Duben 2016

Poslední zvonění

29. dubna 2016 v 19:20 | Simix |  *Mini Diary*

Už od dnešního rána jsem byla taková nervózní. Jako asi plno z Vás, jsme ve škole měli totiž poslední zvonění. Jenže mě ještě čekalo pasování na čtvrťáka a ke všemu jsem chtěla poslední zvonění natočit. A já, docela srabík, nedokážu natáčet moc mezi lidma. :D Časem se to naučím :D Nakonec z toho nějaké zábery i vyšly, ale o tom později.
Už minulý rok jsem chtěla poslední zvonění natočit, ale přišla jsem o hodinu déle, protože jsem měla až druhou hodinu a nezastihlo mě to. Bylo mi to docela líto, ačkoli plno lidí by bylo asi radši čistí a voňaví. Pár lidí proto šlo i o něco dřív do školy, aby je to nezastihlo, ale pak to zasáhlo i tu většinu nepoznačených.
Moc dlouho jsem to nevydržela a také jsem vyšla do školy o něco dřív, než obvykle. Škola, jejíž součástí je intr, na který jsem, měla také poslední zvonění a nějaké studentky stály v hloučku u přechodu. Houkaly a myslím, že se mě ptaly, kam jdu, ale jenom stály a tupě na mě zíraly. Já si to ale mířila dál k naší škole. Byla jsem celá napjatá a přemýšlela jsem, jak to natočím. U přechodu od naší školy byly studentky čtvrtého ročníku v kostýmech a málem bych proklouzla, ale začaly na mě stříkat ty svoje spreje. A pak se na mě namáčklo plno dalších studentů. Bylo jich docela hodně. Asi pět nebo čtyři třídy- z každého oboru. Na jednu stranu je to děs, na druhou stranu je to srnada. Jedna holčina mi začala malovat na obličej kočičí čumák a vousky, prý jsem byla její první dílo. Ani mi to tolik nevadilo, ačkoli jsem se snažila tak nějak prokloznout :D Poznala jsem v kotýmech pár známých. Ex, jeho spolužáky... kteří byli třeba za, řekněme, prostitutky, ale i plno jiných obleků. Kluci oblečené za holky. Docela bomba. A poznávala jsem i další studenty z naší školy, které čeká už maturitka. Chtěli nějaké ty drobné, které jsem si už předtím připravila do kapsy. Vzduch i škola, je v tyto dny cítit octem a voňavkami a taky jsou rtěnkami všude napsané ročníky tříd :D Jakmile jsem vešla do školy, stály za dveřmi další maturantky a poprosily mě o drobné. Když jsem řekla, že už jsem je dala venku, řekly, ať dám i jim, tak jsem v kapse ještě něco našla. Měla jsem strašnou chuť si je natočit a všechno, ale neměla jsem dostatečnou odvahu.



Protože jsme třeťáci, museli jsme pro čtvrtý ročník stejného oboru, jako jsme my, udělat občerstvení. Připravovali jsme jednohubky, nebo spíš něco, co je připomínalo. Jedna spolužačka, která na ně měla donést pomazánku zaspala, ale nakonec se dostavila a ani ona nevyvázla s "krásným" obličejem. Další dvě spolužačky přinesly něco upečeného. Naštěstí jsme se ani neučili.. Já bych to ani nedokázala. Byla jsem úplně natěšená, napjatá a nervózní, co se bude dít a jak to dokážu natočit. Nedokázala bych se soustředit. Takže zkoušení z němčiny a písemka z dějepisu bude příště. Především během druhé a tak nějak i třetí hodiny chodili maturanti se zpěvem do tříd a kreslili nám po obličeji a stříkali ty svoje sra***, jsem zvědavá příští rok na nás. Včera nám holky ze čtvrťáku říkaly, že ony ocet používat nebudou a nakonec ho myslím i měly a gympl- další obor naší školy, od kterého jsme to očekávali, ani neměli. Třetí hodinu nás čekalo pasování. Po nějaké chvilce čekání si nás holky/maturantky našeho oboru po dvou pouštěly do učebny. Po vstupu na nás dolehla sprška osvěžovačů vzduchu na záchod. A pak se plnily úkoly jako třeba: vylovit bonbón z krabice červů - já ani nevěděla, že tam jsou. Myslela jsem, že je tam jen písek a řekla jsem si, že je to v pohodě. A pak mi řekly, že jsou tam červi. A já si řekla.. Aha, možná tak rozemletí O.o :D Také jsme museli pusou lovit jablka z kádinky s vodou, vypočítat příklad, a jíst s dětské plenky něco, co připomínalo ho*** :D Prvně jsme se toho obávaly, ale byla to sranda, To prvně říkaly i čtvrťáčky včera, aby nás uklidnily, že nás nebudou šikanovat :D Nakonec jsme dostali šerpu z toaletního papíru a certifikát. Pak jsme šly do učebny a poslouchaly v rozhlase projevy, vyjádření a proslovy maturantů. Pak se vyšlo z učeben a maturanti zpívali a někteří hráli na kytaru. Pak šli ještě ven, pokračovat za školou, ale já šla už na oběd, kde se ke mě pak přidal jeden kamarád ze školy. Ani bych to moc nečekala. Celý ten den mi přišlo, že se na mě lidé ve škole víc usmívají a víc na mě zvláštně koukají. I já se víc usmívala. Ani jsem si nemyslela, že si o mě myslí něco špatného, protože vlastně jsem tam nebyla jediná s počmáraným obličejem a zasmrádla spreji :D Bylo to fajn a sranda. Celkově mi to přijde ale smutné. Čas plyne. Příští rok to čeká nás, což si neumím skoro ani představit. A ti, co tu byli, už odchází. V prváku jsem si některé z nich i oblíbila, ačkoli se s nimi nebavím, nebo s některými už ani nezdravím, ale budou mi tam docela chybět. Tahle třída o něco víc, než ta předchozí, protože jsem je tam vídala déle. Měla jsem mezi nimi i kamarádi a kamarádky. Ale tak co. Budu vzpomínat.. hlavně na prvák, kdy jsem je poznala. :)
Na intru jsem se vyfotila. Umyla, převlékla do takových těch šatů, o kterých jsem se už jednou zmiňovala, opět jsem se vyfotila (ano, každý se dneska musel prostě fotit!) a pak jsem jela vlakem domů, kde jsem potkala kamarádku ze školy. Jela jsem čisťounká :D Ale jako.. bylo to fajn :3 I v prváku. Po předchozích dnech, co bylo docela chladno bylo dnes opravdu krásně teplo a tak jsem uplatila bráchu a vytáhla jsem ho ven. Poslední dobou tu nějak nemám chodit s kým ven. Kde jsou ty časy, jak jsem tu psala o té hromadě lidí, co? :D Po delší době mi dokonce napsal B. a chtěl mě vyzvednou na nádru... má nohuv sádře. Nevyzvedl.
A co Vy? :)
Omlouvám se, že jsem asi dva dny nic nenapsala, ale čekala jsem spíš na tento den, protože jsem nevěděla, co psát :D

