Říjen 2015

Už mi zase pomalu končí volno!!

31. října 2015 v 21:27 | Simix |  *Mini Diary*
Ano, tento týden byl fajn! Nemusela jsem do školy. Jak už jsem jistě psala, ten poslední týden školy v říjnu pro mě byl náročný. Nakonec jsem si přes tento týden docela i odpočinula. Teda jak se to vezme. Nemusela jsem se tahat s kufrem, vstávat extra brzo a takový věci.
Uteklo to docela rychle, ale když si zkouším vzpomenout na minulý týden, příjde mi to jako věky.
Jo... ani tento týden pro mě nebyl psychicky nejlepší a smazala jsem si facebook, ale už mě taková ta depresivní nálada lehce opustila. Píšu lehce, protože pořád musím myslet na takový ty věci, co mě do toho stavu přivedli. Nemusela bych na to myslet, ale musím, protože se mě to hodně týká.

Teď bych shrnula celý tento týden.

Závislák na FB?

30. října 2015 v 21:15 | Simix |  *Vlastní témata*

Jak asi už z nějakého minulého článku víte, smazala jsem si FB.
Není to vůbec na trvalo, je to jen na pár dní... a s bratrem jsme uzavřeli lehce sázku, že to bude do konce týdne... Takže opravdu jen pár dnů.
Proč jsem ho smazala je vysvětlené v článku někde tam dole. Zkrátka jsem měla strašnou náladu a chuť zmizet a zkrátka jsem se tam chtěla lehce vyhnout odpovědím pro nějaké lidi. Kdybych ten facebook nesmazala, měla bych tendenci na to koukat... A už to bylo pro mě dost.
Mám o něco lepší náladu... takže se dá říct, že to jde.. případně aspoň ujde... Každopádně mě to, co mi tu náladu skopávalo dolu, bude trápit ještě dlouho a už dlouho trápí. A ještě k tomu nějaké pichlavé řečí "nějakých lidí"... No nic...
V tomto článku to bude vypadat, jako bych řešila jen facebook a nějaké hlouposti, ale chci napsat o tom.. jak se mi s facebookem/bez facebooku daří :)


x Podzim !! x

29. října 2015 v 21:53 | Simix |  *Vlastní témata*
Dneska tu mám pár takových podzimnějších obrázků.
Říkala jsem si, kdy nějaký takový článek přidám.. ty jo!!

Co znamená, když si smažu fb?

28. října 2015 v 21:47 | Simix |  *Pocity*

Dneska to bude asi trochu depresivnější článek zase po nějaké době... i když jsem si říkala, že prostě budu optimista.. .ale to se někdy snadněji řekne, než provede... zvlášť v situacích, co vás uvádí do stresu. Nikdo si na tyto články nestěžoval, ale snad to nové čtenáře neodradí :)

Každý z nás má asi někdy deprese. Nemám pravdu? Pokud se pletu, hned "křičte"!
Asi jsem Vám v minulém deníčku psala, jak moje deprese způsobily to, že jsem se na intru na pokoji zamkla. Možná to nebylo tak kvůli depresím, jako kvůli tomu blonďákovi, protože jsem chtěla mít klid, byla jsem unavená a měla jsem hodně učení. Co se týče únavy, ta ze mě už docela opadla. Co se týče depresí, ty se asi navršily. Proč tomu vlastně říkám deprese? Co když to není to správné označení? Co když je toho na mě jenom prostě hodně?





Love and hate...

27. října 2015 v 20:39 | Simix |  *I love it!*
V tomto článku bych chtěla napsat, co mám ráda a co nemám ráda ve školní dny... ale i o víkendu .. lehce.
Tyká se to tohoto školního roku.
Tak jdeme na to?


#new #design #autumn #2015

26. října 2015 v 13:00 | Simix |  *Moje grafika*
Panstvo!! Odhodlala jsem se k tomu, nastavit nový design.
Řekla bych, že není přeplácaný, ale že není ani obyčejný. Co myslíte?
Docela takový jedonoduchý. Ale tak každý budete mít svůj názor, který samozřejmě přijmu, ale měnit nic nebudu.
Myslela jsem, že nechám přes podzim ten minulý design, ale už mi nepřišel dost vhodný.
Chtělo to něco... něco podzimnějšího. Něco, co by můj blog naladilo do té podzimní nálady.


Za poslední dobu jsem si uvědomila, že mám ráda všechna období.
Užila jsem si léto, jak jsem jen mohla.
Chci si vychutnat co nejvíce podzim a už se dokonce těším na zimu. Hlavně na tu atmosféru ...
Dřív jsem milovala jaro ... ale teď tu máme podzim a čeká nás zima ... a chci si to užít! :)
Jak to máte Vy?

