Březen 2015

Za hádanku! Od Hannah

31. března 2015 v 15:45 | Simix |  *Moje ceny*
Za hádanku od Hannah tu mám krásný diplomek :)
Děkuji :)

Jak se Vám líbí?

V této hádance vlastně šlo o to, abychom uhodli, kdo je na obrázku, který Hannah namalovala.
Hádala jsem jednou ... neuhodla. Hannah napsala nápovědu a mě to pak docvaklo.
Nebýt té nápovědy, tak to nezjistím.
Byla to Iggy A., jenže já ji v tomto topíku/kostýmku asi nikdy neviděla, takže mě nenapadla, že by to mohla být ona, ale nakonec jsem to přece jenom uhodla, takže jsem získala ten diplomek :)
Takže ještě jednou děkuji :)
Mějte se krásně ... ♥

Rozhovor!

30. března 2015 v 15:15 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Vítám Vás u dalšího článečku :)
Dneska to bude rozhovor. Takový rozhovor nerozhovor :D

Na blogu u Erin (silluety) jsem viděla odkaz na článek, kde se dá zapsat na rozhovor.
Řekla jsem si, proč to nezkusit a napsala jsem ji na e-mail.
Rozhovor potom probíhal na facebooku.
Prvně jsem si to představovala tak, že mi položí nějaké otázky a já na ně odpovím, ale došlo k nedorozumnění a místo toho jsem dávala otázky já jí.
Ona čekala, že se budu ptát já... a já čekala, že se bude ptát ona.
No, nevadí mi to, akorát jsem to špatně pochopila ...
Jenže z toho důvodu jsem je neměla vůbec připravené a improvizovala jsem. Některé vyplynuly samy z toho, z čeho jsem se ptala předtím :)
Jen teď nějak nevím, jestli ten článek ohledně rozhovorů platí tak, že ona dává někomu otázky, nebo někdo jí :D Ale asi úplně naopak, než jsem to pochopila.
Příště se to prý vymění a dá otázky ona mně :)

S Alčou jsme si psaly i něco málo před a po rozhovoru, ale to sem dávat nebudu...
Omlouvám se, že někde jsou smajlíci klasicky a jinde ne...
Dá se říct, že je to zkopírované z Facebooku.

Ona: Takže zaneš? :)

Já: Ok :) Já zase myslela, že začneš Ty... Protože já nevěděla, jak začít :D
Prvně bych se stejně mochla zeptat, jak se máš? :D Klasika :D

Ona: Okok.. Tak vcelku to de :D ;)

Já: Tak aspoň, že tak :) V kolik běžně vstáváš do školy? :D

Ona: Tak jak kdy :D když du normálně na osmou tak v 6:40 :3 a potom nestíhám no, ale tak prostě spánek :) :)

Já: Spánek...to známe, jedna z nejlepších věcí :D Dojíždíš, nebo chodíš pěšky? :)

Ona: No spíš chodím pěšky, ale obas, když jsem hodně líná a mám peníze tak jdu na bus ;)

Já: A jak daleko máš školu? Když někdy chodíš..někdy jezdíš autobusem? :)

Ona: Mám to přes celá naše 'městečko' :) a zastávku máme pod kopcem, takže to jenom vyjedu ;) prostě líná chodit do kopce :P

Já: Tak to je dobrý no To já jdu snad kilák od domu k vlakovému nádraží To mám z kopce, když jdu domů, to je bohužel do kopce no :D Jak už vím, hraješ na klavír, a pokud jsem to správně pochopila, tak i na cello a na kytaru. Na jaký nástroj jsi začala hrát jako poslední? A hraješ ještě na nějaký jiný?

Ona: No na poslední je to ta kytara, ikdyž už dřív jsem se na ni pokoušela kytaru chytnu ale málokdy kvůli času.. jako malá jsem pak hrála na flétnu a to je asi všechno pak jsou nástroje na které jsem jenom zkoušela. Jeden učitel mě přemlouval, abych šla na trubku, že mi to prej de :D :D

Já: Podle mě jsi hudebně nadaný člověk A co zpěv? jak Ti jde?

Ona:Ježiš to strašně potěší od tebe :33 no zpěv skřehotám už od mala. Jednou jsem chtěla být zpěvačka, ale to asi jako každá holka no naprosto upřímně si myslím, že můj hlas není nejhorší ani nejlepší tak aspoň trochu sebevědomí :D

Já: Opravdu? Tak to jsem ráda :) Aspoň tak :D Máš nějaké sourozence?

Ona: Jojo, bratra a sestru ;)

Já: Kolik jim je? :)

Ona: 22 (sestra) a 11 (bratr) tuším ;)

Já:Takže jsi takový ten zlatý střed :D Jak moc se učíš? Patříš mezi Ty, co do učení dávají skoro všechno a záleží Ti na tom, nebo to spíš flákáš a tolik neřešíš?

Ona: Přesně vůbec se neučím.. prostě to, co pochytím z hodiny leda že by se celá třída učila tak to na chvíli taky vytáhnu a nebo jak na mysliváku vytáhnu knížku a vyspim se na ni, doufajíc že mi to do té hlavy naskočí no, vlastně si to viděla u mě na blogu ne? Jak sem místo učení dělala zeď no, ale tak když mám na konci roku mezi 1 nebo 2, nebo teda 2 a 3, tak pak se snažim do té hlavy něco nacpat ;)

Já: Tak to máš docela dobré To mě se to pochytit všechno nedaří, protože těch informací nám dávají moc ... V tom případě máš pak nějaký čas i na jiné věci, než na učení... že? Třeba zrovna ten klavír. Já například doma vůbec netrénuju, protože se vlastně od příchodu učím a trénuji jen ve škole po škole, kdy už mám nějaký ten čas, než mi pojede vlak :D Asi v poslední řadě bych se zeptala v kolik chodíš spát? :)

Ona: No to já mám právě naopak ve škole nebo v autobuse zkouším dělat úkoly a doma pak hraju.. sice vyčerpaná, ale pokouším se no snažím se spát 8 h většinou po desáté do jedenácti :D ;)

Já: Já v prvním pololetí hrála po nocích ... což byl problém, protože jsem ve škole byla u klavíru pak docela vyklepaná a unavená Takže to musím dělat takhle Spát chodíme asi tak podobně... Teda až na to první pololetí, kdy jsem chodila spát asi tak ve tři, ale to jsme dřív na blog psala, takže to asi víš No, ode mě by byly teda asi otázky všechny Nic víc mě zrovna nenapadá. Děkuji za odpovědi :)

Pak jsem uznala, že když jsem ten rozhovor teda dělala, že jsem se mohla zeptat i na nějaké věci ohledně blogu, ale nevadí už.
Jestli máte i Vy na Alču dotazy, pište ji na blog... má tam jeden článek, kde jí můžete psát otázky a ona Vám na ně pak odpoví v jiném článku :)

Alča je fajn hočlina a jsem ráda, že jsem s ní rozhovor mohla udělat... snad si to teda někdy i vyměníme a dá otázky ona mě :)
Tak se mějte krásně a ahoj :)

Best song #14

29. března 2015 v 14:00 | Simix |  *Hudba*
Máme tu další best song? Už? No ...
Málem by to bylo všechno nerozhodně, ale Chinaski vyhráli o jeden pouhý bod!
Asi jsem vybrala dobré písničky, což jsem si ani nemyslela.

A dneska tu máme další hlasování ...
Písničky mám už vybrané déle, abych je nehledala na poslední chvíli :)

Moje dnešní sobota!

28. března 2015 v 17:06 | Simix |  *Mini Diary*
I dnes Váš vítám u deníčku!
Napíšu Vám, jak vypadá moje dnešní sobota. Pokud Vám to nevadí ...
Dnes se tak nějak snažím trochu odpočinout.
Probudila jsem se asi kolem deváté a řekla jsem si, proč si po dlouhé době neudělat trochu víc času na Poua, kterého jsem si dřív tak přála. Takže jsem pařila v posteli Poua a udělala jsem nový level! :D (Píšu blbosti no).
Chtěla jsem se dát fotku mého Puíka, ale nejde to ...