Fotka viz fb a jiná viz insta :)
Ještě sestříhám video a co nejdříve ho sem, na blog, dám :)

Kdo za to může?

25. dubna 2016 v 20:00 | Simix |  *Vlastní témata*
Častokrát, když člověk nemá co říct, ale rád by si s určitým člověkem povídal, zahrne do rozhovoru třeba i počasí. Já v tomto článku, ale vím co napsat a tím tématem bude přesto počasí.


Včera večer jsem si řekla, že si vezmu takové šaty. Je to spíš takový tenký a dlouhý svetřík do půlky stehen. Nevěděla jsem, jaké bude počasí, ale měla jsem za to, že bude hezky. Jenže počasí se zbláznilo. Nebo opravdu nevím, co to mělo znamenat a možná i plno z Vás. Když jsem vyšla z intru do školy, svítilo sluníčko. Nepřišlo mi, že by byla nějaká velká zima. Navíc chodím častokrát docela rychle, takže se docela zahřeju. No jenže ve škole bylo zase pár lidí, co si bralo do učeben i bundy, protože jim byla zima a ve škole opět tak nějak netopili. A já, opět, na lehko. Mě taková zima nebyla. To jsem většinou bývala strašný zmrzlík. Je to divné, ale když je plno lidem teplo, mě je zima a naopak. Ale nějak jsem odbočila od téma počasí na téma "teploty v naší škole". Zkrátka... chvíli sněžilo, pak svítilo sluníčko, pak zase sněžilo a pak zase sluníčko. Když jsem šla ze školy, opět jsem měla to štěstí, že svítilo sluníčko a zkrátka jsem v tom sněžení nebyla venku. Vlastně včera trošku sněžilo, když mě brácha vytáhl běhat. Přišlo mi to dost zvláštní. Na konci dubna bych to opravdu nečekala a myslím, že jsem to ještě ani nezažila. Překvapilo mě to. Vánoce bez sněhu a skoro léto a sněží. Ano, je to asi zase trošku článek bez pointy. Počasí se zbláznilo. Nevím, jestli to je tím, jak je na přírodu docelazátež kvůli lidem...


V minulém článku jsem psala o nedostatku inspirace a to docela přetrvává. Až dočtu jednu knížku, co mám rozečtenou , bude určitě recenze a časem bude snad i víc té inspirace. O tom jsem se ale zmiňovala v minulém článku...

Tak se mějte!