Nikdy jsem moc nebyla ani na outfity ... ale poslední dobou si říkám, že nemám ten správný podzimní outfit (vole!! :D). Modrá bunda.. hmm. Ale co .. .však na tom zase tolik nezáleží, ne?
Ta bunda je hezká!! Myslela jsem jen to, že na toto období barvou nevhodná ... Chápeme všichni, ne? :D

Abych se vrátila novému designu. Obnovila jsem menu .. viz v pravo. Je v něm jen pár drobných změn, ale nic extra.

Co bych ještě pověděla? Doufám, že na blogu budu tak nějak aktivní ... aby tento design tu nebyl až do jara... to by nebylo hezké. Byla bych totiž ráda, kdybych blog potom oblékla z podzimního kožíšku do zimního kabátku ( LOL!! :D)

S designem jsem spokojená. Ano, mohlo by to být lepší, ale líbí se mi to.

Tak se mějte


Zase..

24. října 2015 v 13:50 | Simix |  *Mini Diary*
Netuším jak začít. Nevím, odkud to vzít. Nevím, kde navázat.
Asi bych Vám mohla poděkovat za krásné komentáře. Návštěvnost sice dost klesla, jak tu moc nejsem, ale Váše komentáře jsou přímo úžasné, děkuji. Za podporu, pochopení.. za všechno.


Mám podzimní prázdniny. Ani v pondělí a v úterý nejdu do školy, protože máme ředitelské volno. Za což jsem nesmírně ráda. Nerada bych se tahala na intr jen na tři dny. I když ... jako šlo by to. Hlavně jsem ráda, že si odpočinu, protože poslední dva týdny to se mnou lehe kleslo. Lehe dost. Teda... jako ... no ... zase tak dost asi ne. Mohlo by to být samozřejmě horší.

Celé dva týdny jsem byla vyčerpaná. Většinou už od rána a táhlo se to celý den. Třeba když jsem šla se dvěma spolužačkami ze školy a ony si něco povídaly a smály se tomu. A já jen šla ... málem bourala do sloupu a nebo do keře a ani jsem nemukla. Já.. takový ukecaný člověk. Moje nálada se postupně zhoršovala... den po dni. Za tento týden jsem ve škole zvládla nasbírat i nějaké pětky. Je to historický okamžik, protože to se mi nikdy nestávalo. Jasně, občas se nějaká pětka objevila, ale tohle jako už přešlo mé meze. Víc jich už ani nechci. Nikdy jsem jich tolik ani neměla.. ale tak snad je to jen takové špatné období.


