Prosinec 2015

Přání ... a vzpomínky

31. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Seznamy činností*

Tento rok pro plno z nás byl rokem plný změn. Pro mě tedy určitě.

Když zavzpomínám... Tak nějak od začátku roku 2015... vybaví se mi lyžák se třídou...
Bylo to opravdu krásné. Rozhodně jsem lyžovala lépe než v sedmiče, kdy jsem byly na lyžáku poprvé a to jsem se spíš šourala...
Když si vzpomenu na lyžák v sedmé třídě... tam jsem byla jak ... ani nevím jak to popsat. Zkrátka jsem byla stále jen s pár dalšími na malém kopci a učila se ... stále padala a můj zadek dostal co proto. Zkrátka lyžák 2015 jsem si užila.. rozhodně mnohem více. Ráda budu vzpomínat ...


Taky mám z lyžáku na isnta pár fotek...
Např. tuhle
Zkrátka instagram je takový můj deníček za celý tento rok, protože jsem si ho založila minulé Vánoce, když jsem dostala tablet.

Pomocí instagramu si dále vzpomenu na chvilky ve škole... to my většinou ale splývá už.

Tento rok .. a i ty minulé roky.. ale přece jen.. mluvíme o roku 2015 ... doma ... no někteří to lehce víte... zkrátka několik roků ... to doma nebylo moc v pohodě. Každopdáně to už nehodlám popisovat. Vzpomínky na ... hlad, nedostatek spánku, řev, ničení věcí... prostě jsme bydleli s psychycky nemocným člověkem... No ale tento rok se to všechno zlomilo... nastalo plno změn.
K tomu se ale ještě dostanu ...

V tomto období bylo i pár příjemných okamžíků, třeba když jsem na tajňáka jela se spolužačkou do Futura do Kolína, když jsem si zvládla pro sebe ukrýt a našetřit nějaké peníze...

Taky jsem se dost posunula ve hře na klavír... Když si poslechnu jedno z videí na insta.
Ačkoli se u klavíru někdy vztekám a mám strach ze zkoušení... o něco jsem postoupila.

Tahle fotka mi připomíná i chvilky, kdy jsem byla úplně v troskách ze školy, kdy jsem měla pocit, že ji nezvládám.. kdy toho bylo moc. Ale vím, že se to dá zvládnout... CHce to klid. Ačkoli je toho někdy opravdu moc :(

Tato fotka mi naopak připomíná Čarodějnice. Jeden z mála dnů, co jsem se aspoň trochu zase odvázala a vyrazila jsem pěšky s kamarádem a jeho kamarády /mimochodem punkači/ do jedné vesnice na čarodějnice. No bylo to přece jen fajn. :)

Nevím, kdy se začalo domlouvat, že já a bratr budeme bydlet jinde... abychom měli lepší podmínky pro všechno, ale je možné, že se to začalo plánovat už v toto období ...
Jedno z dnů kdy jsme byli u babičky a dědy .. s taťkou na bowlingu ...
Nevím, jestli už bylo jasné, že tu budeme dočasně bydlet.

Foto z posledního zvonění, které jsem si mimochodem neužila. Myslela jsem, že z toho natočím vlog a houby...

Fotka, kdy jsem měla ještě dlouhé vlasy. Je focena v den, kdy jsme měli ve škole focení a dokonce jsem natočila i video.

V to období jsem dokonce chodila ... dá se říct... s jedním blbem, který mě jednou očumoval ve vlaku. teď už vím, že to byl blb s nádherně modrýma očima... ale takovej úchyl :D
Každopdáně, toto video mi docela zkritizoval... a náhodou.. má docela úspěch :)

Tahle fotka se mi docela povedla. :D Jasně Ego level up :D Ne.. pardon :D
Tohle je fotka, která za ten rok nachytala nejvíce likes.

V tento den, kdy jsou pořízeny tyto fotografie, se naše třída vůbec neučila. Pomáhali jsme na závadech... Bylo docela deštivo. Ale pití a sušenky zdarma :D

Den... kdy jsme byli v se třídou v muzeu... myslím ,že v Kutné Hoře? Příjde mi to jako nedávno, ale už je to několik měsíců zpět. Pokochala jsem se krásou Kutné Hory :D

No ... na konci toho .. utrpení... a takový ten chtíč zmízet, utéct, být jinde... ačkoli jsem tam měla kamarádky ... teda aspoň ty dvě, s kterými jsem posledních těch pár týdnů chodila ven. S jednou pátky, s druhou soboty...

Jo... to si pamatuji ... jednou o biologii v muzeu.. vycpaná zvířata. Fiki fotila. No a když jsme čekali na vlak, koupili jsme si ledovou kávu. Na to, že kávu nepiju mi zachutnala...