Chybí inspirace

24. dubna 2016 v 19:00 | Simix |  *Mini Diary*
Dnes ze sebe nějak nedokážu dostat větu, která by se mi líbila. Už asi po páté jsem smazala několik řádků, které jsem byla schopna napsat. Sedím na posteli s notebookem na klíně a přemýšlím, co smysluplného a zajímavého napsat. Nic mě nenapadá. Nechci psát ale hlouposti. Člověk nemá nápad, a pak píše různé bláboly. Jistě to znáte. Ne vždy člověk oplývá nápady. Je to asi dva roky zpět, kdy jsem měla tolik inspirace, že jsem přidávala skoro i tři články denně. Návštěvníky se to skoro jen hemžilo. Občas to ale opadne a jindy to zase přijde. Někdy má člověk do plno věcí chuť a jindy... jako by se po tom slehla zem. Někdy má tolik nápadu, že je nestíhá zrealizovat a jindy má mozek úplně vymytý. Řekla bych, že to zná plno z vás.
Netýká se to jen blogerů a jejich článků, nebo videí různých youtuberů a podobně. Týká se to vlastně skoro všech a skoro v čemkoli. Nemám-li pravdu. Je asi třeba dát tomu nějaký ten čas, dokud zase nepřiskočí ta jiskřička s nápady. Někdo je půda úrodnější a jindy ne! :)


Třeba před týdnem jsem měla strašnou chuť točit videa, ale teď se do toho zase tolik neženu. Navíc nevím co. Ano, mám plány, ale do budoucna... asi tak za měsíc, až se bude něco dít. Je pravdou, že v pátek bude u nás ve škole poslední zvonění a my, třeťáci, budeme pasovaní na čtvrťáky (pane jo) a napadla mě nějaká ta dokumentace, ale to je skoro až za týden a navíc nevím ještě, co z toho vzejde. Tento týden žádný nápad nemám. Ale nějak to nehrotím. Až to přijde, přijde. Častokrát jsem měla videa a články i do zásoby, ale teď to prostě není.
Samozřejmě můžete psát nápady a přání, co by jste chtěli vidět.

Tak se mějte!

Dost bylo snů

23. dubna 2016 v 18:33 | Simix |  *Téma týdne*

Nástěnka plná fotografií míst, která chtěl navštívit. Mapa se zapíchnutými špendlíky s místy, které chtěl vidět. Fotografie ženy, kterou chtěl mít. Měl vysněnou práci, vysněný dům,... Tolik snů a přání měl. Tolik tužeb, které se v něm ukrývalo. Ale den míjel den a vše bylo stejné. Skoro ze všech stran slyšel věty: "Nikam se nedostaneš!", "Hele, nic z Tebe nebude!", "Nemá to cenu!" "Smolař!" a sám postrádal větší naději, že by se mu mohlo v životě více poštěstit. Skoro nikdo v něj nevěřil a to snižovalo i jeho víru v jeho samotného. Opravdu si myslel, že nic nezvládně a pouze si představoval, jaké by to mohlo být. Bylo pár lidí, co mu říkalo, že to tak opravdu není, ať si více věří, ale nevěřil. Cítil se beznadějně. Sledoval lidi okolo, kterým se dařilo a měli to, co chtěli. Docela jim záviděl. Ulehal a vstával s těmito myšlenlkami každý den. Bylo mu z toho smutno. Když se díval na sebe do zrcadla, viděl jen hnědovlasého dospělého kluka s modrýma očima. Dosud to nikam nedotáhl, kam by to měl dotáhnout teď? Šel po městě s hlavou sklopenou. Lidé do něj vráželi a bez omluv šli dál. Najednou do něj někdo vrazil o něco více a on upadl. Měl toho vážně dost. Klidně by tam ležel dál. Neměl chuť vstávat. K čemu? Aby se to všechno opakovalo? Aby se dál úžíral? Přece jenom si řekl: "Dost bylo snů!" a vstal.


Co myslíte, že bylo dál?

Nenapadlo mě nic lepšího.
Mějte se krásně :3

Když...

21. dubna 2016 v 22:32 | Simix

Když...

Když do dále se zahledí a pak smutně sklopí oči,
když nevíš, na co právě vzpomíná.
Když do klubíčka se pak smutně stočí,
a zklamaně se na tě podívá.

Když nevíš, co jeho srdce opět trápí,
když nevíš, co ho zrovna tíží.
Co či kdo si na něj brousí drápy,
zda se dostal do potíží.

Když ti chabne před očima,
když slabší je víc a víc.
Když spí či jen odpočívá,
a neříká vůbec nic.

Tak co ho lidi sakra trápí,
proč nám už nic neříká.
Brousí si tu někdo drápy,
na tohodle staříka?

Tak co k sakru dělat máme,
sedět a jen se na to dívat?
Nebo se do boje dáme,
lepší zítřky zase mívat?




Voják sem. Voják tam.

21. dubna 2016 v 20:42 | Simix |  *Mini Diary*

Na zítra do školy toho moc nemáme a tak jsem vytvořila nový design na blogu, ale i na youtube.
Oba jsou takové jednodušší, ale snad se budou líbit a přívábí i nějaké ty návštěvníky :)
Jak už jsem psala, do školy toho zítra moc nemáme. Bude pár změn, nějaké to suplování a pár spolužaček plánuje nepřijít do školy. Někdo bude pracovat na ročníkovce, protože na to jindy nemá čas, někdo má nějaké věci na zařizování apod. Já do školy samozřejmě půjdu a navíc mám ty dny, kdy se ve škole pořádně nic neděje, ráda. Teda... snad se nic dít nebude, ale písemky nás žádné nečekají. Dokonce budeme končit opět dřív. Dostanu se domů dřív a též budu moct zapracovat na ročníkovce a podobných záležitostech.