Když jsem vstala, trochu jsem se protáhla, zablbnula a zacvičila :D
Mrkla jsem na instagram, na blog a odpověděla na Vaše komentáře. Dala jsem si snídani - Musly activii a k tomu medová kolečka... (taková ta malá, křupavá, jak se dávají třeba s mlékem).
Vyluxovala jsem si sklidila učení co se mi válelo na stole.
Napsala jsem dopis kamarádovi, protože se mě už na FB nedávno vyptával, kde to vázne. Naštěstí mi poslal i známku, tak jsem nemusela kupovat.
Vymačkala jsem si pomeranč a dala oběd.

Řekla jsem si, že se konečně podívám na nějaký film, a protože jsem chtěla porovnat knihu Gejša s filmem Gejša, tak jsem si pustila Gejšu. V knize se už blížím ke konci, i když mi to trvá docela dlouho. Než jsem našla stránku, na které jsem to mohla v pohodě sledovat, mi to trochu zabralo čas. Skoro všude to po mně chtělo nějakou registraci a nějaký účet... to ani náhodou. Jsem ráda, že jsem našla jednu stránku, kde jsem si to v pohodě mohla zapnout. Česky.
Protože s prominutím, Japonštině tolik nerozumím, ale díky knize jsem poznala mnoho ze světa/života Gejš a tamnější zemi :) :D Moje spolužačka si myslí, že Gejši jsou prostitutky, ale to není pravda. :/ :D
Až dočtu knihu, napíšu Vám recenzi, můj názor, porovnání s filmem a blablabla... Možná z Vás Gejšu někdo nemá rád, ale stejně to tu očekávejte! :D Takže se ohledně toho rozepíšu jindy ...
Brácha, když byl film u konce za mnou přišel a ptal se, na co se dívám. Prvně jsem myslela, že se mu to nelíbí, ale pak koukal chvíli se mnou... a když jsem si to chvíli stopla, abych si něco promyslela, vadilo mu to :D pak stejně doešel :D Říkal, jestli to náhodou není jiný film Gejša :D
(Já nědy při sledování filmů, nebo seriálu, nebo i při čtení potřebuji občas pauzu, abych trochu přemýšlela o ději... ale to třeba i běžně v životě :D)


No, na učení se sice podívám až zítra, ale asi bych měla na něco mrknout už i dnes, abych toho neměla moc ... Včera jsem se taky vůbec neučila, kdyby se našel někdo, že jsem fakt pitomá, že si od té školy neodpočinu a tak dál.. si pište, že odpočinu, ale nesmím moc meškat :D
Pak mamka po mě od včerejška chce, abych něco vyžehlila, jak už asi víte... Tak do toho se také asi pustím ... a pak Vás chci ještě oběhnout a číst si. A nevím, co všechno ještě bych mohla stihnout.. ráda bych co nejvíce věcí :D

Včera jsem zveřejnila jedno video... Je opravdu takové nezíživné, já vím, ale nebyl čas nic natočit, ani chuť ani podmínky... Však asi víte... A tak jsem jen sestříhala momenty ...
Lidem se to asi moc nelíbí, ale pokusim se zveřejnit příští pátek něco lepšího a spíš už i kecacího, protože to má větší úspěchy, řekla bych :D

Také se nám blíží Velikonoce... a prázdniny ...
Pokud vím, neměla bych tu být. Pojedu na chalupu, takže nebudu mít přístup na internet...
Takže články budou stejně přednastavené asi .. akorát nebudu obíhat. A i to nějaké video bych měla přednastavit ... Na chalupě se bude rozhodně točit něco dalšího :D

Ke dnešku asi vše.
Čekala jsem, že to bude kratší...
Mám Vás ráda

Som tu!

27. března 2015 v 17:49 | Simix |  *Mini Diary*
Pustťe si ke čtení třeba nějakou písničku, tentokrát nechám volbu na Vás :)

Jsem utahaná jak kotě, ale jsem tu a píšu článeček. Budu to brát jako relaxaci ... nenutím se do toho. Oběhnu. Taktéž to budu brát jako relaxaci :) Teď se nemusím učit, mám klid. Ráda bych si konečně udělala čas na nějaký film nebo na svůj oblínemý seriál, ale především se mi chce spát. Mamka sice chtěla, abych šla žehlit, ale když jsem ji řekla, že jsem orpavdu utahaná, prozatím mě nechala, třeba se do toho ještě dnes pustím ... Navíc jsem se přemohla a ještě jsem letěla koupit jednu poštovní známku, kterou jsem dosud neměla možnost koupit...
Prozatím píši další páteční deníček :) Aktuálně...
Zase mi to uteklo rychle (možná ani ne), ale tentokrát mi to ani nevadí ... Chci se už jenom válet! Ne že bych jindy nechtěla, ale nemám ráda, když mi vše rychle uteče a nestihnu nic pořádně prožít a stihnout vše, co bych ráda ...
Nikdy jsem neměla moc ráda kafe a nepila jsem ho, ale momentálně mám čokoládové capuccino od babičky :3

Tvůj věk a čokoláda!

26. března 2015 v 15:40 | Simix |  *řečičky a věcičky*
Dnešní článek je vcelku trapný, ale chci aby jste si to všichni vyzoušeli :)
Přišlo mi to na e-mail... Možná i někomu z Vás, podobné věci se asi šíří rychle... Pokud orpavdu fungují... a toto opravdu funguje... Mě to teda vyšlo... a co?

Dneska aktuálně a rychle!

25. března 2015 v 17:46 | Simix |  *Mini Diary*
Ahoj všichni


...prvně bych chtěla napsat, že mi dnes vyšel článek ... ohodnocení blogů a zároveň se chci omluvit, protože k tomu nebylo nic napsané ... nějak mi to ani nedošlo.
Měla jsem to uložené v rozepsaných a jak jsem v pátek něco přednastavovala, tak jsem omylem zveřejnila i toto ... něco, co nebylo dopsané!
Takže dneska se obejdete s tímto houbyčlánkem. Snad nevadí.
Tamten sice už okomentovala Bella-Kejtý♥ , ale ten článek jsem smazala... proč ho také nechávat, když tam byl jen jakýsi úvod. Zveřejním ho jindy...
Také bych se chtěla omluvit, že jsem včera všechny neoběhla a možná ani dnes neoběhnu ...
Je toho na mě ohledně školy teď docela hodně.
Dneska jsem zase byla docela bez nálady a dodělalo se to poslední hodinu, kdy jsme psali z něčeho, co jsme neměli ani naplánované a ani jsem to neuměla...
Psali jsme to jen proto, že jsme nepřipomněli, že máme psát z něčeho jiného, což jsem zrovna uměla /na což máme toho samého profesora/.
No nic, víc se o tom rozepíšu v pátek aktuálně ... Zítra by měl vyjít jeden přednastavený článek, teď nevím o čem ...
No nic ... Dneska se nemůžu rozepisovat. Musím se učit němčinu a dějepis.
Většinou, než se naučím dějepis mi to trvá několik dní a ještě z toho mám trojku.
Tentokrát se to musím naučit do pár hodin ... neudržela jsem se a ve spojení i s neplánovanou písemkou a dalšími důvody jsme se musela dneska po škole doma rozbrečet.. LOL :D No jo no... ta škola! Poslední dobou mi náhodou šla, ale teď to nějak kolísá ... Ale snad to nějak udržím :)
No, poprvé jsem si zamluvila u spolužačky tahák, ale nemůžu na to moc spoléhat ... Kdybych ho dostala už dnes, mohla bych si ho pročíst, abych věděla, co kde je, protože asi jak už víte, jsem psala, že taháky neumím používat :D
Naše třídní říkala, že je správné taháky dělat, protože se to tím učíme, ale není správné je používat :D LOL...

No nic, mějte se krásně a držte mi někdo pěsti prosím,
pokud si na mě vzpomenete a bude se Vám chtít...
Mějte se...
Vaše SIMIX

Simix's challenge - 7. day

24. března 2015 v 15:00 | Simix |  ¤ My videos ¤

7. den - Nejkomentovanější videa.

Nebudu to moc okecávat, protože než nějaká vyberu, tak to bude asi na déle...
Vyberu pár nějakých těch komentovanějších... ne všechny...