No... stále škola, ale už nám začínala velká tepla a s taťkou jsem jela za babičkou a dědou a dokonce jsme nvštívili koupališě. To pro mě ještě nebyly ty dny, kdy jsem tam dováděla s kamarády. To jsem je ještě ... ani jednoho... neznala. Spíš jsem se párkrát smočila, plavala si podle svého gusta v klidu... což už po poznání těch kamarádů a za přítomnosti bratra bylo spíš... dovádění s ními :D Ale... k tomu se ještě třeba dostanu... jako bych tu o tom nepsala už docela dost. Ten den jsem spíš fotila a chytala wifi. To jsem ještě u té fotky psala, že je tam docela nuda... ale to jsem nečekala, co mě čeká později! :D

Tak nějak mi nedošlo, že tento rok jsem navštívila Prahu i jindy než před Vánoci :O
Bylo to ale minulý školní rok, ale stále to patří pod rok 2015 :D LOL :D
No ... byli jsme v rámci výuky.. fyziky ... v Planetáriu a na v muzeu nějakých těch vesmírných ... věcí :D Jeli jsme busem. Jel i nižší ročník gymnázia z naší školy...

A tady to začalo... můj nový život? Spíš nová kapitola? Etapa mého života? Začala jsem bydlet s bratrem u babičky a dědy a najednou jsem cítila takový ten pocit klidu a čekalo mě dost nového ...

Něco málo po tom, co jsme se přestěhovali a podstoupili opuštění m., jsme jeli se třídou na Sedmihorky.


Den vysvědčení. Kdy jsem po škole s holkami byla na zmrzlině. A pak jsem se fotila s babičkou a dědou. S jednou spolužačkou jsme se dohodly, že si založíme snap, abychom byli v kontatku i pomocí fotek... ona nakonec moc nefotila, ale já se do toho zažrala.. na to, že jsem říkala, že je to blbost.

snap: simix_kraj

Následovalo se rozloučit s mými vlasy... foto. Líbilo se mi to. A rostou mi docela rychle, ale té mé délky, co jsem mívala, ještě nějaký kousek zbývá. Chci si to nechat zase dosrůst :)

No zkrátka začalo léto ...
Poznala jsem Šárku a tak nějak to začalo...zkrátka jsem poznávala lidi z "nového města", ve kterém jsem se sice narodila, ale skoro nikoho neznala. Většina těch lidí jsou a byli mladší než já... ale bylo to s nimi fajn. Někdy mě dokázali i vytočit :D foto

První měsíc prázdnin jsem na koupališti netávila tolik jako ten druhý měsíc.
Byli jsme i na chalupě, kde před tím, než jsme tam přijeli, řádilo tornádo.

Pak jsem musela jet na 11 dní za nevlastním dědou. Nejdřív to pro mě nebylo moc přijemné a překromoval mě, ale byl to můj výběr tam jet. To jsem ještě ale nevěděla, že poznám nějaké ty lidi na koupališti, kteří mi budou moc chybět. Šárka .. .a ten jeden kluk co se mi líbil. Den předtím, než jsem odjela, jsem se s ním dokázala aspoń trochu víc sbližovat. Už je to ale pryč a nejsme skoro v kontatku...
U nevlastního dědy jsem trávila čas s nevlastními bratránky.. s jedním novorozeným. Kubíček.

Pak začala má závilost. Navštěvovat každý den koupaliště a vídat se s těmi lidmi. Spousta kluků mě tam nabalovalo a mě šlo stále o jednoho, ale ostatní jsem nechtěla jako kamarády ztratit a byla sranda... ale jakmile jsem začala s jedním z nich chodit, ostatní kluci ztratili zájem..
No zkrátka .... bylo to moc fajn. Měga zážitky, mega vzpomínky... však si asi pamatujete jak jsem o tom vyšilovala v článcích. Ani jsem moc nechodila na blog.
I v den co byla bouřka... všichni schovnání... no a takový ty vzpomínky prostě...

V tento den ... viz video... na koupališti moc lidí nebylo a já se odvážila skočit si i šipku :D

Pak jsem začala trávit pár posledních dnů se Šárkou a občas jsme i někoho dalšího potkali...

No.. taky mě byly na kocni prázdnin navštívit i dvě spolužačky ... např. foto

No a pak mi nastal intr a já .. měla depky, že prostě končí léto .. zážitky s těmi lidmi ...
ale šlo o zvyk... nebylo to moc snadné ale. Říkala jsem si, že na nic víc už prostě nebude čas a že vídání s těmi lidmi skončilo...
Pár měsíců tomu tak nebylo a poznala jsem i pár bráchových spolužáků a spolužačku ...
Nevím co to, ale za tu dobu tady jsem poznávala spíš kluky..

No za tu dobu se stalo i to, že m. se dostala do psych. léčebny... slušněji řečeno...
a my ji chodili navštěvovat a procházet se s ní ...