A teď trochu k názvu. Včera, když jsem šla ze školy na intr, jsem na náměstí viděla hromadu zaparkovaných vojenských aut a vojáky v uniformách a v červených čepicích. Takové ty barety, jestli víte, co myslím. V dnešní době je to takové nezvyklé, potkávat vojáky. Před pár desetiletími, za války, to bylo docela i normální, ale když si člověk zvykne, že žádná válka není ani žádná nehrozí (nebo nehrozila) a ulice jsou bez vojáků, tak je to pro něj takové neobvyklé a zvláštní. Taková ta představa, že to, co se učíme v dějepise se může opakovat. Slyšela jsem, že v Praze je dost vojáků. To bych docela chápala vzhledem k dnešní situaci, i když jich tam v zimě moc nebylo. A to bylo zatím naposledy, co jsem tam byla. V tu dobu, co jsme tam byli a seděli ve vlaku, četla spolužačka na internetu, že chystají útok na pražské nádraží. No super. Docela zvláštní pocit, když jsme tam zrovna byli. Naštěstí se nic nestalo. A vlastně, proč by nemohli být v městě, kde chodím do školy, vojáci, že? Když nedaleko je letecká základna. Pár kiláků no..
Když už třetí spolužačka se bude chystat někam na dovolenou, kam mají zrovna v plánu zaútočit. Jedna spolužačka, která už je sice zpátky, byla na Kubě a přesedala na letišti v Belgii, kde byl týden předtím také útok. Je to zvláštní pocit. Před dvěmi roky, kdy A. mluvil o třetí světové válce a o světovém míru jsem to nějak nebrala. Takže zkrátka... je zvláštní vidět několik vojáků pohromadě, když na to člověk není zvyklý.

No, nenapadá mě, co bych víc napsala. Možná, že jsem pokazila test z občanky!

Ok, tak já si jdu číst a oběhnout! :)

Tak se mějte.



Docela fajn.

19. dubna 2016 v 18:07 | Simix |  *Mini Diary*


Prvně, když mi paní vychovatelka řekla, že K. je už odstěhovaná, řekla jsem si "Ok", ale když jsem přišla na pokoj, který byl najednou tak prázdný bylo tam... no prostě prázdno. Když si člověk přes půl roku zvykne na to, že byl na pokoji s někým, kdo měl plno věcí na stole, na poličce a i ve skříni a teď tu není nic. Jen polštářek si tu nechala. Je tu tak smutně prázdno, ale jde o zvyk. Už si pomalu zase zvykám, ačkoli je to pár dní. Klid a samota mi tolik nevadí. Budu mít více soukromí a prostoru. Na druhou stranu mi budou chybět ty super chvilky, kdy jsme zpívaly, natáčely, poměřovaly si přednosti apod. Ono to vlastně poslední dobou stejně ustálo. Bývala pryč a většinou, když přišla, jsem se chystala spát a ne 'ponocovat' jako dřív. Nijak extra si nestěžuji. Je to, co je.

Včerejší pondělní den ve škole byl moc fajn. Odprezentovala jsem prezentaci an němčinu a nepřišla jsem si ani tolik nervózní. Jednoduše jsem navazovala i oční kontakt. Byla jsem se svým výkonem spokojená. Z písemky z dějepisu jsem dostala mnohem lepší známku, než jsem čekala. Celkově mi i přišlo, že jsou i holky na mě neobvyle milé. Možná mi to jen přišlo, ale bylo mi zkrátka fajn. O tělocviku jsme hráli takovou soutěž na skok do výšky. Skákalo se čím dál výš a kdo se dotkl, vypadnul. A já vyhrála. Pak mě potěšila i ta podpora a gratulace od spolužaček. Ani jsem to nějak neočekávala. (Díky).



Ani dnešní den nebyl špatný. Byl horší jen tím, že jsem dostala do ruky ne moc vydařenou písemku z němčiny. Jinak valstně bylo fajn. Jsem za to ráda. Samozřejmě.
Až teď mi trochu poklesla náladička, přišla na mě i trochu únava, ale jinak je mi stále fajn.
Do soutěže v minulém článku se nikdo moc nezapojuje, ale beru to v pohodě. Poslední dobou můj blog navštěvuje jen pár těch stálejšéh čtenářů, co jsou u mě déle jak rok. Takže to plně chápu a nevadí :)

Taky jsem se koukala na hlavní stránky Miss. Teda pokud to byly hlavní stránky a trochu mi poklesl hřebínek. Ani nevím proč. Možná proto, že prostě The Nattiness je super a dnes jsem zjistila, že vyhrála i Miss Junior 2011, Blogerku roku 2014 a to blogovala jen půl roku...
Já jsem už déle jak čtyři roky na blogu a déle jak dva roky na youtube a nejsem tak daleko, jako ona, ale tak každý to má nějak no :)
Chvílemi si říkám jo, na to bych měla a chvílemi zase, že neměla. Měla bych si možná trochu víc věřit.
Vůbec nevím, co bude pořádně za rok, natož třeba za dva. Uvidím, jak vše bude a třeba se k tomu nakonec dostanu.