Na intru mě začal nabalovat jeden blonďák. Jako jo... líbí se mi. Už tak nějak od začátku, co jsem ho na intru viděla, ale neznamená to pro mě to, že ho chci, nebo tak nějak. Naopak mě to od něj táhne dál. Mám ho ráda, líbí se mi.... ale to pro mě končí. Ani nemám potřebu ho potkávat (pokud si tohle nějakou náhodou přečte, tak je mi to moc líto, ale ano! Ale tak já mu vysvětlovala, že mám kluka a tak ... i když jsem ho teď docela dlouho neviděla. No ... přece jenom!!)
Od začátku školního roku jsme se navzájem moc nevšímali. Před dvěmi týdny pozval moje kamarádky z intru na pivo, i když ony moc nechtěly. Ale zchazoval je prý z židliček, tak šly. Kamarádka K. za mnou teda přiběhla, abych šla s nimi. Tak jsem šla. I když jsem moc nechtěla a učila jsem se občanku, ale tak kvůli ní jsem šla. Nakonec ona a ještě jedna kamarádka zdrhly. Jako super! Šla jsem tam hlavně kvůli ní. Byla jsem tam pak já, on a další kamarádka z intru.
Když jsme se vrátili na intr, on byl u mě na pokoji ... vymýšleli jsme básničky, kreslili jsme si ... Možná jsem to už minule psala. No.. ale prostě od té doby mi začal vyznávat lásku. Prý mě miluje už od začátku školního roku, co mě poprvé viděl na intru. Dal mi takový přívěsek na klíče.. písmeno S. Furt mě zve do klubovny na intru, ať se s ním koukám na televizi a tak.
Pár dní jsem chodila, ale když už zacházelo do tuhého... že mě chtěl líbat a tak... tak jsem měla chuť se zamykat i na pokoji. Což jsem poslední dva dny i udělala. Abych se učila a odpočívala. Prostě jsem nasbírala pár horších známek a chtěla jsem tomu nějak zabránit. Cítila jsem se zmateně, prázdně... ne spíš plně. (vole!! :D) Měla jsem lehce depky. Brečela jsem. Ve čtvrtek, kdy jsem byla na intru zamčená a učila jsem se za mnou šel na pokoj. Zaklepal a zkoušel otevřít. Aspoň třikrát tam takhle byl a několikrát mi i volal. Já se neozývala. Pak tam ale klepala i kamarádka K. a říkala přes dveře, ať otevřu, že ví, že tam jsem. Předtím jsem slyšela, jak se s ním bavila. Nevím, jak to věděla, že tam jsem. Ale po chvilce jsem otevřela dveře a koukala na ní škvírou ve dveřích. Říkala mi, že vypadám děsivě. A co mi prý je. (Den předtím jsem měla taky špatnou náladu, ale ne až takhle... to jsem sebou plácla o zem ... ale pak mi začalo hrabat a začala jsem "plavat" na zemi ... A jiné kamarádky z intru se mě ptaly, co jsem si dala ... Že chtějí taky. No .. dala jsem si špatnou náladu... nebo tak něco... Emoce... to je silná věc )
Řekla jsem ji, že dneska nechci nikoho vidět... a tak pak odešla. Pak jsem si ale řekla, že vlastně bude fajn, když se trochu rozptýlím a šla jsem k ní na pokoj. Její spolubydlící se mě zeptala, jestli by mi nevadilo být s K. na pokoji, protože ona chce být s jinou kamarádkou, protože její spolubydlící (té kamarádky) je prý hrozná. Tak ji chtějí šoupnout na mojí samotku, a já že bych byla s K. a její spolubydlící by byla s tou kamarádkou, co má prý hroznou spolubydlící... kterou chtěj prostě šoupnout ke mě na pokoj. Do mého pokojíku, který miluju. Mám klid, své prostory, můžu si svým způsobem dělat co chci, miluju ten výhled na Dům mládeže a kolemjdoucí... Ale na druhou stranu s K. si dost rozumím a mám ji ráda. Ale i tak ...
Snažily se mě teda přemluvit a za obejmutí jsem tedy svolila.
(Kdybych psala jejich jména, bylo by to srozumitelnější, ale přece i tak matoucí ... čím víc lidí v tom hraje roli, tím víc se v tom člověk ztácí...)

Jak už jsem psala, máme prádzniny. Museli jsme si na intru z pokojů vše vyklidit, zabalit a zamknout do kumbálu, protože přes ten týden, co máme volno a nebudeme tam, tam budou prý nějací Slovinci. A po prázdninách si mám věci z kumbálu dát rovnou ke K. ... Takže to aspoň nemusím přesunovat po jednom, ale rovnou z toho kumbálu po celku. Uvidíme jak to bude no... ale vypadá to, že už nebudu mít pokoj sama pro sebe. Ok... jde zase o zvyk. :)


Po prázdninách budeme psát několik písemek, takže jsem si to všechno tak nějak rozvrhla na každý den.
V pátek na nádraží si ke mě přisedla naše třídní s její dcerou, protože někam jely... a sama si říkala, že toho máme nějak hodně, když nakoukla do mého zápisníčku.
Ale tak ... to stihnu a zvládnu. I když měto učení moc neláká... Ale když si to člověk rozvrhne... Tak snad. Budu se moct vídat i víc s kamarády/kamarádkami, zamluvit si praxi, trénovat na klávesy, učit se a odpočívat. Taky chci nafotit nějaké podzimní fotky. Vychutnat si podzim...
Když jsem v pátek dorazila domu, děda se mě lekl. Prý jsem zhubnula a měla jsem prý děsné kruhy pod očima. Což ano... ale to hubnutí? Už tak jsem dost hubená. Včera jsem ale šla spát už před desátou, tak jsem se z toho snad za 11 hodin vyspala. Nový týden po prázdninách chci začít s enerigií. Nasbírat energii a připravit se na blonďáka...
Ale jsem mnohem víc happy... prostě volno, větší klid... známe.

Omlouvám se, pokud jsem zase psala nesrozumitelně, ale chytří to poberou :D
Jak jste se měli Vy?
Mám Vás ráda!

Stále mohu napsat ... stále žiju!