No.. na intru jsem se začala sbližovat s lidmi, co tam jsou a navíc chodí třeba i do naší školy...
S jednou holčinou, s kterou jsem se už trochu zanala. Klárka. Tak jsme spolu trávily i nějaký ten čas...

Chtěla jsem prozkoumat tuto budovu u blázince ... foto
A jednou se i stalo ... foto
Byla tam se mnou Šárka a její bratránek. Já byla dál... ale volali mě zpět.

Halloween... Šárka mi půjčila barvy na obličej ... foto

Začal mě na intru otravovat jeden kluk, protože se do mě zamiloval a já si do doby, než mě holky vytáhli, abych s nimi šla na pivo na Bernarda, že je pozval, o něm myslela, že je docela pěkný. Od té doby mi vyznával lásku a lehce se mi ... zhnusil? To je moc kruté slovo. Prostě mě otravoval a chtěl se mnou být, ale já pak nezvládala školu a měla jsem depky... a nevím, kvůli čemu všemu ...

No pak jsem nějak přestala vídat svého kluka, protože na sebe nemáme čas...
Začali mi vyznávat lásku i bratrovi spolužáci... což jako docela věkově nesedí...
A z důvodu, že jsem nevěděla, jak se k nim chovat... jsem měla další období depek ..
Chodila jsem s nimi ven a tak...

No ... pak se stalo to, že jsem měla zkrátka spolubydlící. Klárku. foto

Sblížila jsem se s ní víc a i s holkama od vedle.. což jsou její spolužačky.
Taky jsem přestala více méně vídat lidi, co jsem tu poznala... ty z koupaliště... lidi z bráchovy třídy. Ale řekla jsem si, že je to tak lešpí a měla jsem čas i na jiné věci.
Když jsem byla s nimi, měla jsem naopak depky. Proč. to už jem tu asi několikrát psala, ale sama přesně nevím.

No.. ale ... blížili se nám Váncoe... bez sněhu... a m. byla už nějakou dobu pryč z toho ústavu.
Prvně bydlela u svého kamaráda a nás jezdili navštěvovat... ale pak v pronájmu a tam jsme ji chodili s bratrem navštěvovat my. Nevím, jak to bude dál.

Pak následovali dvě návštěvy Prahy se třídou.
První návštěva nebyla tak dobrá, jako ta druhá, kdy jsme se po Praze i více prošli.
No.. ten den jsem zktátka zveřejnila plno fotek :) :D

Pak následovala návštěva Jihlavy a City Parku s babičkou. City Parku jsme nic nekoupily ale 29.12. jedeme zase a já si něco koupím za peníze, co jsem dostala k Vánocům :)
(Tento článek přednastavený no :D)

Taky jsme samozřejmě pekli curkoví ... foto.

Přála jsem si Vánoční atmosféru a ačkoli nebyl vůbec sníh... nakonec jsem s Vánoci spokojená. :3
Jak s Vánoci s rodinou, tak dárky od kamarádek potěšily...

Bratránci dostali zrcadlovku a tak se natočila nějaká videa i na můj youtube... foto
Já dostala taky foťák, nečekala jsem ho :3

No a taky jsem se na chvíli po... asi .. měsíci .. viděla se Šárkou, abychom si daly dárek.
Ten od ní mě překvapil a docela i dojal. Vyrobila mi tílko... na které napsala různá slova, který pro nás mají velký význam z léta :3 Vzpomínky.. hesla. Jen my víme, co přesně znamenají :3

No... konečně mám tenhle článek z krku.
Snad dává smysl, vše co jsem napsala...
Vzpomínkový článek...

Jak by jste mohli zhodnotit svůj rok 2015?
Třeba jedním slovem?
Já asi -> Změny!!

A co bych si přála do nového roku?
Štěstí, zdraví, radost, lásku- pocit bezpečí a romntiku... prostě kluka svých snů... Ať už to bude ten, co na mě teď neměl čas.. a já na něj taky ne..., peníze, dobré známky, a dost volného času...
DĚKUJI!!

Přeji Vám posledních pár krásných chvilek v roce 2015 a zavzpomínejte na ostatní pěkné chvilky v tomto roce. Hlavně Vám přeji krásný vstup do nového roku, protože jak na nový rok, tak po celý rok. Lásku, štěstí, radost, zdraví,... to si nezapomeňte přibalit na cestu do nového roku... do roku 2016!!

Co jsem dostala k Vánocům?

30. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  ¤ My videos ¤

Na facebooku se mě dost lidí ptalo co jsem dostala... a mě nebavilo nebo se mi nechtělo odpovídat.
Tudíž jsem ještě ten den nahrála video.

Návštěvnost mého blogu?!

29. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *řečičky a věcičky*
... u dalšího článku! Nevinný

Ráda Vás tu zase vidím. Jak se máte?
Já doufám, že jen dobře.