Tak se mějte :)

"Soutěž"...

17. dubna 2016 v 16:30 | Simix |  *Soutěže*

Nemám nějak pořádný nápad na článek. Mohla bych napsat deníček, ale ... není moc co napsat. Dnes jsme byli s babičkou, dědou a bráchou vyklízet ve starém domě, kde jsem dřív s rodiči a bratrem bydlela. Víc na psaní toho ani není a tak mě napadla taková velice jednoduchá "soutěž". Velice? No jak se to vezme. Nejjednodušší bude pro ty, co mě znají lépe a déle.
Jde o to, že kdo o mě napíše nejvíce pravdivých faktů, vyhrává. Ano, nenapadlo mě nic lepšího :D
Můžou to být fakta ve smyslu: jak dlouho mám blog, jak se jmenuju, kolik mi je, co mám za sourozence, oblíbená barva, ...
A zkrátka, kdo jich napíše víc, dostane ode mě reklamu na svůj blog (u mě) na měsíc a diplom.
Ostatní dobré výkony ocením buď diplomem, nebo také nějakou reklamou.
Nic lepšího mě nenapadlo, ale dost by mě zajímalo, co si o mě pamatujete.
Je pravdou, že někteří, co m tolik neznají budou v nevýhodě, ale dá se tu dost informací najít :)
Jdete do toho? :D

A udělám to tak, aby jste samozřejmě neviděli odpovědi jiných :D



Tak se mějte :)

Ale co?

15. dubna 2016 v 18:23 | Simix |  ¤ My videos ¤


Od pondělí mám náladu natáčet videa. Teď bych natočila nějaké video, ale bohužel nevím jaké. Na druhou stranu... zapomněla jsem si foťák na intru :( To už by záleželo na tom, jestli by bratránek měl čas se mnou něco natočit a nebo by riskoval to, půjčit mi foťák, ale stejně nevím co bych natočila. Bratr mi nedávno řekl, že bychom klidně nějaké video mohli natočit, ale dnes má jiný názor. Když jsem se ho před chvílí zeptala, byl docela proti. Nutit ho nemůžu! Většinou je proti. Takže normálka.



Já jako mám plány na videa, ale to jsou asi takováto: Vlog z vodáckého kurzu, #kecysimix - o ročníkokách, praxích a posledním zvonění... zkrátka, co by mě teprve čekalo a taky jsem chtěla natočit vlog z intru - jak to tam tak nějak chodí, takový speciál, za 500 odběratelů...
Jenže poslední tři dny odběry vůbec nerostou, takže to nebude asi tak brzy, jak jsem myslela.
Za druhé... myslela jsem, že by to byla sranda i natočit nějaké chvilky se spolubydlící, ale nějak se to všechno zvrhlo. Poslední dobou na intru skoro vůbec nebývala a byla spíš venku a od pondělí bude na jiném intru, protože se prý zhoršila ve škole a tak ji mamka přihlásila na jiný. Tudíž budu po půl roce zase sama. Na jednu stranu je to fajn, budu mít klid a na druhou stranu mi to bude dost chybět. Tolik jsme toho spolu na intru už zažily.
V pondělí jsem na ni natočila i prank. Prvně souhlasila, že to můžu zveřejnit, ale po včerejšku si nejsem jistá. Měli jsme takové chladné a odměřené .. nevím to spráné slovo. Prostě jsme spolu pořádně nepromluily, protože na mě byla naštvaná, že jsem ji nevzala večeři, když byla pryč. Jenže kdyby si řekla... dřív... a ne až když jsem byla po večeři na pokoji..
Na druhou stranu mi bylo líto, že nechce aspoň pár posledních chvilek prožít na intru s námi, dokud tam je... samozřejmě byla zase pryč až do večerky, ale mě už je to jedno. Ještě mi kamarád (její spolužák) řekl, že jsem zlá a ačkoli to bylo možná ze srandy, dost mě to vzalo.. a ona se ke mě chovala tak chladně a odměřeně. Tudíž nevím, jak to s vlogem z intru bude a jestli se odvážím vzít foťák mezi ty lidi tam a jestli tam budou chtít být... Ale ráda bych to natočila.

No a taky mě napdlo příští týden natočit nějaké mé přípravy do školy. Výběr oblečení, líčení, účes,... uvidím. Něco podobného už bylo před rokem a spolužačce se to líbilo a chtěla by něco podobného. Tak uvidím.

