nervózně zatěká očima a sklopí radši hlavu. Značí to pro mě, že se s námi nechce bavit. Což jsem ráda. Tom se s ním hezky popral a určitě na to jen tak nezapomene. Teda Tom si to nepamatuje, ale ten Leoš určitě ano.

Vybraly jsme si s mamkou něco z menu. Počkaly na objednávku, zaplatily a šly jsme si sednout. Ještě jsem si natočila colu. Leoš seděl o dva stoly od nás. Snažila jsem se na něj nemyslet a dařilo se. Bavila jsem se s mamkou o mimču a o té paní. Dokonce jsme se i smály. Mamka si potřebovala odskočit na toaletu a tak jsem dojídala a byla tam sama. Na Leoše jsem úplně zapomněla a v tom si sednul vedle mě. Strnula jsem leknutím. Co po mě zase chce? Já myslela, že už se poučil. "Ahoj, Sandra, že? Chtěl bych se ti jen omlouvit, co jsem ti v nedávné době udělal. Nebo spíš chtěl udělat. Je mi to moc líto. Neměl jsem dobré období a nevím, co mě to napadlo. Kde máš toho svého ochránce?" zeptal se. "Do toho ti nic není," vyprskla jsem a napila se coly. "Počkat? Vy jste se rozešli? Takový drakobijec tě nechal?" ptal se. "Mlč, nevíš o co jde a nemusí tě to zajímat, úchyle," řeknu mu naštvaně. "Hele, tak to brzdi, omluvil jsem se. Chci být kamarád. Jen jsem se zeptal na toho kluka," řekl vyčítavě. "Omluvil, ale odpustit nemusím," řekla jsem a popadla jsme se zahlavu. "No tak, co se stalo a chytil mě konejšivě za rameno. Ten kluk, co mě chtěl znásilnit. Ten kluk, kterému jsme nalítla. Co když nalítnu znova? "Je v nemocnici," řekla jsem a rozbrečela jsem se. "Tak svalovec je chorý? Copak se mu stalo?" ptal se. "Proč tě to vlastně zajímá?" ptala jsem se. "Chci si napravit reputaci," řekl a usmál se. "Aha," řekla jsem. "Takže mi teď asi nic neřekneš co? No každopádně tady máš mé číslo," řekl a na ubrousek mi fixou, co vytáhl z kapsy napsal své telefonní číslo. Přišla mamka a viděla, že brečím. "Hej, co se to tu děje chlape. Jdi od mé dcery! Jako by ti to už netsačilo!!" řekla rozzuřeně mamka. "Mami, to je v pohodě. Přišel se omluvit," řekla jsem za něj omluvně. "Jo, však já už jsem na odchodu," řekl, zvedl omluvně ruce a šel. "Tak omluvit, jo?" řekla mamka rozpálená do ruda. "Vždyť tě rozbrečel!" řekla. "Vždyť víš ... Tom," řekla jsem. "Jasně, takže je to zase tu,..." řekla beznadějně mamka. Sklidily jsme a šly jsme domů. Cestou jsem si říkala, jestli to všechno Leoše opravdu mrzí a jestli mu mám zavolat a popovídat si s ním o tom všem....

SIMIX


Nafoceno :)

17. srpna 2014 v 20:00 | Simix |  *Fotím*
Ahoj
2m2esdl.gif image by Lowinka
Dlouho jsem nepřidala žádné fotky, co?
No, nejsou aktuální, ale v celém článku je můžete zkouknout :)
Snad se budou líbit :)
* * *