Toto video jsem sem už dávala, ale nevadí... pro dnešek.
Na youtube se mi píše, že mám u tohoto videa 20 komentářů,ale když se podívám pod video, je jich tam asi deset.. není to divné? Nebo možná čumím blbě :D

Tady je psáno 11 komentářů (psal jeden člověk a já odpovídala)... a když jsem si je teď četla, je mi to docela trapné,ale už se neřeší ... Je to u videa, které bylo ve třídě docela oblíbené, ale mě se zase tolik samotné nelíbí... a navíc není povoleno ve všech zemích nebo co, takže kdyby Vám to nešlo spustit, neřeště :D Příjde mi docela trapné... ale nechávám ho...

Tohle video má čtyři komentáře ... takových je tam více...
Je to TAG co koloval na blogu, byla jsme no něj nominovaná několikrát :D
Je to video asi rok staré a říkám tam, že bloguju tři roky, ale už je to čtyři :D
(ta fakta jsem už točila :D)

Tady v tom videu je 7 komentářů :)

Tady také ...

Tak aby tu byl i nějaký obrázek...
Mohla bych jich sem vložit víc, ale klidně se přece můžete podívat sami, pokud buete chtít :)

No myslím, že už to nechám být, pro dnešek stačí ...
Mějte se moc hezky ... ahoj !