Můj channel na YT

- nechtěli by jste sdílet nějaké mé video, co se Vám třeba líbí? Pokud nějaké líbí. Ne? Tak ne no :D :D
Ne vážně, jak chcete :) Samozřejmě budu ráda. Pokud tam teda nebude hromada disliků a žádná reakce, proč :D


#before_I_die

13. dubna 2016 v 19:00 | Simix |  *I love it!*

Nevěděla jsem, pod jakou rubriku tento článek přiřadit, ale nakonec myslím, že jsem zvolila dobře. Tento typ článku jsem tu nikdy neměla. Teda, ne úplně tetno typ. Tak jdeme něj?
Určitě to už znáte, přidám tu pár věcí, které bych chtěla za život zvládnout. Asi to nebudou všechny... nějaké si ani třeba neuvědomuji, nějaké se třeba ani nestanou, ale za pokud to stojí. Třeba se k tomu někdy nějak dostanu :)

Už jste viděli mé nové video?

12. dubna 2016 v 19:00 | Simix |  ¤ My videos ¤

Tak už včera jsem natočila, sestříhala a zveřejnila video a někteří z Vás ho už možná i viděli.
Já jsem osobně s tímto svým dílem docela spokojená. Častokrát se svým výkonem nejsem nejspokojenější, ale teď docela ano :)
(Znáte The Nattiness? Youtuberka a blogerka? Ta co byla v Miss? Já ji poznala nedávno, ale moc jsem si ji oblíbila a líbí se mi její videa, takže lehce vzor.. lehounce! :D)
Měla jsem na natočení, sestříhání a zveřejnění čas, protože jsem nebyla ve škole. Ne, že bych se nějak dobrovolně ulejvala! To vůbec, já na to opravdu nejsem a pak nemám ráda to dohánění.
Byla jsem na ortodencii a možná se už brzy zbavím toho drátů na horním patře a nebo kdo ví, co s tím ještě plánují, ale už mi chtějí dělat nějaké výsledné rentgeny a otisky, nebo cože to říkali. No... na intr jsem dorazila nějak kolem desáté a několik předmětů bych ve škole ještě stihla, ale říkala jsem si, že se nebudu stresovat tím, že si budu ještě připravovat tašku a hnát do školy, když jsem stejně paní profesorce na němčinu říkala, že nepřijdu, aby to věděla kvůli prezentacím, které prezentujeme a já budu příští pondělí spolu s dalšími, kteří to zatím nestihli. Navíc jsem po příjedzu na intr měla hlad a tak jsem si pak došla do jídelny na náměstí, kam chodíme na obědy. Kdybych šla do školy, tak bych se na oběd dostala až někdy o půl druhé. No takže čilec. Došla jsem si na oběd, což je dokonce blíž, než škola. Také jsem zapracovala na tom videu, jak už jsem psala, taky jsem si zacvičila, nalakovala nehty, napsala článek a připravila do školy. Navíc jsme toho na dnešek neměli moc, vlastně skoro nic, protože nějaké úkoly jsem si udělala už o víkendu. Ani toho včera moc nedělali, takže jsem si dopsala pouhých pár vět ze zápisku z psychologie, takže radost. A dneska ve škole pohoda. Žádný velký stres...

A teď už video...

Názoríky, dozatíky, ... :DD

Ne, vážně. Co si o videu myslíte? :)

Jo a jedna moje spolužačka si delší dobu přeje video, kde natočím rutinu na intru... takže jsem si řekla, že až budu mít 500 odběratelů, tak to natočím. Řekla jsem si, že bych natočila trochu, jak to u nás na intru chodí a možná by se tam objevilo i pár lidí odsud, pokud by jim to nevadilo... to bude trošku trémiška, ale prvně se s nimi domluvím. Podle toho, za jak dlouho budu mít 500 odběratelů. Možná by to byl trošku takový introvský vlog!! :D
No co si o tom myslíte?
Třeba to vyjde. :)

Tak se mějte


18? Ano.