45. část- Láska

16. srpna 2014 v 16:00 | Simix
* * *
Mamka se ani neohlédla a šla pryč od kabinek. Neřekla ani slovo. Viděla jsem to beznadějně. Smutně jsem svěsila hlavu. "Sandro? Tak jdeš?" volala mamka. Podívala jsem se na ní a už stála s kalhotama u kasy (pokladny). Wow. Běžela jsem radostí k ní. Ona mi je koupí? Páni. Kupovala si i něco pro miminko. "2800 korun prosím," řekla prodavačka. Mamka s úsměvem zaplatila a šlo se. Jen co jsme vyšly, potkaly jsme zase tu zvláštní ženu, co jsme viděly v drogérii. "Paní nakupovala pro mimino?" ptala se zvědavě. "Ano, ano, taky, dělám si výbavičku," řekla mamka spokojeně. "A v kolikátém jste?" ptala se dál žena. "No už to budou,...." nedořekla mamka, protože jsem ji skočia do řeči. "A co vás to zajímá? Nemusíte být tak zvědavá, není to vaše. Vím, že mamka si ráda pokecá o těhotenství a dozví se něco nového, ale vy už jste fakt otravná!" vyjela jsem na ni. "Sandro?! Omlouvám se, má těžší období," řekla mamka omluvně. "V pohodě milá paní, taky jsem byla taková, když jsem se dozvěděla, že nemohu mít děti!" řekla přísně a podívala se na mě. Ou! To jsem nevěděla. Zmlkla jsem a zalitovala toho, co jsem řekla. "Omlouvám se, nevěděla jsem," omluvila jsem se. "V pohodě, příště bych nemusela tak vyzvídat," řekla a usmála se. "Něco na omluvnou?" řekla a vyjela s námi po eskalátorech do druhého patra. Dovedla nás do obchodu se šperky a nabídla nám, že nám nějaký koupí. "No to ne, to po vás nežádáme. Nic nám nedlužíte," řekla mamka odmítavě a chtěla jít. Ale já si zrovna prohlížela jedny červené náušnice. Nebyly drahé a ani jsem nečekala, že by mi je ta paní kupovala, ale co se nstalo. "Líbí se ti?" zeptala se mě. "No, líbí, ale ..." nestihla jsem to ani doříct, když je vzala k prodávajicímu a zaplatila je. Dala mi krásnou mini taštičku, do které byly dány. Mamka se na ni vyčítavě podívala. "Jsme vám teď něco dlužné a navíc, když na vás byla Sandra drzá," řekla mamka. "Nene, to ne. Mě bude stačit, jen když vám budu moct někdy pohlídat malé," řekla. ještě ho ukradne, když nemůže mít svoje ne? Vždyť ji vůbec neznáme. "Když půjdu s malým někdy na procházku, zavolám vám a můžete jít s námi," řekla mamka. "Dobře," řekla paní a dala mamce telefonní číslo. Jo, to by docela šlo, ale samotnou s mimčem bych ji fakt nenechávala. Rozloučily jsme se s paní a šly jsme do obchodu s hračkami. Byl to naprostý ráj hraček a já si vzpomněla na dětství. Bylo tam nádherně. Kostičky, panenky, plyšáci, autíčka, puzzle, letadýlka, ... nádhera. Tam jsem si nic nekupovala, jen prohlížela a kochala se. Mamka si vybrala nějakého plyšáka. Medvídka pro prcka, až se narodí. Vzala jsem ho do ruky a vyšly jsme. Kampak teď? "Já bych si dala něco k jídlu, co ty na to?" řekla mamka a já s úsměvem přykývla a vyjely jsme do dalšího patra, kde byl McDonald. Juhú! V mekáči jsem nebyla už dlouho. Jen co jsme tam došly, někoho jsem uviděla.
* * *
Vaše hodnocení? :D

Simix


Liebster Award VII.

16. srpna 2014 v 2:06 | Simix |  *TAGy*
Ahoj zdravím všechny návštěvníky mého blogu, co toto právě čtou ...
Ano, jsem nominovaná už po šesté a tentokrát bloerkou: http://nyylove.blog.cz
Každopádně děkuji, proč si to zase nezopakovat, že? I když jsem už možná psala, že se do toho pouštět nebudu ... už jsem možná ani nikoho nenominovala a ani nepsala fakta ... což teď asi taky nebudu ... na asku po mně také někdo vyžaduje fakta, tak jsme se rozhola, že natočím na YouTube za sto odběatel. A nominovat asi pár lidí tntokrát ale budu :D Mám více SBéček (spřátelených blogů), tak proč je tím nezaměstnat, snad Vám to nebude moc vadit.
Jdeme na to ... koukám, že je to trochu pozmněněno ... někdo si tam přičaroval číslo 11.
Říkala jsem si, zda tento TAG taky nenatočit na YouTube, ale mohla bych si to třeba něchat na jindy, pokud mě někdo nominuje znova :D
Zbytek článku bude v celém článku !! :)