Padám - 12. díl

23. března 2015 v 15:15 | Simix |  *Příběh*
Ahoj :)
Doufám, že nikoho z Vás příběh nezklamal...
Toto je poslední díl ...
Psala jsem to o letních prázdninách a teď jsem si to po sobě přečetla... a přišlo mi to nedokončené... Tak jsem to nějak dokončila.
Příjemné čtení... Snad v tom nebudete mít zmatek :)


~~~
Ráno jsem se s úsměvem sešla s rodiči a s Andym u snídaně. "Máš tu vzkaz od Laury," řekl taťka a podal mi papírek, na kterém stálo:

Michaelo, to co sis myslela, že je pravda, není pravda. Dnes nechoď do školy, prospi se a uvědom si, že už ti ze školy asi trochu hrabe. Pak Křídlo je v pořádku ve škole a nic se neděje. Laura


Jo, je to poštovní, psané ručně a fajn, ale od Laury to opravdu není. Za prvé, Laura píše trochu jinak, za druhé se podepisuje jinak a za třetí mě oslovuje Míšo. Na to jen tak nenaletím. "To nepsala ona," řekla jsem a koukal jsem na bratra, který zrudnul. Dojedla jsem svojí snídani a vyrazila jsem do školy. "Jdi s bratrem, ať mám jistotu, že jde do školy," zavolala za mnou mamka. "To není můj vlastní bratr," řekla jsem a nakoukla jsem do kuchyně. "Jak to víš?" podívali se na sebe. "Já toho vím, i kdo je jeho pravá mamča," řekla jsem s úsměvem a vyrazila jsem do školy. Výraz rodičů byl opravdu udivený a bylo mi jich líto, ale někdy jim to určitě vysvětlím. Teď mám určitě co vyprávět Lauře. Věřím, že mi bude věřit. Budu roznášet radost a mír. I na ďábly budu hodná … když mi slíbí, že se budou krotit a my je necháme být. Přesně to jsem napsala na papírek a strčila Andymu do batohu. Věřím, že to vyřídí i své bělovlasé matce. Neztrácím a neztratím víru. S radostí jsem si to trádovala do školy.

Jak jsem správně tušila, vzkaz od Laury nebyl. Řekla jsem ji všechno, co jsem se dověděla a prvně mi nemohla vůbec uvěřit. Nakonec uznala, že ji nelžu. Nikdy jsem nelhala, proč teď? K čemu by mi to bylo? Laura mě zná dost dobře. Řekly jsme si, že si zajdeme po škole do cukrárny. Když nám skončilo vyučování s radsotí jsme vyběhly ze školy, ale před námi stála Kruťásková s Andym. "Nikam!" řekla přísně.
"Nejste moje matka, to říkejte tady Andymu," pokynula jsem bradou k němu a měla jsem se k odchodu. "Ne, potřebujeme si něcoujasnit," zastavila mě. "Dobře? Poslouchám?" řekla jsem, ale už jsem to chtěla mít za sebou a žít si v pohodě, bez nějakých dalších problémů.
"Opravdu bude mezi námi mír? Jakože mezi dábly a anděly?" nejistě se podívala na Lauru, ale ta nehnutě stála a ničemu se nedivila.
"Moje kamarádka všechno ví, nemusíte na ní tak koukat. Co se týče toho míru. Ano! Vím, že jste se mě celá léta báli. Báli toho, že Vás všechny zneškodním... ale ne! Chci žít normální život. Dělejte co musíte. Trestejte lidi, co se za svůj život udělali plno hříchů, ty hodné přenechejte nám. Každý si půjdeme svou stranou, ale navzájem se nebudeme omezovat. Pokud mi slíbíte, že budete dělat jen to, co opravdu máte, tak já Vás nechám. Nic Vám neudělám... je mi to slibte!"
Dokončila jsem svůj proslov. "Dobře," řekla Kruťásková a na souhlas mi podala ruku. Potřásla mi s ní a to samé udělal Andy. "A teď mě prosím omluvte, jdi žít!" řekla jsem a s Laurou jsem odešla do slíbené cukrárny.

V dalších dnech vypadal můj život normálně. Celou dobu se ďáblové báli, že je zničím, protože jsem měla tu moc. O to jsem ale nikdy nestála. Musí existovat rovnováha. Nebylo by dobré, kdyby bylo jen zlo, nebo kdyby bylo jen dobro. Nebo ano? Takže přistoupili s radostí na mojí podmínku.
Andy od té doby s námi nebydlel. Nestál o to. Potkávala jsem ho ale ve škole. Ze začátku se mi vyhýbal, ale později jsme se začali zdravit, jako by se nic nestalo. Průserů neměl nikdy dost. Ale tak co už.
Já s rodiči trávila co nejvíce času. Kruťáskovou ani Křídla jsem už nikdy neviděla. Jako by se po nich slehla zem. Do školy k nám nastoupil místo nich někdo jiný.
Žila jsem normální život studentky. S Laurou jsme si užívaly života. Už mě nic netrápilo. Netrpěla jsme nočními můrami, ve všem jsem měla už jasno a znala jsme už i svou budoucnost.
Teď už mi zbývá jedniné... využít své šance a ŽÍT!

Tak už je to konec, snad se to alespoň někomu líbilo :)
Tak se mějte krásně :)

Best song #13

22. března 2015 v 12:00 | Simix |  *Hudba*















Tentokrát Vás nehlasovalo tolik, jako minule :)
Přesto Best song články jsou nejvíce komentované :) To jsme ráda :)

Tentokrát vyhrála písnička If You Could See Me Now od The Script :)
Je to moc hezká písnička...
V deváté třídě to byla moje nejoblíbenější, pokud vím :)
(Kdyby jste nenšli tento song i v menu, napište mi, ať ho tam dám... pokud tam je, vše je v cajku :D)



No co říkáte na dnešní výběr?
Myslím, že nic moc, ale pojďme na to...
Poslechněte aspoň kousek a posuďte, jaká je lepší :)

1. Chci s Tebou plout - Ben Christovao a Monika Bagárová


2. I Really Like You - Carly Rae Jepsen

3. Hlavolam - Chinaski

Už mám vybraní i lepší, ale nechám to na příště :)
Tak se mějte ...
Poslechněte si aspoň kousíček každé písničky a posuďte, která se Vám líbí více :)
Děkuji moc a mějte se moc krásně :3



V CityParku...

21. března 2015 v 19:27 | Simix |  *Mini Diary*
Dnes Vás vítám u kratičkého deníčku. A docela pozdního.. vždy píšu aspoň o něco dříve ...
Dnes to nešlo, protože jsem se k počítači dostala až teď... celou dobu jsem byla pryč.
Stejně ho moc lidí neokomentuje, protože zítra mi asi ve 12 hodin výjde další článek - hlasování pro best písničku.
Těšila jsem se, jak Vám s radostí napíši, co jsem dnes prožila, ale přepadla mě divná nálada.
Udělalo se mi divně (trochu) a nabíhají mi slzy a vůbec nevím proč, protože dnes byl náhodou fajnový den!
Na tento den jsem se těšila.
Možná jsem jen utahaná ... ale i nějaká mrzutá. Nebudu to řešit. A nic se mi už nechce. Ani Vás asi všechny neoběhnu.. Nějak se na to necítím ... Kolem čtvrté hodiny, jsem začala - první tři, nebo dva, ale musela jsem jít s bratránkem ven a teď na to nemám vážně chuť. Navíc mám hodně učení... opravdu hodně a vůbec se na to necítím. Dneska kor ne! Obávám se, že to ani nestihnu a že to prostě neudu zase zvládat. Že to období zlepšení známek skončí... no a pokud budu myslet negativně, tak opravdu ano... Simix? Ne, NE! Neboj ... bude to všechno fajn!
Chce se mi brečet. Dneska už nemám na nic náladu ... řekla bych. (to už jsem asi psala)

Jsem mimo domov. U příbuzných. Babička mě přivezla (děkuji babičce za nové věci) :)
Dnes byl můj den nakupovací a přivezla jsem si z Jihlavy ze CityParku bundu... vyhlíželi jsme nějakou přes hodinu+ ...
A taky mám kalhoty a mikinu od Vietnamců... obě věci z jiných obchodů.
Na instagram jsem dala fotku - ZDE!

Tento víkend toho moc nestihnu ... A teď už nemám na nic náladu, ale z koupených věcí mám radost.
Myslím, že jsem si vybrala dobře. Možná bych volila i jinak, ale věci jsou to opravdu pěkné.
Možná bych příště nebrala vše tak pestré.

Nevím, co to se mnou je ... Možná na mě něco leze? (Nemoc? Migréna?) Snad ne!
Před pár hodinami mi bylo ještě do smíchu ... Nechápu se! Možná strach z té školy?
LalaBe (spolužačka) mi sice říkala, ať se neučím, ale to nejde! Je toho hodně na učení...
A tahák? Tahák neumím ani pořádně používat! :/ Takže ho nepoužívám...
Možná si jen musím vše srovnat v hlavě ... někdy jsme docela pomatená z vlastních myšlenek.
Potřebovala bych zastavit čas a vše si pořádně promyslet a na nějakou chvíli vypnout! Nebo nevím ...


Už si to nebudu dál vylívat srdce, mějte se...

Další týden zase pryč!

20. března 2015 v 18:25 | Simix |  *Mini Diary*
Jak už je tak nějak tradicí... vítám Vás u aktuálního pátečního článku, což je deníček!
I tento týden mi utekl rychle, ale tentokrát jsem byla více vyčerpanější a unavenější.
Zase Vám asi vypíšu, co a jak bylo... pokud si vzpomenu. Nejživější bude samozřejmě dnešek (pátek).

Síla čajů!