11. dubna 2016 v 19:00 | Simix |  *Pocity*

Plno lidí nevěří, že je mi osmnáct a plno z nich by si to ani nepomyslelo. Ani mě to nepřijde. Jako bych se zasekla někde v šestnáctém věku. Alkohol, kouření, diskotéky? No a? Mě to nebere!! V dnešní době to dělá plno lidí, spíš dětí, aniž by jim bylo osmnáct. Ve spoustě obchodech čteme cedule: Alkohol a tabák pouze od 18 let! A většinou tomu tak opravdu není. Pár kamarádů mi řeklo: "Hele, tak to by jsi nám už mohla koupit nějaký chlast, ne?" A proč? Protože jim ještě není osmnáct a možná by jim to neprodali. Jenže já a kupovat někomu alkohol, když jsem ho ještě nikdy, ale NIKDY nekoupila ani sobě? Maximálně jsem byla odnést lahve od piv, které byly doma. Tečka. Neříkám, že jsem nikdy nepila alkohol a že jsem nikdy ani nezkoušela kouřit. Na rozlučáku na konci deváté třídě jsem do sebe zvládla nalít několik panáků a neopít se, protože jsem sem tam popila i nějakou vodu. Docela mě pobavilo, když jeden spolužak na mě: "Ty piješ beze mě vodku?" A už toho měl vážně dost popito a lehce se kymácel. A já ani nevím, co jsem řekla... něco jako: "No jasný, přece nebudu na suchu..." Opravdu už netuším. Kdyby věděl, že to nebyla vodka ale voda, asi by mi chtěl něco vnutit :D No a o dva nebo tři roky později jsem s tím spolužákem (od té doby to pak byl nejlepší kamarád. Trochu mi ve své opilosti na rozlučáku vyznal lásku a začali jsme chodit ven, ale chodit jsem s ním nechtěla. On už má svou :3) a jeho dvěmi kamarády šla na čarodějnice do jedné vesnice.. pěšky. A jak jinak. Měli rum s colou ve velikánském batohu a už po cestě chtěli půlku vypít. Pořád mi to strkali a tak jsem si pokaždé trochu napila. No a výjimečně mě kamarád koupil džus a nalil do něj opravdu trochu vodky, a když jsme se otom zmínili před těmi dvěmi, jeden mi to chtěl hned vypít a pak si stěžoval, že je to strašně slabé :D Takže popravdě jsem se NIKDY neopila a nevadí mi to. Už takhle dělám někdy blbosti, co bych dělala, kdybych byla mimo svojí kontrolu? :DD No možná by to byla docela sranda nebo trapas. Když jsem byla menší, občas jsem od mamky po obědě dostala skleničku piva... na trávení. Ale o cigaretách a alkoholu jsem tu opravdu psát nechtěla. Pořád je to článek, že mi nikdo nevěří, že mi je osmnáct. Vypadám mladší, i když mi kosmetička řekla, že budu mít dřív vrásky, protože mám čistou pleť a ne posetou pipínky. No ... uvidíme.


Jak už asi někdo víte, nebydlím momentálně s mamkou a s bratrem jsme za ní začali jezdit autobusem. Já přijdu k řidiči, dám mu desetikorunu, což opravdu není moc a on na mě: "Vy děti, kteří chodíte na základku máte platit sedm korun, pamatuj na to!!" Aha .. jasně. No, nic jsem nenamítala. Sleva jako hrom to sice není, ale šla jsem si mlčky sednou. A další týden mi dál, myslím, že to byl jiný řidič, sám od sebe jízdenku za 7 korun. Třeba dneska, když jsem byla na ortodencii mě docela zaskočila sestřička. Prej: "Ty jsi ročník 97?" A já: "No, jsem." A ona: "Čekala jsem nějakou dospělou slečnu, ne takovou holčičku." Aha? To měl být kompliment? Děkuji :) Pak by dělala rentgeny zubů, možná mi brzy ten drát, co mám v puse, budou vyndávat. A další, co mě docela jako dostalo: "Nejste těhotná?" Samozřejmě kvůli těm rentgenům, ne ze zvědavosti, ale ačkoli mi je osmnáct, neumím si představit, ž bych byla těhotná. A v dnešní době? Jak kdo no, ale v dnešní době mají lidé děti i dýl, než dřív. A navíc .. já a osmělit se, abych se pořádně s nějakým klukem vyspala.... hehe!! Jasně :D

No a v létě jsem si chtěla takhle jednou koupit vstupenku na koupaliště, o tom jsem se možná už i zmiňovala, a řekla jsem, že chci OD PATNÁCTI... Oni mi asi nějakou náhodou nerozumněli a nebo nevěřili a dali mi vstupenku za cenu DO PATNÁCTI!! Od té doby jsem si ji v létě kupovala pořád. To samé na zimním stadionu. Don't care. Stejně většina lidí, kterou jsem tam poznala a byli tam se mnou, byli mladší. A než mě blíže poznali, pořád se mě vyptávali na věk. Samozřejmě... nevěřili mi, že mi je osmnáct a chtěli po mě vidět občanku, což jsem nakonec zvládla nějak utento a občanku jsem jim nakonec ani neukazovala :D

Samozřejmě výhody a nevýhody má všechno. Když vypadáte navíc, pustí Vás někam, kam by mladší nepustili, můžete toho dělat víc... OK, což mě je docela jedno a vyjde to skoro pořád nastejno. A když vypadáte mladší, můžete platit méně. Na jednu stranu je to super, na druhou stranu mě to docela štve. Musí to tak utíkat? :D Ale jako jo... má to nějaký svůj průběh no :)

A jak to máte Vy?

První krůček, první pád...