44. část - Láska

15. srpna 2014 v 14:17 | Simix |  *Příběh*
¤ ¤ ¤
Vyšly jsme s mamkou z tohoto obchodu a podívaly jsme se jinam. Zamířily jsme do New Yorkeru. Nemusely jsme do dalšího patra, byl v tom samém. Když jsme vešly, rozhlédly jsme se a každá zamířila k nějakému kusu oblečení. Prohlížela jsem si jedny úžasné kalhoty, ale byly docela drahé. Mamka si zrovna prohlížela nějaké oblečky pro malé děti. Zamířila jsem od kalhotům ke tričkám, ale už se mi nelíbilo nic tak, jako ty kalhoty. Občas jsem střelila očima po těch kalhotách, protože jsem věděla, že už je nikdy neuvidím. Teda aspoň ne na sobě. "Chtěla by sis je vyzkoušet?" slyším za mnou hlas. Otočím se. "To je dobrý mami," řeknu s úsměvem. "Tak vyzkoušet si je můžeš, ne?" řekla. "To jo no," a s potěšením jsem si ty kalhoty vzala z věšáčku a odnesla si je s sebou do kabinky na vyzkoušení. Vysoukala jsem se ze svých starých kaťat a navlíkla se do těch úžasných krásných kalhot. Nikdy jsem neměla moc ráda zkoušení oblečení v kabinkách. Sundat si svoje oblečení, navléknout to z obchodu a zase naopak. Opruz, otrava a já nevím co. Ale tyhle kalhoty za to stály.
Když jsem si je navlékla, zatajila jsem dech. Byly mi akorát a na nohách vypadaly mnohem lépe, než pověšené. Chtěla jsem je tak moc. Ale ta cena. Třeba je to přijatelná cena. Pro mě ale ne, protože jsem vždy měla docela levné věci. Tyhle kalhoty vypadají dost luxusně, kvalitně, značkově,... prostě tak. Najednou se odhrnul závěs a já povyskočila úlekem. Uf! Mamka. "Tak co, sedí?" a prohlédla si mě. "Jsou boží, mami," řekla jsem. "Jojo, moc ti slušej," řekla s úsměvem a prohlédla si mě od nohou nahoru. "Chceš je?" zeptala se mě. Co si myslí? Jasně že jo! "No, ... jsou celkem drahé," řekla jsem zklamaně. Mamka si vzala kalhoty a podívala se na cenu. Podívala se na mě vážným pohledem a odcházela s nimi pryč. Asi je jde vrátit zpátky. Škoda.
¤ ¤ ¤
Jak to zhodnotíte?

SIMIX


Nadběhnout sama sobě! :) Být krok do předu ...

12. srpna 2014 v 23:11 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Ahoj
Je dobrý nápad udělat si pár věcí do předu,
abych měla náskok a více času až bude potřeba?
...čtěte v celém článku ...

¤ ¤ ¤

Stýskalo se?