19. března 2015 v 17:17 | Simix |  *Vlastní témata*
Napadl mě článeček o čajích. Snad se Vám bude líbit...
Zrovna před chvílí jsem dopila jeden čaj, takže asi odtud vane ten nápad.

V článku Vám napíši nějaké informace o čajích, co si o čajích myslím já a jaké mám ráda,
a pak anketa, které čaje máte nejraději Vy a tak ...
Pusťme se do toho ... a uvidíte sami...

Výzva!

19. března 2015 v 14:00 | Simix |  *Soutěže*

<< Ouou, ahoj! >>


Nevím, co přednastavit za článek a tak mě napadla taková "soutěž"... spíš hra! :D

Napíšu co nejdelšé větu na jedno písmeno a vy se mě pokusíte překonat :D
Co Vy na to?
Chápeme všichni? Ok! Jdeme na tuto blbost přistoupit :D

Vybrala jsem si písmeno... třeba S. (protože jsem Simix- nečekaně!)

Moje věta: Stará suchá stařena Sára Skákalová se svým starým suchým strýcem Sebastianem Skákalem se slamákem se spolu smáli strašně silně, se strašnou slintavkovkou snědli salám, svalily se, skutáleli se, spadly...SMÍCH! :DD

Je to nehorázná hloupost, já vím... zkuste to třeba také :D LOL!
Jinak se moc omlouvám za tento článek o ničem ...
Trochu si pohrajte v komentářích :D
Kdo vymyslí nějakou nejdelší větu na jedno písmenno, tak mu dám reklamu na 7 dní! :)
Musí to dávat ale trochu smysl ...
Tak se mějte krásně a hodně štěstí :)

Simix's challenge - 6. day

18. března 2015 v 15:15 | Simix |  ¤ My videos ¤
Vítám Vás u...

6. den- videa s nejvíce likes

Dám Vám sem asi pouze jedno video, a to video, kde zpívám.
Je to jedniné video s mým zpěvem a kytarou, kde je více likes než dislikes.
Jinde je více dislikes, ale myslím, že se to pomalu vyrovnává :)

Takže tady máme to video...
Mám tam 32 likes a 5 dislikes... což super, ne? :)

Je to video staré už přes rok... možná jste ho už videli :)
Klidně poslechněte a napište názor :)
Nevím, co víc k tomu napsat... U jiných videí mám pod 18 likes :)
Časem to ještě třeba vyroste, zatím docela dobré bych řekla...
Klidně se podívejte ina předchozí dny této challnege...
Stačí kliknout na tuto rubriku...¤ My videos ¤
Docela krátký článek ,mno ...

Tak se mějte krásně přátelé ...

Ohodnocené blogy 0.16!

17. března 2015 v 14:40 | Simix |  Hodnotím!
Už docela dlouho jsem neohodnotila žádný blog, protože mě to už nějak moc nebavilo a navíc mám vždy obavy, že to zhodnotím nespravedlivě. Vždy jsme se ale snažila, zatím mi to nidko nezkritizovatl. Už delší dobu se mi pro hodnocení zapsalo dalších pár blogů, ale nějak jsem se k tomu zkrátka neměla. A nevím, co napsat za článek, takže why not? :)
Jdeme na to ...

Padám- 11. díl

16. března 2015 v 17:17 | Simix |  *Příběh*
Ten příběh jsem psala už celkem dávno, tak kdyby se Vám nelíbil, tak to budu chápat :)
Možná to je trochu nesmyslné, ale snad se Vám to líbí :)

Pokud to chápu dobře, pan profesor Křídlo je můj dědeček! Lehla jsem si do postele a vyčkávala. Snad přijde a poví mi, co ještě nevím. Snažila jsem se neusnout, ale usnula. Zase se mi zdál sen. Tentokrát byl trochu jinačí. Nepadala jsem. Byla jsem v porodnici, právě jsem se narodila. Byl tu ale problém, narodila jsem se mrtvá. Objevila jsem se v nebi a rostla jsem tam rychleji, než normálně na zemi. Byla jsem tam se svým dědečkem, který zemřel docela mladý po válce na nějakou nemoc. Vyprávěl mi, že mohu zachránit svět od všeho zlého. Rostla jsem rychle. Byla jsem anděl. Sledovala jsem lidi dole a mým úkolem, jako úkolem každého anděla, bylo hodné lidi chránit před nehodami a špatnými věcmi. Neměli možnost nás ale vidět, pokud jsme to sami nechtěli. Za to nás mohli vidět ďáblové a my je. Například jsem se tam viděla se svým bratrem. V tom snu jsem viděla, že Andy není můj vlastní bratr. Že je to syn bělovlasé ženy a že ho moji rodiče adoptovali po mé smrti. Přesto se moc trápili. Rodiče na mě museli zapomenout a žít dál. Zapomenout na mě definitivně. Byla jim vymazzána paměť. Museli vychovávat nevlastního a ďábelského syna. Byl vychováván mezi lidmi a za ďábla už nebyl považován, přestože měl takové geny. Ďáblové nám naše dobré skutky kazili. Dělali z lidí zlý, agresivní. Měnili se ve vrahy, zloděje,… Bojovali jsme s ďábly, aby takto nekazili svět. Měla jsem touhu roznášet pouze dobro a nikdy jsem neztrácela víru, byla jsem silná a odvážná po dědečkovi. Nějakým andělům to chybělo. Jenže čím mladší andělé, tím silnější a já byla z andělů nejmladší. Tudíž nejsilnější. Ďáblové se mě potřebovali zbavit. Andyho matka s dalšími ďábli se na mě domluvili. Darovat Andyho mým rodičům byl část jejich plánu. Musel podepsat matce smlouvu, že nikdy nezapomene, že mě má držet dál od pravdy a od andělů. Nejdříve nevěděli, jak by se mě zbavili a dřív než to vymysleli, se dědeček ve snech domlouval se svojí ženou, s mojí babičkou o takzvané výměně. Babička byla už stará a slabá a přicházel její čas. A dědeček ani babička nechtěli, abych byla pryč napořád. Takže když babička umřela, dostala se do nebe místo mne. Přišla jsem o svá křídla. Pak jsem padala, padala a padala. Spadla jsem na strom, praskla pode mnou větev a spadla jsem na zem. Tam jsem se probrala a poznala své rodiče a nevlastního bratra. A dědeček byl stále u mě a chránil mě. Především ve škole, jako profesor. A ďáblové se snažili, abych nepřišla na to, kdo jsem. Ale dědeček mi to chtěl říct, ale protože ho chtěli zneškodnit, musel zmizet a tajně se spojit se mnou. … Vzbudila jsem se… posadila se a spatřila dědu s roztaženými křídly. "Tak už víš, jak to opravdu je a bylo," řekl. "Ano, už znám svůj smysl života," řekla jsme s úsměvem. "Chceš se vrátit?" zeptal se. "Když to tak vezmu, ďáblové mi svým způsobem dali dar. Dar života, dar být se svými rodiči. Už nejsem mrtvá, nejsem anděl a nemám takové možnosti pomáhat a vítězit nad démony, ale v kontaktu s anděly, jako třeba s tebou být můžu. Můžu vám dávat různé informace ze země a i tak vám pomáhat," řekla jsem svůj názor. "Dobře, máš pravdu. Přeji ti hodně štěstí v životě," řekl děda, usmál se a zmizel. Myslím, že to dopadlo dobře. On může být tam nahoře s babičkou. Já s rodiči. Ďáblové budou mít ode mě pokoj. Zítra promluvím s bratrem. Teda prostě s Andym a vzkážu něco jeho mamce.

Změna?

15. března 2015 v 22:23 | Simix |  *Moje grafika*
Před chvílí jsem chtěla ležet už ve své postílce... zachumlaná a připravená ke spánku!
Místo toho sedím na posteli, nezachumlaná ... a na notebooku!
Jak jste si mohli povšimnout... Ti,co můj blog déle navštěvují, je tu nový vhled.
Dokonce jsem čekala, že nový článek dnes nepřidám!
Nakonec jo... Myslím, že Vám to vadit nebude :D Ne?

Minulý design tu nebyl moc dlouho... řekněme měsíc... a moc se mi líbil ... ale nedávno jsem si řekla... "Ale přece jenom to pořád není podle mých představ."
Tento design jsem měla vytvořený asi skoro měsíc... ale nastavila jsem ho až teď.
Netrvalo mi to ani moc dlouho ...
Pokud je někdo všímavý a zvědavý... mohli jste si designu všimnout už i na mém vedlejším blogu... a pokud jste orpavdu všímaví, tak jste si mohli všimnout, že jsem i trochu pozměnila úvodní článek ... klidně mrkněte!

Nikdy jsem moc neměla ráda v životě změny, ale teď mám chuť plno věcí změnit!

Takže takhle vypadal minulý design:

A takhle vypadá dnešní:

Doufám, že se Vám bude líbit tak, jako se líbí mně.
Také doufám, že s ním budu déle spokojenější než s tamtím ...
Když to tak vezmu ... Dlouhou dobu mé designy ladily spíš do zelena, ale začala mě lákat růžová.
Růžová nepatří mezi mé nejoblíbenější barvy, ale co se týče růžovo-bílých, růžovo-černých nebo růžovo-šedých blogů, příjde mi to hezké a roztomiloučké... takové jemňoučké... snad chápete!
Jinak se nic nemění na tom, že prostě miluji TYRKYSOVOU! :D
Posledně jsem psala článek o změně designu TADY!

Dost mi záleží na tom, co si o mém designu myslíte Vy, hlavně s ním chci být samozřejmě ale spokojená i já :)