V tomto článku bych si chtěla "popovídat" o Vašich návštěvách... tady... na mém blogu :3


Prvně bych asi řekla, tedy napsala, že od té doby, co jsem psala články jen jednou týdně má návštěvnost na blogu klesla. I teď, kdy se snažím pilně obíhat a navštěvovat i nové blogy a články přidávat každý den, ačkoli někdy přednastavené, moje návštěva o moc nevyrostla.

Před víc jak rokem jsem byla tak pitomá, že jsem na blogu trávila přes noc do ranních hodin, ačkoli jsem byla unavená ... ale bavilo mě to a pak vypadala i návštěvnost... moc pěkně.
Zkrátka jsem zjistila, že čím víc se člověk blogu věnuje, tím víc může být navštěvován.
Také mi je ale jasné a vím, že je důležitý spánek a proto mě už není možné v pozdních, dá se říci i, že v příliž brzkých hodinách zde tolik vidět.

Ano... mé návštěvnosti se už nepřibližují k té 400 týdně a točí se kolem 200, tudíž se o polovinu snížily, ale ... někdy nevím, jak hodně můžu návštěvnostem věřit. Těm statistikám, jestli mi rozumíte...
Ale co mohu říct... Děkuji Vám za krásné komentáře, které mě mnohokrát podržely, podpořily a potěšily. Vážím si toho.
Je sice pravdou, že když ty návštěvnosti byly kolem 300 týdně... za den třeba okolo 60 lidí, měla jsem i před 20 a více komentářů ... Ale ... Děkuji stálým čtenářům,co tu stále jsou a něco málo .. možná víc... o mě vědí.

Doufám, že jsem přesně vyjádřila to co jsem chtěla.

Mám Vás ráda



If I Stay/ Zůstaň se mnou

28. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *filmy a seriály*

Již před několika měsíci mi jedna spolužačka stáhla pár filmů.
Babovřesky, které mě tolik nelákají.
Ledové království, na které jsem se koukla nedávno v televizi, ale že to trvalo.
Mimoně, ke kterým jsem se zatím stále nedostala.
A If I Stay, který jsem v sobotu viděla.
Už jsem to viděla před rokem, ale ne celé, jako Ledové království, Tři Bratry... ale vlastně většinu jo.
O třech bratřích jsem psala v minulém článku :)

A co bych napsala o If I Stay?

Tři bratři

27. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *filmy a seriály*


Už to známe. O Vánocích a o vánočních svátcích je v teleizi plno pohádek.
Už jednou jsem minulý rok viděla kousek pohádky, která se jmenuje Tři bratři. Koukali jsme na ni ve škole. Myslím, že na konci školního roku. Nedokoukali jsme ji celou.
Tudíž... koukala jsem na ni čistě nedávno znova.
A jak mě zaujala?

Sociální sítě

26. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Vlastní témata*

Nadpis povídá myslám za vše... více méně.
Co Vás přesně čeká uvidíte v celém článku :)

Pár pro mě nových písniček

25. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Hudba*
Teď to nebude moc Vánoční.
Zase pár písniček.

Veselé Vánoce!!

24. prosince 2015 v 12:00 | Simix |  *řečičky a věcičky*

Už skoro týden vycházely přednastavené články a i teď je jeden z přednastavených.
Tento bude krátký.
Však máme Vánoce.. Štědrý den a asi plno z Vás bude dělat i jiné věci, než sedět u počítače.. i když, jak mi je známo ... od ráda do odpoledne to tak přece jen bývá. Možná jak u koho...
Schválně co budete dělat? Plány na den? :)

Takže Vám přeji krásné a pohodové Vánoce.. Štědrý den. Mír, pohodu a klid. Hlavně zdraví, lásku a štěstí po celý rok.

Možná bych toho k přání napsala víc, ale základ jsem napsala :) To důležité... doufám.

Také by mohl být aspoň nějaký článek o tom, co si přeji a co z toho dostanu,ale tento rok je to tak, že už si vlastně skoro nic nepřeji, takže jsem zvědavá, co dostanu :)
A co Vy? Vaše přání pod stromeček?


Tak se mějte a užijte si to :)

Best song #27

23. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Hudba*

Strašně, strááášně dlouho tu nebyl BEST SONG, že? :)
Co to napravit?
Za minulý BEST SONG vyhrýla tato písnička:

Vánoční tag

22. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *TAGy*

Dneska tu mám Vánoční tag, který jste v totmto období mohli vidět u plno dalších lidí :)
Tudíž neoriginální, ale snad budu mít aspoň originální odpovědi :D

Ledové království / Frozen

21. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *filmy a seriály*



Minulý rok ve škole jsme o Vánocích koukali na Ledové království. Už netuším, jestli jsem se na to nedokoukala jen já, nebo všichni... ale zkrátka jsem to neviděla celé. Opravdu jen část, kde Anna jela v těch saních s tím .. teď nevím, jak se jmenoval.
No.. dokázala jsem bez toho žít. Bez toho, abych to viděla.