10. srpna 2014 v 19:01 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Ahoj moji milý zlatí ...
jsem zpátky! :)
Věřte, že je to pro mě docela fuška. Jsem na notebooku už asi přes hodinu a teprve jsem vyřídila všechno na mailu a zkouknula Vaše komentáře ... a to ještě nevím, co mě čeká na asku, facebooku a youtube a ještě Vás oběhnout. Je toho na mě docela dost .. ale neva :) Hrozné pro mě je jen to, že jsem byla dlouho bez internetu (jo chytla jsme internet v lese ... ale nevšimla jsme si ještě jedné flashky co byla píchla v noťasu :D nějaká flashka s internetem a v lese akorát byl větší signál :D Ale pak taťka odjel a vzal si ji sebou :D No a jakmile přiejdu a zapnu net .. tak UPOMÍNKA z knihovny ... kde jsem byla, když měli dovolenou a pak jsme tam fakt neměla přístup! Kamarádka mě chtěla vytáhnout ven, ale já byla někdě v říši hor :D No zkrátka jen co příjdu ... tak docela překvápka ... O.o Mě jednou zabije :D Byla tam celkem nuda ... ale jsem ráda, že jsem viděla zase své bratránky :) Doštípané, poškrábané a otlučené nohy přežiju ... no a ta cesta ... oj :D Ale utekla mi celkem rychle ... už se mi v autech nedělá špatně, tak dlouhé cesty autem mi nevadí a příjde mi to celkem prima .. :D Sledovat krajinu, poslouchta písničky ... dobrý (Y) :D
No a zkrátka jsem zpět ... oběhnu, zapracuju na nových videí a udělám si i nějaké věci navíc ... protože příští týden jedu zase pryč a tam je internet pomalý ... jak šnek na želvím krunýři....
No uvidíme ...
Docela se mi stýskalo... hlavně mi chybělo přidávání videí na yůtko ... droga?! Netuším ...
A co já Vám? :)

SIMIX

je zpět :)

Napojování :)

9. srpna 2014 v 10:10 | Simix |  *Soutěže*
Achój :) :D
Zahrajeme si takovou hru ... můžete hrát několikrát, ale ne 2x za sebou.
O co půjde?
Já zvolím nějaké písmenko ...
Třeba:
S
A vy vždy napíšete nějaké písmenko k tomu, aby vzniklo nějaké slovo.
Ale POZOR!! Budete muset kontrolovat písmenka v komentářích. Musíte to napojovat tak, aby opravdu nějaké slovo vzniklo. Chápete mě, ne? :)
Takže to bude takto:
S
1. komentář - h
2. komentář - o
3. kometář - d
5. komentář - i
6. komentář - l

A když to bude možné, budeme moc vytvářet i věty .. ale to si necháme když tak na jindy ... takže zatím tak. Co myslíte, půjde to? :) :D
Zkuste to :)

Takže dávám písmenko N !! :)

(přednastaveno) - až tu budu .. mrknu na to :) :D Vy můžete dru sledovat a sem tam přihodit písmenko, pokud to bude ještě možné :D
Tak pa :)
Loučí se

Net v lese :D - pozdrav z přírody :D

8. srpna 2014 v 17:42 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Ahojte přátelé, zrovna sedím v lese. Na klíně bráchův noťas a chytám Wi-Fi, no ne? Je to možné ... jde to jen v tomto okolí na kopci ... :D Jinak net nejde. Zázrak přírody :D
Ne, vím že píšu hlouposti ... ale je mi to jedno :D Hlavně, že jsem na chvíli tu ... je to fajn chytit v přírodě internet :D Stalo se Vám to někdy ? :D
Oběhnou SBé/affs není možné .. udělám až se vrátím domů :) Každopádně děkuji za nějaké komenty u minulých článků :) Zítra by měli přijet i bratránci ... no nic ... tenhle článek přednastavím na zítřek.. takže na 8.8. mám ten dojem :D Pokud nemám zmatek ve dnech :D
Tak zatím ahoj :)
Simix :)

43. část - Láska

8. srpna 2014 v 12:50 | Simix |  *Příběh*
. . .