10. října 2015 v 21:57 | Simix
Ne... já nechci opustit blog. Začíná to to pomalu vypadat jako v roce 2013, kdy jsem měla asi půlroční pauzu a bez ohlášení ... ale já už nechci mít tak dlouhou pauzu. Ale na druhou stranu ... trávím víc venku, trávím víc učením, trávím víc času vším jen ne blogem. Spíš těmi venky.. dřív jsem skoro nevytáhla patu z domu a furt seděla a byla na blogu ... tak proto ... proto vždy pravidelné obíhání a pravidelně články a proto teď skoro nic ... protože jak někteří víte, v létě jsem poznala lidi, na kterých mi začalo záležet a s většinou z nich trávím nějak ten čas.
Dřív jsem byla tak nějak závislá na blogu ... teď jsem tak nějak závislá na nich.
Akorát ... přemýšlím, jestli slovo závislost není moc silné slovo...
Myslím že ne ... Když jsem s nimi, je mi skvěle a když s nimi nejsem, chybí mi.



Na druhou stranu jsem se tento týden dost bavila s jednou holčinou od nás ze školy, která je na tom samém intru, protože ji chyběla spolubydlící na pokoji, protože byla nemocná. Užily jsme si plno srandy. Byly spolu u klavíru, v Penny těsně před zavíračkou a už jsme tam byly i chvilkově zavřené. Nebo další den focení. Půjčila mi boží sukni. Chtěla vědět, jak v tom budu mít hubené nohy, protože si myslí, že je tlustá. Nakonec to dopadlo tak, že mi tu sukni půjčila na několik dní ... i na víkend. Na to, že ta sukně stála asi 700,- mi dost důvěřuje. Bála jsem se, abych ji nezničila a dokonce se mi zdál sen, jak jsem ji zamazala a při praní přebarvila ze světle růžové na šedivomodrou ... to jako vážně?!! A taky docela sranda v kuchyňce na intru. Vlastně jsem se tento týden skoro ani neučila, ale škola v pohodě docela. Aspoň, že tak :)
Jeden den byly dvě spolužačky u nás/mě na návštěvě na intru. Ahoj Fiki a Koldi :3 (:D)
A Fiki ... chudáci kolemjdoucí pod oknem :D :D :D


To by byla shrnuta škola a intr za tento týden ... sama koukám, že docela krátce... že? :D

Cestou z intru ... Jo.. pořád jsem si nezvykla na ten zvuk, když se ten kufr veze na kolečkách, ale tak pořád asi lepší než se s tím tahat. Jenže to radši dělám, než na sebe upozorňovat tím kufrem na kolečkách ... Ten zvuk .. rttttrtttttrtttttrttttr! Ale tentokrát jsem měla kufr docela lehký. Měla jsem na zádech i tašku. Vlak měl zpoždění. Cestou jsem myslela na lidi, které uvidím, až příjedu. Už jsem se na ně těšila. Čekala jsem, že na mě bude B. čekat na nádraží a že se mu ukážu v té boží sukni od kamarádky, ale on nikde, tentorát ani před naším domem.
Byla jsem tak trochu naštvaná ... Aspoň, že jsem tentokrát neměla tak těžký kufr.
Měla jsem pocit, jako by se na mě všichni vykašlali. Ale tak na druhou stranu chillec, udělala jsem si capuccinko, venku bylo hnusně a já na mobile. Prohodila jsem pár vět s babičkou. Byla jsem lehce smutná. Šla jsem pak navštívit dolu tetu a jednoho z bratránků. Vypadalo to už na poklidný večer. Najednou mi zavolala kamarádka A., že by přišla k nám před barák a já s hurá, konečně něco ... šla. Řekla jsem babičce, že budu s kamarádkou před barákem.
Vybil se mi mobil, ale napsal mi B. jestli mám čas si dát s ním a s kamarádem R. (taky jsem poznala na koupališti) někde sraz. Nakonec přišli na hřiště kousek od našeho domu, ale trvalo jim to dlouho. Po chvilce jsme šli A. doprovodit domu. Byla jsem s těmi pošuky na skluzavce a tak možně na hřišti. :D :D :D
Normálně si pomalu vyhrajeme na hřišti víc než malé děti :D Když jsme šli k našemu domu, ani jsem se s nimi nestihla pořádně rozloučit, protože jsem dostala ještě ve dveřích od babičky seřváka, že jdu pozdě, že courám po nocích a že jsem neřekla kam jdu. Ano, měla jsem říct, že jdu na hřiště no. Když jsem si totiž uvědomila, jaký o mě měla strach, ačkoli mi je osmnáct, měla jsem pocit, jako bych byla přítěží. Jako bych za všechno mohla. A taky že jo .. měla jsem dát o sobě vědět. Ale tak pro příště. Už brácha je v tomhle lepší a spolehlivější, než já. Nejsem taková, že bych vymetala diskotéky a tak, to ne. Ne že bych nikdy na žádné nebyla, ale moc mě to nebere, pardon. Ať mi je osmnáct nebo neosmnáct, na tom nezáleží.