Popravdě jsem chtěla i jiný styl menu! Všechno tak nějak smrsknout a hodit nahoru pod záhlaví... Jakože by prostě nebylo menu na boku...
No, jak vidíte... Mám docela dost věcí v menu a než bych to udělala, bylo by to docela na dlouho. Ale myslím, že docela dobré. Akorát velká změna... menu jsem po xxx letech šoupnula do prava. Snad si zvyknete!

Co ještě napsat? Od pondělka do čtvrtka články přednastavené ... V pátek výjde aktuální...
Stále můžete hlasovat pro BEST SONG# 12!

No a já se už asi budu chystat na kutě ...
Nevím, jestli jsem napsala vše potřebné.
Dotazy a názory samozřejmě pište! :3
Mějte se krásně

Best song #12

14. března 2015 v 22:19 | Simix |  *Hudba*
Máme tu další písničku týdne...
Dneska to nebudu moc okecávat ...

Něco nového?!

13. března 2015 v 17:44 | Simix |  *Mini Diary*
Vítám Vás u aktuálního článku! Jak asi víte, ostatní články z tohoto týdne byly přednastavené...
Jako teď poslední dobou prostě bývají.
Přemýšlím, co Vám teď mám napsat...
Včera i dnes mě napadlo několik myšlenek, co bych mohla napsat, ale sama nevím, jestli je sem všechny dostanu!
Možná začnu shrnutím celého týdne.
Už si ani nepamatuji, co všechno se dělo. Celý týden mi proletěl mezi očima rychleji, než ten minulý týden, a to věřte, že ten mi utekl vcelku dost rychle. Všechno mi tak nějak utíká...
Člověk by neřekl, že mě brzy čeká třeťák.
Už je to tak, ale zatím na to nebudu myslet... i když je to vcelku složité, když jsem ještě nedávno (před rokem) byla v prváku. Jaktože mi to tak utíká?
Dneska jsem spolužace ráno řekla: "Všechno mi tak utíká! Za dva týdny mi bude padesát, když to tak vezmu".
A ona na to: "Na krizi středního věku máš ještě čas." Nebo něco v tom smyslu, ale ten čas brzy uteče... Možná mi to utíká proto, protože mám pocit, že málo stíhám. Já mám totiž spoustu věcí, co bych mohla dělat, ale většinu času to zabere učení. Ten, kdo se nudí, tomu to utíká pomaleji, bych řekla. Dnes jsem si po škole chtěla zahrát v jedné z učeben na klavír, ale jaksi (ups!) jsem si nevzala noty, takže jsem si zahrála jen, co jsem si pamatovala a další nějaké blbosti, a pak jsem psala dopis a četla si a koukala při tom z okna. Trochu jsem si i zacvičila :D V tu dobu mi naopak čas utíkal docela pomalu.
Jak jsem tak koukala z okna, viděla jsem jednu kamarádku, ale nebyla jsem si potom jistá, jestli to byla ona, a po chvilce mi od ní přišla SMS,. v kolik jedu domu. Tak jsem se ji zeptala, jestli nešla náhodou tam, kam jsem ji viděla jít.. a jo, byla to ona. Jo, píšu tu vcelku blbosti. Já vím! Klid! Ani nevím, jestli mám o dnešku co psát... Cestou domů u nás sněžilo. Dobrý co? Většina z nás očekává jaro... Já taky. Zimu jsem chtěla, už ne. Už chci vytáhnout letní hadry oblečení.
Dneska se zkrátka nedělo nic zajímavého. Nepsalo se, zkoušená jsme nebyla, i když jsem myslela, že bych z něčeho byla, ale ono ne... vůbec nevadí. Ještě se na to aspoň mrknu ;)
Tentokrá Vám nebudu psát nějak moc zase o jídle a o mém dnešním obědě... Nepřišlo mi to dnes tak zajímavé :D Ale dnes mám skoro neustále hlad... Nesnídala jsem. Ve škole jsem si v bufetu koupila svačinu a karamelku... klasika. A po hodině a něco jsem měla zase hlad. -_-
Nic zajímavého... no.
Za jednu věc jsem ale docela ráda... už druhým týdnem se mi ve škole docela daří, ale nechci to zakřiknout. Možná si malá troška z Vás pamatuje článek, kde jsem psala o učení ... (že jste to Vy, tak jsem ho pro Vás našla.. je TADY). Psala jsem tam, že se učím nějakou dobu a nakonec z toho ve škole nevykouzlím nic pěkného... teď mi štěstí docela přeje... Ale tak nebudu se tu už vytahovat (až v jiným článk uzase :DD).
Vlastně opravdu nevím, co dál za tento týden napsat, protože proběhl opravdu dost rychle a příjde mi, že jsme toho nestihla ani moc prožít... jak v nějakém tranzu ty jo! Nevím,jak to popsat ... Akorát nám ve čtvrtek odpadlo plavčo, takže dvě poslední hodiny se nám přesunuly místo dvou hodin plavání a domů jsme šly teda o dvě hodiny dřív... To pro mě bylo překvapující, že jsem se dostala domů kolem druhé... to nebývá často. Vlastně skoro vůbec... Vlastně nebýt mojí spolužačky H. asi se nedokopu tak rychle... Já bych se totiž asi loudala na obědě a nevím, co všechno... prostě jsme stihly vlak, co já většinou nestíhám a ani mi to nějak nevadí...

Nemá cenu asi psát, co probíhalo ve škole tento týden ... dnes ne!
Ale mám tu pár novinek ... No možná jednu, dvě...

Založila jsem si před pár dny účet na votočvoz! Nechtěl by mě někdo seznámit, jak to tam probíhá? Jak probíhá prodej, nebo výměna? Zatím se v tom moc nevyznám ... a ne, nechci vypadat za blbečka :D Jakože vím, že se musím dohodnout s tím, co tu danou věc nabízí, ale jak je to třeba ohledně placení? Když vlastně nemám učet, nebo tak ...
A pak jestli je důležité a nutné vyplňovat ten dotazník pro ověření ID, protože mě se to moc nechce :D Vlastně ani nevím, co to přesně znamená...
Nechci vypadat za debila, ale je to tak ... takže prosím, nějaké rády? :D Votočvohoz jsem valstně měla už dřív, ale jen tak na pár vteřin, protože ověřování nějakého ID mě vyděsilo natolik, abych to zase zrušila... LOL... Jsem já pitomá? :D Poradí teda někdo? :) Chtěla bych změnit trochu svůj šatník mno ... Na naupování jsem nikdy moc nebyla, a když mě to začíná docela bavit, tak nemám možnost moc nakupovat ...

Další věc... dnes, pokud to stihnu, bych měla sestříhat jedno video... Je to video z předminulého týdne a ještě jsem na něj ani nekoukla, takže ho dnes zpracuji a sama jsem zvědavá. Je to video na přání mých dvou spoužaček... takže snad se jim to bude líbit... Ale jak je znám ... Asi jo :D (Ne?) :D

To video je hotové ... ZDE!

Vlastně ani nemám co psát... (to už jsem ale asi psala).
Tento týden byl takový frrr... a pfff... a nevím.
Někdy by mě docela zajímlo, co si ostatní o mě myslí... Prostě, s někým se bavíte... případně jen zdravíte... a ze dne na den Vás přestanou zdravit, aniž by jste těm lidem něco uděli ... prostě what? O.o :)

Po delší době mám foto na insta (od včerejška) ... Asi po čtyřech dnes, což je docela zajímavé, protože já přidávala nejméně obden :D


Už se těším, až se kouknu na další díly Upířích deníků a doufám, že se brzy kouknu i na nějaé ty filmy :D Musí být čas!

Doufám, že Vás tenhle článek moc nenudi,
a že tu nebylo moc chyb a překlepů...
Uvidíme, kdo ho přečetl celý (se pozná podle komentářů :D)
A co Vy jinak?
Tak se mějte krásně a užijte si týden (už mi z toho slova hrabe) týden ...
Ještě, že si to po sobě čtu...
Měla jsem na mysli.. Užijte si víkend... každopádně a logicky :D

Hudba ♡ co ve mě dokáže vyvolat!

12. března 2015 v 16:00 | Simix |  *Pocity*
Každý má rád trochu jinou hudbu, a v každém může různá hudba vyvolávat různé pocity a vzpomínky. I když smutná písnička většinou nebude vyvolávat radost. Co já ale vím? Někteří lidé jsou svým způsobem zvláštní. Vlastně asi všichni. Já taky! Přijde mi dost divné přendávat si se spolužačkami oběd s talířů, navzájem se krmit, nebo dát té druhé celou svou porci (mně), když vlastně má svou + třeba ještě něco jiného (a na svoji vcelku nízkou váhu jsem byla schpna to sníst celé, i s polévkou. Už jsem Vám psala, že jsem schopna toho sníst hodně, pokud je co, přestože na to nevypadám. Např . Když si chceme s LulyBe po obědě koupit pizzu, ale ještě si na obědě přidat.) Ale neřeším to... jakože to předávání jídla se spolužačkama, je to docela sranda :D No ups, pěkně jsem odbočila od hudby k jídlu. Mám zase docela hlad. Dnes jsem dvě hodiny před obědem toužila po jídle :D
Mám ještě vůbec psát o hudbě?

Jsem člověk, co sice bez hudby vydrží, ale nepřežije. Hudba je pro mne hodně. Poslouchat ji při cestě někam? Proč ne? Při čtení? Proč ne? Při cvičení? Why not? Při jedení... no jo, mohla bych si pro něco dojít... Hotovo! Zkrátka minulý rok jsem skoro nevytáhla sluchátka z uší. Což nebylo dobré. Měla jsem je zevnitř trochu opuchlé a nechyběly ani strupy. Moment...možná proto jsem někdy nahluchá...pár lidiček su stěžuje. Ale na prohlídce v poho, tak co?