No... spolubydlící už přes měsíc zpívala znělky, songy a písničky z této pohádky. Naprosto to žere!
No.. začala jsem si je prozpěvovat také ...
Všeobecně... dvě hlavní postavy... Anna a Elza jsou úplně všude. Papírnictví, kalendáře, kelímky, batůžky, boty,...
Bratr prvně říkal, že je to hloupost... ale co se nestalo...
Když to dávali v televizi, podívali jsme se na to a ... líbilo se mi to. Nevím, jak bratrovi, ale rozhodně bych řekla, že si už úplně nemyslí, že je to hloupost.
Hlavní děj jsem tak už nějak věděla předem, ale to co v tom bylo se mi opravdu líbilo.
Ten vztah mezi Elzou a Annou. Bylo to docela smutné, když spolu nemohly trávit dětství.
Anna byla hezky střeštěná a když se tam seznámila s tím princem, nečekala bych, že se z něho vyklube takový zmetek... jevil se jako hodný mládenec skoro až do konce a hezky si rozumněli a opravdu vypadalo, jako by chtěl Annu ochránit a teprve, když šlo Anně o živto se ukázalo, jaký to je zmetek... a že prostě ten týpek, co potkala na své pouti při pátrání po své sestře Elze je prostě borec. Prvně se trochu jevil jako ... no ... nevím, jak to správně pojmenovat. Každopádně... člověk by se neměl soudit podle prvního pohledu, že? Většinou. Prvně by se měl člověk poznat.
Bylo tam plno vipných okamžiků... třeba sněhulák Olaf... opravdu borec. Slušné hlášky. Chytrolín a milouš. Nevím, zda jste to viděli a co si o tom myslíte Vy.

A... mám blond pramínek... no a Anna tam měla bílý... No.. kdo viděl ví :D Ale má to prostě na úplně stejné straně jako já :D

Tak ... toto byl lehce můj názor na tuto pohádku od Disney :)
Nebyla to přímo recenze..
Tak co? Kdo viděl :)

Vysněné Vánoce

20. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Vlastní témata*

Mám tu zase trošku smyšleného textu... který .. jdu vymýlet zase za pochodu ... proč ne! :D


Christmas in COVERS #2

19. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Hudba*
Dneska tu mám podobný článek tomu, který tu již byl...
Covers na song .. Last Christmas...

Christmas PICTURES

18. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Obrázky*

Trochu toho Vánočního naladění formou onrázků? :D

Christmas in COVERS

17. prosince 2015 v 15:00 | Simix |  *Hudba*


Napadlo mě udělat pár Vánočních článků, protože na to, že je Vánoční čas tu mám skoro jen samé deníčky...
Co takhle dneska nějaké Vánoční covery?

Praha po druhé

15. prosince 2015 v 20:54 | Simix |  *Mini Diary*

Ačkoli to bude asi těžké, zkusím to vzít velice stručně. Myslíte, že to zvládnu?
...

What happens, what happened,...