No a dnes ... Ráno mi bratr vlezl zase do postele a pak jsme se šli koukat na tlevizi.. i když já lehce s donucením. Koukali jsme na Asterixe a Obelixe :D
Přijel taťka...
Později jsem se pustila jsem se do učení češtiny, ale pak jsem se dověděla od spolužačky, že z češtiny píšeme až o týden později a že v pondělí budeme psát z psychologie, tak jsem přerušila češtinu a chystala jsem se navštívit mamku. Taťka mě vzal autem a chvíli tam byl se mnou. Pak jsme se s mamkou procházela a byli jsme i v kavárně. Ona na kávě a já capuccinu.
Celkově to beru jako fajn okamžik s ní... až na pár zbytečných řečí.
Následoval sraz se Š.
Zase jsem to prošla kolem domu "někoho"... "Někoho, koho" jsem už dlouho neviděla. No co ale ... Možná je to už jedno. Naopak jsem potkala dva kamarády z koupaliště s jejich kamarádem.
S Š. a jejím bratránkem jsme byli jakoby v lese. Vzali mě do míst kde spolu tráví a trávili plno času. Bylo to fajn. Pak mě pozvala k nim domů na bramboráky. Historický okamžik :3
A pak mě šli oba doprovodit domů... ani jsem to moc nečekala, ale potěšilo :3
Byla jsem s nimi tak dvě hodiny a naštěstí mi to nutíkalo ani tak rychle :3
Jsem ráda, že ty lidi z koupálka potkávám. I když ne všechny, ale během tohoto a minulých dvou týdnů jsem zvládla vidět a chvíli být s většinou z nich. Ani jsem to nečekala.. ale děkuji za to :D
Hlavně už nesmím chodit pozdě a dělat starosti těm, co jsou pro mě životně důležití... rodina.
(nezním moc jako mega slušňák? :D Tss... no a co, vole?! :D )

Zítra uvidím další kamarády/kamaráda a B., na kterých mi taky záleží :3 Teda pokud to výjde, ale z důvodu, že už, do háje čertího, bude už neděle se musím trochu podívat i na věci do školy, protože jsem se nakonec dnes vůbec neučila. Ale tak .. dont care.. doženeme zítra ne? Známe! Ale stejně.. doufám.

Docela mě popadá už únava... dnes mi nebylo ráno ani nejlépe. Bolí mě trochu tříslo.. mám tam takovou bouličku a vůbec nevím z čeho :O

Ke dnešku je to řekněme všechno.
Je to zase deníček.
Dlouho nebyl BEST SONG a otázkou kdy bude.
Fiki.. dočkáš se. Teda snad.
Ty jo .. myslela jsem, že oběhnu, ale chce se mi spát.
Taky vlastně byla kontrolka. Dnes asi nestihnu oběhnout, ale ráda bych ještě navštívila všechny... a potom by to bylo podle toho kdo se zapsal atd.
Mohla bych nějaké články přednastavit, ale na přednastavování není čas a když ani moc neobíhám ... tak by to asi moc lidí nečetlo.
Ti co sem chodí, i když tu nejsem ... děkuji a obdiv! :3

Tak jak je?
A mějte se :)


Že by KONTROLA?!

3. října 2015 v 10:10 | Simix |  *Info o SB*

Zdravím,

Po xxx měsících tu mám pro mé milé spřátelení blogy kontrolu!
Už asi dva měsíce totiž netřídím podle Vašeho obíhání, jak tomu ještě nedávno bylo.
Nejsem už totiž moc aktivní a tudíž klesla návštěvnost. To mi ale nevadí už tolik, jako dřív.
Jde především o to, že bych si Vás trochu protřídila, abych vás neměla tolik a měla více toho času třeba na obíhání. Dřív jsem chtěla mít hodně sb/affs kvůli návštěvnosti, o kterou mi už tolik nejde (ne, že bych nechtěla, aby jste sem chodili, naopak, ale není nutnost mít gigantickou návštěvnost).
Teď je volba na vás, jestli vás sem baví chodit a jestli chcete být ještě SB.
Nic vás neváže, nikdo vás nenutí, volba je čistě na vás. Zkrátka, jestli vás baví číst moje články a navštěvovat můj blog, napište přezdívku, nebo že zůstáváte.. cokoli :)
Na druhou stranu, k většině mám už takový blogový citový vztah, tak bych si třeba někoho nechala v oblíbených ... no uvidím.. záleží na tom, jak se zapíšete.
Čas bude, řekněme tak, do 10.10.2015. Taky záleží na tom, kdy tu budu, že? :)

Tak čaué...