Písničky někdy dokáží v člověku vyvolat neskutečné emoce, nemám pravdu? Uklidnit, zneklidnit, rozesmát, potěšit, nebo naopak rozesmutnit, nutí zavzpomínat, nebo třeba tančit nebo zpívat...
Mě to dřív dost omezovalo, neříkám že ani teď někdy ne, ale třeba jsem poslouchala písničky, pak jsem někoho známého potkala a začal si se mnou povídat a já naslouchající člověku i písničkám. A za opakovaného "cože?" , probíhala konverzace. Ano, vím, že je to nezdvořilé. Ale vypnout to bylo pro mne někdy téžké, protože mobil, na kterém písničky poslouchám, se mnou nespolupracoval/nespolupracuje a špatně se vypíná, nebo špatně fungoval displej a navíc sluchátka bych musela mít stejně v uších, protože, taška na zádech a sundávat si tu tíhu a pokládat ji na zem, se mi nechtělo a vymotávat ze sluchátek také ne. Co kdybych pak nestíhala vlak, když mi většinou nejde zapnout ani taška, jak je plná? A kapsy? Jedna kapsa děravá a druhá plná. Lol! No jo, k tomuto asi vše...

Jde o styl hudby, o to, která se mi líbí. Některá mě naladí do pohody a já mám chuť se usmívat. Skoro mám pocit, jako bych létala. Znáte to, nebo mě považujete za blázna? :) Nebo si přijdu okouzleně. Poslouchám nějakou moc hezkou písničku, sněží, nebo sleduji červánky... a je mi NICE! ♡ U písniček se mi i dobře přemýšlí anu nějakých vzpomíná. Hlavně u těch, které se týkají danné události.. Já myslím, že to znáte :) U nějakých písniček mám chuť tančit a blbnout..u jiných brečet a vzpomínat a přemýšlet... však věci, co jsem už psala. Nemám pak ráda takový to hučení v uších, když už neposloucháte... znáte to taky? Takové divné ticho. Nemám ráda úplné ticho, případně ani s tim hučením ne... Ale ani hluk.
A jak to máte Vy? :)

Simix's challenge - 5. day

11. března 2015 v 16:30 | Simix |  ¤ My videos ¤
Upozornění: Článek je přednastavený, napsaný několik týdnů dopředu. Nějaké statistiky se mohou už trochu lišit.

Vítejte u pokračování této challenge :)
A jdeme na to ...
Dnes to je ...

5. den - Videa s nejvíce dilikes


Padám 10. díl

10. března 2015 v 16:16 | Simix |  *Příběh*
Podívala jsem se za sebe a rozhlédla jsem se. Za mnou nikdo nebyl, ale slyšela jsem zvláštní šum. Otočila jsem se zpět a tam stál někdo, koho bych opravdu nečekala. Pana Křídla. A nelhala bych, kdybych řekla, že jsem viděla, že přede mnou přistál a že měl křídla, která si teď skryl. Možná už opravdu blázním. "Dobrý den, jste to vy? Myslela jsem, že vám ta žena něco provedla," řekla jsme vyděšeně. "Tady není to správné místo na vysvětlování, nech si v noci otevřené okno," řekl. Rozhlédla jsem se a chtěla jsem se ho zeptat, co to má všechno znamenat, ale už byl pryč. Doběhla jsem domů, a jakmile jsem otevřela dveře, spatřila jsem Andyho se založenýma rukama na prsou. "Proč jsi koukala do té knihy? Ty nesmíš nic vědět, nesmíš se tam vrátit," řekl a já ničemu nerozuměla. "Kam?" ptala jsem se nechápavě. "To ti nemohu říct a hlavně nesmíš mluvit s profesorem Křídlem, řekl by ti, co nesmíš vědět. Podepsal jsem to! Ale zmizel a my nevíme kam. Slečna Leona Kruťásková ho chtěla zastavit, ale nestihla to. Uletěl!" říkal Andy. "Aha," řekla jsem. "Kruci, to jsem ti asi neměl říkat, nesmíš nic vědět!" řekl, zavřel za mnou dveře. Vypadal strašně vyděšeně a přišlo mi, že se klepe. "Hele klid, nebudu se na nic ptát, jo?" řekla jsem mu, ale přitom by mě to dost zajímalo. Přijde mi, že sem nepatřím a chci všechno vědět a poznat smysl mého života. "Dobře," oddechl si a já šla do svého pokoje a pustila jsem se do učení. Po pár hodinkách jsem seběhla dolů na večeři. "No konečně," řekla mamka. "Andy s tátou už jsou po jídle. Koukají na televizi," dodala. "Dobře! Mami?" oslovila jsem ji během toho, co mi ohřívala večeři. Špagety. "Copak drahoušku?" "Mami, pověděla by si mi něco o našem rodokmenu?" "Rodokmenu?" ptala se udiveně. "Ano, chtěla bych se dozvědět něco o našich předcích," řekla jsem s úsměvem. "No dobře, ráda. Zatím jez," a položila přede mne talíř plný špaget. "Moje maminka s tatínkem ty už znáš, byli tady po tom tvém úrazu," povídala mamka. "Jojo," řekla jsem. "Taťkovi rodiče asi neznáš, moje babička říkala, že jsou to ďáblové," smála se mamka. "Nikdy v nich neviděla nic dobrého. Nevím proč. Byli milý," pokračovala mamka. "A babička byla jaká?" zeptala jsem se. "Moje babička byla strašně hodná, byla jako anděl," řekla mi s úsměvem mamka. "A co děda?" zeptala jsem se dál. "Děda se vytratil hned po válce," řekla mamka. "Mami a víš, co by mě zajímalo? Proč si mě nepamatujete jako miminko?" položila jsem opravdu zapeklitou otázku. "To netuším, ale babička den před tvou nehodou řekla, že máme dcerku, ale děda tě měl u sebe, že nám musela být smazaná paměť, protože jsi výjimečné děvče a že máš schopnost zachránit svět od všeho zlého. Babička už byla asi trošku na hlavu" řekla mamka, ale já si začala dělat ve svém životě jasno."No a pak prý ďáblové tě poslali zpět do světa lidí, protože jsi byla ještě malá a nezvládla ses udržet tam, kde jsi byla a pravděpodobně by nechtěli, aby ses tam vrátila," řekla mamka. "Ale neber to vážně, je to jen báchorka," řekla mamka. Najednou se objevil Andy ve dveřích. "Je to blbost, to ne-e-xi-stu-je! Neměla jsi jí to říkat" řekl naštvaně. "Mami a jak ses jmenovala za svobodna?" zeptala jsem se mamky, aniž bych vnímala Adyho. "Křídlová," řekla mamka. "Tak to jo, děkuju mami, tak já jdu do pokoje," řekla jsem a sklidila jsem po své večeři. Andy na mě hodil vyčítavý pohled. Umyla jsem se a šla jsem do svého pokoje. Zamkla jsem se a otevřela okno. Přesně jak říkal pan profesor Křídlo! Třeba se konečně dovím, co to všechno znamená!

Simix's challenge - 4. day

9. března 2015 v 16:00 | Simix |  ¤ My videos ¤
Přestože tuto challenge neplním každodenně, už jsem u 4. dne :D
Ok, je to málo, ale myslela jsem, že je teprve třetí :D
Co bylo minule za úkol, se můžete podívat TADY.
Případně, kdyby jste nevěděli, jaké úkoly v této /čelendži/ jsou a jaký má tato challenge původ, se můžete podívat SEM!

A dnes tu máme:

Best song #11

8. března 2015 v 8:00 | Simix |  *Hudba*
Vítám Vás u dalšího hlasování pro nejlepší písniču týdne.
Nejdřív by jste měli vědět, jak to doapdlo minule.
Hlasovalo se pro tyto tři písničky:
Demi Lovato a Olly Murs - Up
Bruno Mars, Mark Ronson - Uptown Funk
Katy Perry - Roar

Dreamer!

7. března 2015 v 15:15 | Simix |  *Pocity*

Už ani pořádně nevím, co jsem chtěla napsat... Vlastně ano, vím, ale asi jsem si uvědomila, že je to hloupé psát. A tak nevím, co a jak mám napsat teď. Co psát dál?!
Mám docela zvláštní pocit. Jakoby se měl můj život proměnit. Proměnit k lepšímu. Cítím změnu... dobrou změnu. Doufám! Věřím! Teda aspoň je tu šance, ale jak se jí zvladnu chopit? A zvládnu se ji chopit? Možná mě jedna malá zkutečnost či omyl může dostat dál. Ale nevím, jak to dopadne. Věřím, že to neskončí špatně! Mám z toho ale trochu strach. Z čeho, to se zatím nedozvíte... Možná se Vám jednou svěřím. Až to nějak dopadne...
Často jsem si přála, přála! Přála jsem si být šťastná...
Každý má nějaké sny... nebo aspoň většina! Držíte se jich, toužíte po nich.. Chcete lepší život! Já ano! Já také! Chci cestovat, hodně poznávat, být happy a podobně. Užít si svůj život, doku je mladý. Mít cute život. Neříkám, abych ho neměla těžký... život je těžký. Někdo má život težší, než já, ale žít v tom, v čem žiji, už mě nebaví! Nepochopí nikdo, kdo v tom nežije.
Každý má své problémy. Není to sice zase tak hrozné.. Jak jsem psala,jiní lidé jsou na tom hůře a já jsem ráda, za to co mám. Někdo větší, někdo měnší...
Vlastně ani nevím, co tu píši a jak mám psát dál...