"Co kdybychom šly nakupovat a tak?" řekla s úsměvem mamka, aby mi zvedla náladu. Nemám na nakupování náladu, ale třeba příjdu na jiné myšlenky. "No dobře," řekla jsem. "A chci vidět úsměv," šťouchla do mě mamka. Tak jsem se tedy pousmála. Mamka vstala. "Tak za pět minut buď dole," řekla a odešla. Opláchla jsem si tváře studenou vidiu. Učesala. A šla dolů. Mamka ještě nebyla připravená. Malovala se. Já na malování moc nejsem. Byla jsem namalovaná snad jen dvakrát v životě. Chápu, že v mém věku se plno děvčat maluje. Ale některé jsou krásné, i když se nenamalují. Mamka si vzala pak už jen kabelku a šly jsme. Chvíly jsme mlčely, ale pak jsme si začaly povídat. Hodně lidem vadí to trapné ticho, ale mě ne. Mám čas přemýšlet. "... ... a víš jak dneska u nás byla ta moje kamarádka? No, tak říkala, že v těch plenkách, co se kupují, se mohou miminkám křivit nožičky. Prý ty látkové pleny jsou na to lepší, ale zase ta práce s nimi. Vázání, praní a tak. Když si byla ty malá, používala jsem právě ty látkové. Myslím, že v nohy máš v pohodě, ale pro naše malé až se narodí, to budu střídat. V dnešní době nepužívat klasické pleny je divné, že?" podívala se na mě mamka. ... "Že?" zeptala se znova, protože jem neodpovídala. "C..? Jojo, asi jo. Jak chceš," řekla jsem trochu nepřítomně. "Jasně," řekla. "Ale myslím, že budou dobré i jen ty klasické. Ty látkové jsou už takové hrubé. Lepší používat jako útěrku," řekla jsem. Možná se trochu rozpovídám. Nebudu mamku trápit svojí divnou náladou. "Jo, to máš možná i pravdu," řekla mamka a souhlasně přikývla. "Utěrku," zopakovala a obě jsme se zasmály. "Co kdybychom šly támhle?," ukázala mamka na pravo a já se tam podívala ... "Kam? Tam?" a ukázala jsem na velkoobchod, který tu byl nedávno nově postaven. "Dobře," usmála jsem se a šly jsme tam.
Vešly jsme tam a podívaly jsme se, co mají v přízemí. Zamířily jsme do drogérie, což není zase můj velký šálek kávy, ale proč ne. Mamka docela logicky nekoukala po nějakých šminkách nebo tak, ale prohlížela si věci pro miminka. Přišla za ní nějaká paní. "Dobrý den, vybíráte vybíráte?" "Nene, zatím není potřeba, pouze se koukám, ale děkuji. Když budu potřebovat poradit, požádám vás. Zatím se můžete jít věnovat jiným zákazníkům," řekla mamka s milým úsměvem. "Ale já tu nepracuji," řekla paní. "Aha?! Promiňte" Aha a proč se ji mamka omlouvá?! Tu paní teda vůbec nemuselo zajímat, zda si mamka něco vybírá. Asi si s ní chtěla povídat o těhotenství, nebo netuším, co to je za ženu. Ale přišlo mi to docela vtipné. Ta paní tam stále stála koukala na mamku. Není nějaká vadná?
Baví?
(přednastaveno)

Simix


Staré básně z notesu

7. srpna 2014 v 12:33 | Simix |  *Básně*
VENKU
Venku prší a prší a mraky nade mnou,
venku skunko zřídka zasvítí.
Venku plno idí s deštníky přede mnou,
venku bílé nebe je a povadá kvítí.
Moje srdce také povadá,
a déšť z nebe dále padá.
Moje oči smutkem brečí,
nebe se teď jenom mračí.
Simix

Moje básně básničky
Moje básně básničky, jsou pro všechny chviličky.
Pro tatínky, maminky, dědečky i babičky.
Básničky já hrozně ráda vymýšlím, často nad novými přemýšlím.
Jmenuji se Simona a mám ráda písmena.
Hledám rýmy, slova co se rýmují, větičky, co k sobě pasují.
Vymyslím tucet básní a ráda mám ovoce lesní.
Ráda čtu a odpočívám, ráda si i popovídám.
A zrovna v tuhle chviličku, píšu další básničku.
Všechny konce se rýmují, cestičkami se lemují.
Písmena šlapou tam a zpět, obešly by celý svět.
Básně ale také někdy končit musí, kdo chce složit báseň, ať to zkusí.
Simix

Básničky kopírujte pouzde se zdrojem a případně uvádějte autora :) Děkuji :)
(přednastaveno)