13. prosince 2015 v 18:17 | Simix |  *Mini Diary*












Příjde mi, že většina přání se mi opravdu splnila... no plno ne, samozřejmě.
Jako první, co se mi splnilo a pamatuji si to, bylo, když jsem si přála jet na svůj první taneční tábor, kdy jsem se možná i modlila, abych jela... a jela.
Další přání, co si pamatuji a slnilo se... no teď nevím ... jestli nějaké nevynechám.
Třeba když jsem se v prváku někdy na konci zimy, zamilovala do jednoho kluka ze školy... chodili jsme spolu. Splnilo se mi s ním být, ale pak jsme se přes léto moc neviděli a jeho to naštvalo... A já udělala hloupou chybu, že když je tak naštvaný a mrzutý a hazí na mě takové pohledy, že s ním nebudu... moc mi pak chyběl. Vzpomněla jsem si, jak moc jsem ho chtěla... a co jsme spolu prožili... Hlavně ještě předtím, než jsme spolu oficiálně začali chodit. bylo to nádherné... a pryč. Ale život je už o pár stránek a kapitol dál a on má už nějakou dobu jinou holku, kterou znal už i předemnou. A já ... mám vlastně kluka? B. je to teď složitější...
No... a dalším přáním, co se mi splnilo... zmizet z města, z domu a od m..... , kde o pro mě bylo utrpení. Ne jen pro mě. Povedlo se. Zmizela jsem odtamtud. Chtěla jsem také hodně cestovat, nebo bydlet v Praze, ale to mě od doby, kdy zatím bydlím, tam kde bydlím.. přešlo. Ale časem... lehce .. se to splní. Už se to trochu plánuje. Ne úplně, ale ano.. až na to cestování, ale nemůže být všechno. Navíc do Prahy zítra se školou, už po druhé, jedeme.
Začala jsem zkrátka s bratrem bydlet u babičky a u dědy. Jo... to už asi všichni víte.Taky se mi splnilo to, aby se m... šla léčit, aby se ji nějak pomohlo. A ano... byla na léčení.
No... a nedávno jsem psala článek o tom, že chci, aby m... byla zabezpečená. Že pokud nebude v pohodě ona, ani já nebudu mít úplně čisté svědomí a mysl. Za poslední dobu.. i to, co jsem si s m.... prošla zlého, prošla jsem si s ní i plno hezkého a za poslední dobu mi dost chybí. Mám ji ráda a chci ji podržet a motivovat.. protože její vůle z důvodu nemoci není nejlepší, ale já věřím, že to zvládne. Doufám. Teď rozhodně někoho potřebuje.. nemůže být sama, protože by mohla i .... spáchat sebevraždu. No... jaksi jsem asi v minulém článku psala, že .. No už nevím. Že je prostě někde s někým, kde ji to asi moc nevyhuje... No tak .. teď už je v pronájmu. Na kraji města, ve kterém teď s bratrem bydlíme, takže ji můžeme navštěvovat... zatím. Až na školní dny, kdy jsem na intru. Je tam sama. Je ji smutno. v tom pronájmu je sice více lidí ale někam jezdí.. Popravdě nemá ani moc co dělat a necítí se bezpečně a ve svém.. já ji rozumím, ale pořád ji říkám nějaké motivační kecy, o kterých vím... ale sama bych si je měla někdy víc tlouct do hlavy. Ale vím o tom ... Ještě, aby si našla práci, zvykla si .. uměla se zabavit...
Prozatím s ní chci trávit, co nejvíce času.. Což moc není. Maximálně o víkendech na pár hodin. Musím se věnovat i škole... Já vím, co je dobré, ačkoli to tak třeba někdy b.... nepříjde a pak musím poslouchat její řeči. je to hrozné poslouchat, ale chápu to. Chápu to a vím, že to myslí dobře...
Ale řeči, co se týkají m.... Chápu, že jí to taky hlodá v hlavě... ale mě to deprimuje. Uvnitř mě to ničí...
Zvlášť pokud se mi splní ten starý sen... bydlet někde u Prahy... což se plánuje... m... bude asi úplně sama...
Chápu i bratra, který s ní moc nechce být, ale dost mě to mrzí... Asi budu brečet...


No... v minulém článku jsem si stěžovala na ty věci, co se týkali spíše školy... a možná i B.? Nevím teď...
No .. tak další věc, co mě trápí ze všeho asi nejvíce. A když se to spojí... depky jsou na světě.
Člověk si nevybere... buď žít v polorozpadajícím domě bez peněz a s nemocným člověkem a nebo mít o toho člověka strach ...

Jo a plnění cílů.. taky nic moc.. ale věřím, že to nějak dám ..

A co Vy jinak, přátelé? :)

Smolné dny...

11. prosince 2015 v 19:31 | Simix |  *Mini Diary*

Tentokrát se nechci moc rozepisovat, ale přesto bych toho ráda dost napsala.
No... další den.. po Praze... jsem byla lehce ve stresu kvůli klavíru, ale mám za dvě. I když... podle toho jak hodnotil ostatní... nějak mi to jeho známkování nesedělo, ale tak co... za tento rok to byla asi naše poslední hudebka a tak jsme ho poprosily o zpívání koled. Užila bych si to zpívání koled víc, kdyby venku sněžilo. Nemělo to tu správnou atmosféru.
No... dál se mi podařilo pokazit zkoušení z občanky. V úterý snad opravím písemkou.
No a z češtiny jsme psali přepadovku.. taky nic moc. Literku jsem si zrovna chtěla opravit... Mé cíle se mi zatím moc nedaří...
Byla jsem přešlá, smutná, mrzutá a na nějaké lidi i ironická.
Nějak se mi vraceli do mysli věci, které mě přiváděli do depresí. Brečela jsem.
Ke všemu, když jsem něco zrovna jedla, jsem ucítila jak mi křuplo lepidlo u těch "rovnátek"- drátek s kroužky, po chvilce se na jedné straně hnuly. Běžela jsem k umyvadlu před zrcadlo. Na jedné straně mi to vypadlo. Nasadit by to nešlo. No ... zrkrátka stačilo se toho pak trochu dotknout a zůstalo mi to v ruce. Ani nevím, jak se to stalo, ale jeden kroužek se odlomil a spadl mi do umyvadla. Snažila jsem se být pozitivní tím, že to zvládnu vytáhnout... a ono mi to zapadlo ještě hlouběji. Plácla jsem sebou na zem a říkala si, co jsem dneska komu udělala, že mám dneska takový den.
Bylo mi strašně... skoro jako minule.. v období depek... ale ne tak vážné. O něco méně.
Na fb jsem vymyslela básničku.
Jedna kamarádka na intru se mě snažila povzbudit.