Mám ale takovou víru v dobrý život, touhu poznávat Svět... ten krásný, zajímavý svět, který mě obklopuje. Počítat i s tím špatným, ale přenášet se přes to ... Věřím, že to půjde.
Uvědomuji si, že je svět nádherný, a něco mi říká, že i přes všechno zlé to bude fajn. I kdyby se mi nakonec asi neplnilo vše, co mám na srdci, vnímám svět a život jako něco krásného. Přestože se tu skrývá hodně špatných věcí... Vytahuji a chci si vytahovat ze života především to dobré.
Možná zrovna přišla ta možnost. Slepit všechny střípky, spravit vše rozzbité. Začít znova, trochu jinak.. lépe. Šlo by to? Já myslím, že ano... ale povede se to hned? Zvládnu se toho chopit hned?
Uvidím! I Vy ostatní věřte svým cílům, protože jich jednou můžete opravdu dosáhnout.
Představte si ty, co se o něco snažili a dosáhli toho!
Nakonec myslím, že jsem zase takové hlouposti nepsala... A jak to vidíte Vy?


Mějte se krásně :)

Návštěvnost #7

7. března 2015 v 10:10 | Simix |  *Návštěvnost*
Už dlouho jsem sem nedávala návštěvnost, že?
Ale nebyl čas.
Návštěvnost mi přichází tak v pondělí nebo v úterý, jenže články mám z víkendu přednastavené od pondělí do pátka ... v tu dobu už třetím týdnem články nepřidávám. Aktuálně přidávám jen o víkendu...
Takže za minulý týden ... přidávám návštěvnost...
Nevím, jestli budu ještě dál přidávat návštěvnost.
Občas se i stane, že nepříjde...

Souhrn týdne (?!)

6. března 2015 v 17:37 | Simix |  *Mini Diary*
Jak asi něktří víte, už třetím týdnem jsou od pondelí do pátka články přednastavené kvůli tomu, abych lépe stíhala jiné věci, jako je například škola. O víkendu ale píšu aktuálně.
Myslím, že mi to i více vyhovuje. Mám teď i více SB (spřátelených blogů), takže je to pro mě časově přibližně stejné, jako když jsem musela každý den psát další článek. Z toho vyplívá, že normálně obíhám, to ano! Bez ohledu na kategorii, obíhám většinou všechny stejně, ale i tak (podle Vašeho obíhání) Vás může po 1-2 měsících čekat vyhazov. Za každý komnetík mých SB (affs) si píši bodík a to se jim sčítá a na konci měsíce je vyhodnocení, do jaké kategorie se hodí více. Pokud neoběhnete za měsíc vůbec, přesunete se do I don't know... a pokud neoběhnete ani další měsíc, čeká Vás vyhazov, ale i povýšení je samozřejmostí :) Dle mého názoru mám teď SB dost, takže už nové teď zase nenabírám. Za tento týden se Vás zapsalo opravdu docela dost.
To by bylo k tomuhle!


A jak jsem prožila tento týden?
Celý týden mi zase rychle utekl a citím se docela dost unaveně ... Přitom už nechodím spát tak dlouho, jako dřív (kolem třetí ráno). Chodím tak kolem 22:00 23:00 +- Učím se skoro pořád stejně, jako jindy, ale tento týden jsem docela perlila... nechci to ale zakřiknout.
Už ani nevím, jak to postupně šlo ... Den za dnem. Ani se mi to psát moc nechce. Ani nevím, jestli by Vás to bavilo číst, protože já jsem schopná se dost rozepisovat ... a samotnou mě někdy nebaví dlouhé články.

Ale stručně za celý týden...

V pondělí a v úterý jsme byli v divadle... samozřejmě jsme měli i nějaké hodiny... /protože máme divadlo hned ve městě, co školu/
Ve čtvrtek bylo docela fajn plavání, závodili jsme a opakovali záchranu...
Možná nakonec docvičím toho kraula, ale v dubnu nám plavání bude už končit.
Ještě před týdnem jsem se už docela těšila, ale bude mi to docela scházet.
S vodou jsem se docela skamarádila...
Nechala jsem se dobrovolně vyvolat z matematiky - za jedna! (Ou? No jo, docela teď tomu rozumím, jinak to se mnou v matice někdy i dost vázne).
Nechala jsem se dobrovolně i z němčiny ze slovíček po té, co byla spolužačka a uvědomila jsem si, že slovíčka umím (během toho, co byla zkoušena). Většinou zkouší jen jednu, tak jsem řekla, že teda nemusí, ale nakonec mě teda vzal. Přidal mi i nějaké věty v minulém čase, ale mám za jedna! Teda jedna s mínusem mno :P Ou! Že bych si opravila tu pětku z testu, který shrňoval lekci? Nevím, jestli mají tyhle dvě známky tutéž váhu, ale jsem za jedničku každopádně ráda. Písemka ze zeměpisu, slepá mapa na chráněné oblasti a národní parky za dvě! Písemka z biologie, bohužel to není ještě opravené, ale mám z toho dost dobrý pocit! A dnes jsem z biologie byla zkoušená... přitom předemnou byl už také někdo zkoušen, ale u tohoto profesora je běžné, že vytáhne víc lidí.
Během toho, co zkoušel člověka, co byl zkoušen předemnou, jsem se spolužačou (sedíme v poslední lavici) otravovaly dvě spolužačky před námi. Profesor na nás občas kouknul, ale nic neříkal :3
Když dozkoušel ... měla jsem tucha, že půjdu já ... zároveň jsem i docela chtěla. A jo! Vytáhnul mě... Líbí se mi, když mi profesoři (což je jen tenhle), říká Simix! A u jiných, když mi říkají Simčo (například ten na němčinu). Jinak Příjmením, nebo Simono... to se mi nelíbí.
Ten kdo to většinou umí, ho nechá pan profesor u tabule jen chvilku... a to byl můj dnešní případ. Řekla jsem jen, jak se rozmnožují žraloci... Popsala jsem žraloka a to bylo vlastně vše. Měl jasno. Vyprávěla jsem hned sama od sebe. Docela zajímavé bylo, že otevřel sešit a natočil ho na mě. Sice jsem nečetla, co jsem tam měla napsané, ale pak si mě přivolal blíž ke stolu, a měla jsem mu ve svém sešitě popsat toho žraloka, protože jsem si ho tam dokonce nakreslila :D
Myslím, že by to k těm mým hezkým známkám bylo vše. Jsem za ně ráda, protože to takhle nebývá často a doufám, že to bude pokračovat. A že si opravím ještě tu čtyřku z chemie, kterou jsem sice už viděla v elektronické žákovské, ale dnes mi přistála i na stole na papíře. Červeně na bílém... Vlastně zeleném. Písemku jsem psala na vytržený papír z bloku. Brzy budeme ale psát na řetězce, nebo jak to nazvat, což mi docela jde. A možná se nechám v pondělí i vyzkoušet. Na další týden už máme naplánované další písemky: hudební výchova, zeměpis, občanka, angličtina, čeština, ... už ani nevím. Ale kruci... Na pondělí je toho hodně! :/ Budeme mi držet pěstí? (Asi těžko já vím ... Kdo z Vás na mě asi myslí ve škole, že? O.o)


Tento týden taky dost jím... teď bych pořád jenom jedla. S mými cca 45 kily není zatím nic ohroženo!
Poslední dobou se o tom v článcích taky zmiňuju... spíš zmiňovala a budu :D Lol...
Nemůžu z konverzace:
- Půjdeme Simi na tu pizzu?
~ Jojo, ale nejdřív si půjdu ještě přidat!

A nebo, když jsem dostala opravdu malou porci a jedna spolužačka mi dost často dává i svoje.
Nebo když se navzájem krmíme a jíme si z talířů... Já vím, že je to crazy! A že já jsem crazy, že to pořád píšu, protože jsem to tu už možná i psala...
A docela dlouho jsem neměla čokoládu :D Za to jsem poslední dobou měla často pizzu :D Může se někdo přejíst pizzou? :)

Dnes (i jindy) jsme si při cestě na oběd řekly s LulyBe, že si půjdeme 8x přidat, což byl samozřejmě vtip, ale dnes jsme nešly ani jednou.
Pak jsme zakotvily v knihovně...
Nakonec jsem ve škole trochu trénovala na klavír.

Přemýšlím, co ještě jiného napsat, ale už mi nic moc nepříjde důležité.
Ne že by něco z toho,co jsme tu dnes psala, bylo nějak extra důležité...
Docela zbytečné věci...
Možná to o SB ne... Nevím :)
Tak se mějte krásně a užijte si víend!

Od Makkakonky

5. března 2015 v 16:00 | Simix |  *Moje ceny*
A další cenka za něco podobného jako od Crazy Jull ... je to zase za bleskovku, která byla o admince a jejím blogu ...
Tentokrát to bylo u Makkakonky a dostala jsem od ní hezký diplom :)
Měla jsem správně 15 odpovědí z 15, takže super ne?
Mohla jsem dostat i další cenku, ale protože jsem si o ní nenapsala, mám tedy u ní reklamu ...
Děkuji Makkakonce... a toto je můj diplom, který jsem od ní za to získala...


Takže tento článek takto krátce...
Nevím, co k tomu více napsat :)
Mějte se a čau u dalšího článku!

Padám - 9. díl

4. března 2015 v 15:00 | Simix |  *Příběh*
Tentokrát jsem si to po sobě trochu pročetla ... tak snad dobré :)