(: SIMIX :)


Bleskovka 0.2

6. srpna 2014 v 10:00 | Simix |  *Soutěže*
Ahoj máme tu další přednastavený článek a to bude bleskovka.
Diplom získají první tři a můžete si psát, co na diplom chcete. Pokud nenapíšete, něco tam prostě dám :)
Let's Go :)
1. Ahoj, jak se máš?
2. Kolik je hodin?
3. Proč je tento článek přednastavený? :P
4. Kolik mám spřátelených blogů?
5. Na jaké hudební nástroje hraju?
a) flétna, kytara, trochu klavír
b) housle, kytara, klavír
c) bicí, kavír, kytara
6. Na jaký hudební nástroj hrajete Vy?
7. Na jaký hudební nástroj by jste chtěli umět?
8. Jaké je počasí?
9. Kdy budu mít narozrniny?
10. Kdy máte Vy narozeniny? :)
Tak čauko :3


42. část - Láska

5. srpna 2014 v 8:00 | Simix |  *Příběh*
* * *
Přišla jsem domů a všimla jsem si, že mamky kamarádka tu stále je. Povídaly si o mateřství a o těhotenství. Pozdravila jsem je a šla do svého pokoje a za sebou zavřela dveře. mamka mi nestihla ani nic říct. Plácla jsem sebou na postel a přemýšlela. Po chvilce mi začaly téct slzy. Strašně mě mrzí, že Tom zapomněl. Ale musím mu pomoct si vzpomenout. Musím. Zítra za ním zase půjdu a ukážu mu nějaké fotky. Budu si s ním povídat. Vzpomene si! Musí! Nemám chuť ani číst. Alespoň jsem si pustila nějakou tu hudbu. Písnička Leporelo od Ewy Farne mi ale nahrnula do očí víc slz, ale neřešila jsem to. Ležela jsem na posteli, poslouchala písničky a přemýšlela. Asi po půl hodině zaklepal někdo na dveře mého pokoje. Pravděpodobně mamka. Taťka by měl být ještě v práci a mamka, teď když je těhotná, do práce nechodí. Utřela jsem si slzy. "Je odemčeno!" zakřičela jsem se snahou, aby ten za dveřmi nepoznal, že jsem brečela. Otevřely se dveře. Ozvalo se zaskřípání a než vykoukla mamčina hlava čapla jsem knihu a dělala jsem, že čtu. "Tak jak dneska bylo, Sandro? Co Tom?" zeptala se, usmála se a sedla se vedle mě na mou postel. "Ale jo dobrý," řekla jsem, aniž bych vzhlédla od knížky, kterou jsem stejně nečetla. Jenom jsem koukala na písmenka. "Tvoje kamarádka už odešla?" zeptala jsem se. "Jojo, už šla pryč. Chceš přinést něco k jídlu? Není ti něco? Jsi nějaká červená," zeptala se starostilvě. "Ale ne ...," řekla jsem. "Nebrečela jsi? všechno v pořádku?" "Jo, neboj mami. Ta knížka je docela dojemná," řekla jsem a pousmála jsem se. "Aha, a můžeš mi něco říct?" zeptala se ironicky mamka. "A co?" byla moje rakce. "Z jakého důvodu máš tu knížku obráceně? Nějaký nový styl četby?" zeptala se. Já se podívala pořádně do knihy a teprve teď jsme se snažila přečíst nějakou tu větu, natož slovo. A vyprskla jsem smíchy. Ale pak se objevily zase slzy. Mamčina reakce byla skvělá. Lepší jsem nemohla ani čekat. Na nic se neptala a objela mě. "Tom si mě nepamatuje," vzlykala jsem. "Po něhodách to někdy bývá, vzpomene si. Uvidíš," řekla. Já už nic neříkala. Cítila jsem její kulaté bříško, jak jsem ji objímala a musela jsem se pousmát. "Víš, co?" řekla náhle mamka. "Co?" ....
* * *
Tak co? :D Dobrý?
(přednastavené)

Simix