Když smutné pohledy na vás hází,
když slzy ji tečou po tváři.
Když ji krásný úsměv schází.
a slzy končí v polštáři.

Když nevíte, co se děje,
když nevíte, co či kdo je na vině.
Kdo ví, kdy se její duše směje,
"Prosím, směj se povinně."
Smát se ve dne a ve snech v noci,
co se to tu lidi děje však?
Nikdo neví, jak pomoci,
bude lépe dnes nebo někdy pak?


Nálada pokračovala i další den.. tedy dnes. Psalo se z matiky a ... nevypadá to nejlépe. Já se dověděla pozdě, že se bude psát.
Ale po té jsem měla i lepší náladu. Do té doby se mi chtělo tlouct hlavou o stůl.
Dokonce jsem dnes měla psát olympiádu z českého jazyka, ale měla jsem dojem, že učitelka neříkala v jaké učebně a v kolik... ale od rána tam už jedna spolužačka byla a já ne... Bylo by fajn psát olympiádu a ulít se z té matiky, ale tak co...
Docela mě profesorka na češtinu překvapila, když mi navrhla, že bych se té olympiády mohla taé zůčastnit, když mi zrovna čeština teď moc nejde. Docela škoda, že jsem se toho nezůčastnila, měla bych do češtiny třeba nějaké to plus. Jsem zvědavá, jak na to bude reagovat...

Cestou domů jsem narazila na jednoho bývalého spolužáka.. ze základky. Nedávno jsem si na něj vzpomněla a tradá.. dokonce ho viděla. Na prvním stupni jsem s kluky na ZŠ dost vycházela... na druhém stupni jsem u většiny z nich.. i u většiny holek byla za trapnou.
Pozdravil mě. Takový pocit, že už tam nebydlím a nepotkávám je... ale ono mi to vlastně ani tolik nevadí.. ale za poslední dobu se mi ovzalo dokonce pár lidí z koupaliště...

Když jsem přijela vlakem, čekal na mě na nádraží děda. Nebyla jsem si jistá, jestli tam bude, ale čekala jsem to...
Původně jsem třeba myslela, že by tam byl třeba i B., ačkoli jsem mu nenapsala v kolik přijedu.
Někteří asi víte, že se mi dlouho neozýval a já nevěděla na čem jsem..
ale nedávno se ozval a stále mě chce. Neměl na mě jen čas.. chce to prý napravit.
Já se k němu na fb teď chovám docela ironicky a mrzutě, ale pokud to nějaký čas vydrží.. asi bych s ním ještě chodila. Mám ho stále ráda. Ačkoli jsem byla docela dost naštvaná...
Moje nálada byla mnohem lepší. Nemusela jsem se táhnout kufrem do kopce a děda byl tak příjemný a plný energie, že mi to zlepšilo náladu.

Hodil mě kousek od supermarketu Albert, kde byl Vánoční kamion. Fotila jsem, jinak jsem tam stála jak tvrdé i. Rozhlížela jsem se po bratrovi, který tam měl být, ale když jsem přišla domů, už byl doma.. museli jsme se akorát jen minout.

Přes víkend nějaké to učení, abych si opravila pokažený konec tohoto školního týdne.
B. a ještě jeden kluk,co se mnou chce natočit video si budou asi prostě muet počkat, až budu mít více volna. Sami toho mají přeci jen docela dost. Hlavně B. Toho kluka, co chce se mnou točit video ani moc neznám. A je mladší...

Od babičky a dědy jsem dostala čokoládu a peníze k svátku, který mám zítra a od taťky tu na mě čekaly sponky, stříbrný třpytkatý lak na nehty a sušenky TUC, které jsem dlouho neměla + nějaké peníze. Moc potěšilo.

Dnes bych se ráda koukala na Frozen, které jsem ještě neviděla.. aspoň ne celé teda...
Taky jsem čekala, že dnes stihnu navštívit plno blogů, ale nevím nevím ...

Bratr tu něco maluje u stolu, kde jsem na notebooku, ale stěží se sem vejdeme.. heh.

Jo a také mám už asi týden natočení video, ale zveřejnila jsem ho až dnes...


BTW. Jen co jsem to video zveřejnila byly tam dva dislikes a 1 like.

Jestli chcete, můžete se podívat i na minulý článek.. moc z vás ho asi nečetlo :D


A co Vy?



Ahoj Praho, tak mě tu zase jednou máš. A ještě se uvidíme...

9. prosince 2015 v 18:40 | Simix noblesnější |  *Mini Diary*
Jen doufám, že se do toho článku tak nepoložím, že u něj zase strávím víc jak hodinu.
Ráda bych napsala něco o svém dnešním dni...
Možná si budu zase trochu stěžovat... takže Vás na to upozorňuji, kdyby jste na to neměli náladu.
Tak můžu jít na to?

Cíle/Plány/Co bych mohla zvládnout

7. prosince 2015 v 19:35 | Simix |  *Seznamy činností*

Mám dojem, že minulý rok jsem měla pár cílů, plánů, přání... chtěla jsem menší změny.
No... ony se povedly uskutečnit. Myslím, že většina.
Do konce tohoto roku ani žádná další přání a cíle moc nemám. Něco by se asi našlo.
Co se týče nějakých předsevzetí, nebo cílů do nového roku, to právě jaksi asi nemám také.
Napadlo mě si jich pár zadat a držet se jich a dobrat se k nim, ačkoli to budou pouhé drobnosti a pro někoho hlouposti... Každý chce zvládnout něco jiného. Každý má na něco jiného, každý se na něco jiného může cítit.
Nevím, jestli plány, které sem vypíšu opravdu splním a netuším, jestli třeba na to časem nezapomenu, ale napadlo mě si odškrtávat, co mám už splněné...
Při nejlepším si to napíšu i někam ručně, abych to měla stále při sobě.
Zkusím si stanovit cíle, které jsou reálné, kterých bych opravdu chtěla dosáhnout... Jistě něco najdu. Třeba vytáhnu na povrch věci, kterých jsem chtěla dosáhnout dřív a ještě jsem je neuskutečnila.. ačkoli k některým zbýval kousek. Třeba k takovému provazu.. naopak jsem se naučila hvězu, plést náramky přátelství, získala jednoho z kluků, kterého jsem opravdu milovala, změnila prostředí ve kterém jsem se necítila dobře a poznala a začala se bavit s lidmi, u kterých bych to třeba ani nečekala, že se zvládnu dostat do jejich společnosti...
Tak co bych mohla zvládnout dál?


Mikuláši, Mikuláši,...

5. prosince 2015 v 18:57 | Simix |  *Mini Diary*

Moje momentální nálada nemá daleko od nálady, při které chci skočit pod auto. Nebo spíš z mostu, protože kdybych skočila pod auto, nadělala bych plno problému dotyčnému řidiči, což by mohl být hodný a nevinný člověk, že? Každopádně ne... až takovou náladu tentokrát nemám..., ale mám chuť zmlátit nejbližší zeď a chci být sama a brečet... teda chtěla jsem. Zrovna když jsem byla v davu lidí. Už to ale na mě přichází znova, ale chci se vypsat... ačkoli tady, kde si to může kdokoli přečíst a myslet si kdo ví co, ale já chci sem, protože je tady plno dalších lidí, kteří mě komentáři umí podržet a potěšit a za to Vám děkuji!! Ani takový lidé mě tu často moc nepochopí, ale u posledního článku jsem viděla porozumnění. Děkuji.
Páchat sebevraždu ale nebudu, je to srabácké a kvůli nějakým lidem ani nemůžu. A z plno špatných situací se dá dostat. Chce to jen pevnou vůli, snahu a jít za tím cílem,.. Nebo ne?
(M. prosím... dostaň se výš. Nespadni na dno, ve kterém jsme už společně byli.. prosím!!)

Jak to všechno teda dnes bylo?


Vyplave vždy vnitřek na povrch?

3. prosince 2015 v 19:21 | Simix |  *Pocity*

Nevím, jestli přesně vím, jak tento článek psát. Nevím, jestli to nebude pár vět nebo slohovka s písmenky letícími do vzduchu ... pro nic za nic. Netuším ani, kdo všechno si ho přečte. Tuším a zároveň nevím tolik věcí...

Krůček po krůčku

1. prosince 2015 v 20:00 | Simix |  *Příběh*
Pamatujete jak jsem psala tavový ten letní příběh, který jsem pak smazala? Z osobních důvodů?
Ačkoli jsem to psala s cizími jmény, bylo to podle skutečnosti, jako by mě nenapadlo, že si to může kdokoli z nich přečíst... případně to špatně pochopit? No to ne asi. Zkrátka nevím, kdy a jestli to znova vydám a jestli budu pokračovat. Každopádně to mám mezi rozepsanými články...
Zrovna teď mě ale napadl nápad na fitkivní příběh. Napadlo mě to náhle... a dokone o čem bych psala.
Ještě před chvílí jsem nevěděla... nevěděla jsem co napsat. Napadl mě název Krůček po krůřčku.
Že bych vymyslela básničku? Nebo nějaký text... slohovku, popis, úvahu,... něco takového? Nakonec mě napadl příběh? Budu to psát rovnou, takže improvizace jako většinou, když jsme psala nějaký příběh... ale nápad a téma lehce mám, tak snad to bude dobré a snad se Vám to bude líbit.
Ani netuším, jak dlouhé to bude, jestli to bude na díly... No radši jdu na to, co když se mi ten nápad z hlavy právě vypařil? Nebudeme to riskovat.