10. dubna 2016 v 19:00 | Simix |  *Vlastní témata*


Proč by se člověk měl vzdávat, když už vlastně od malinka se nevzdává? Možná nevědomky, ale ono to tak vlastně je. Začínáme od nuly... úplně všichni.
Třeba když se učíme chodit. Nezvdáváme se. Spadneme, ale vstaneme znova a zkoušíme to dál a dál. Nelezeme stále jenom po čtyrech, ale chodíme.. po dvou! No není to pravda? Jsme dychtivý po tom umět a poznat víc. Co je ta kulatá věcička, co tady je? A copak je tohleto? Šup s tím do pusy. Posouváme se dál. Rozvíjíme se a to celý život. Překonáváme své rekordy a hranice. Od malého pláčicího klubíčka po lidi, kteří chodí, tančí, zpívají, kreslí, píší, mluví, poslouchají hudbu, fotografují, učí se, pracují,...
Říká se, že výchova není zase tak dobrá, a že by se dítě mělo rozvíjet samo. Dospělý by na něj měl pouze dohlížet, aby se mu něco nestalo. Nebo tak nějak (?). Každý na to může mít kapánek jiný názor, ale člověk, který chodí na pedagogickou školu už o tom něco málo ví.
Čím starší jsme, tím máme méně iluzí. Jsme "zkažení" těžkostí života. Čím je člověk mladší, tím je plnější ideálů. Čím je mladší, tím má víc síly, energie, chutí a elánu zkoušet to dál a někam se posunout. Navíc mladá houba nasaje více vody, než ta stará. Lidé mají plno snů a možná i věří, že by se jim to mohlo časem i splnit, ale čím starší jsme a sny se neplní, ztrácíme naději a víru, že by se ještě splnit mohly. Dost o tom čtu i v literatuře. Plno autorů byli prvně plní iluzí případně těch deziluzí a postupem času poznávali... Nebo ne? Jak to vidíte Vy?

Vlastně nevím, co je smyslem a pointou tohoto článku :D
Nevěděla jsem co napsat a nějak to pak vyplynulo.




Kapka deště.

9. dubna 2016 v 19:43 | Simix |  *Vlastní témata*

Drazí přátelé, tento článek je podle mého opravdu moc dlouhý, tudíž kdo nechce, nečtěte ho... Opravdu vás nenutím a přeji si, když už by jste ho četli, tak jen proto, že opavdu sami chcete :) Lidi, nedělejte věci, co opravdu nechcete.. a to se netýká jen tohodle článku. Můžete toho pak i litovat. Dělejte hlavně věci, aby jste byli šťastní :3
Prvně jsem v tomto článku chtěla napsat takovou úvahu o dešti... nebo ne přímo úvahu, ale teď nenacházím správné slovo. Pak jsem lehce chtěla zavzpomínat na pár romantických... docela romantických chvílích v dešti a napsat trochu takovou romantickou představu :D Heh!! :D No nic.. trochu mi to ujelo... Trošku moje pocity zase vyplavaly... :D


Nebesa mi slova nepoví.

7. dubna 2016 v 18:09 | Simix |  *Pocity*


Při zahledění do nebe mě napadl název, který můžete vidět. Prvně jsem myslela, že napíší deníček, ale spíš to vezmu trochu jinak...
Celkově to bylo dnes docela v pohodě. Z klavíru jsem to zvládla uhrát na jedna mínus, takže radost. Z písemky z občanky, o které jsem si myslela, že ji neumím, mám docela dobrý pocit. Tak uvidím, co dostanu. Zítra mě čeká čtvrtletní písemka z matematiky a test z dějepisu. Původně jsem měla chybět, ale toto si nemohu nechat ujít, že? Jde o to, že to pak nechci dohánět. Lepší chybět v pondělí a pak si dopsat písemku na literaturu, budu mít aspoň více času se na ní ještě podívat a blíže třeba zjistit jaké otázky tam byly. Neee... Také se má prezentovat z němčiny, ale tak budu prezentovat další nejbližší termín, takže další pondělí. Aspoň si to ještě připravím.


No a teď sedím na okně. Častokrát si dělám takový plán na den, co budu dělat, až přijdu ze školy, abych všechno stíhala, ale už jsem nějak ve skluzu. Píšu článek. Ještě bych chtěla oběhnout. Poslední dobou to dost zanedbávám. Věnuji ten čas i jiným věcem. Přijdu ze školy, jsem půl hodinky na tabletu - instagram, snap, musical.ly, ... Pak jdeme na večeři. Pak jsem chvíli na blogu a snažím se to vmáčknout do jedné hodiny, ale to nestihnu článek i oběhnout. Jen jedno z toho. Zjistila jsem, že články mi zabírají déle, než obíhání. No a pak se jdu většinou učit. Pak si dám sprchu. Pak zase dělám něco do školy, pak jsem ještě chvíli na tabletu a pak jdu spát a zvládám chodit nepozději o půl jedenácté. Dřív jsem bývala vzhůru déle.

No a teď sedím na okně, sleduji nebe a říkám si:
... Proč nějaké věci nebo lidi, po kterýh člověk tak touží, jsou tak daleko? Nedosažitelné a nedosažitelní. Kdyby bylo všechno jednoduše k mání, asi by to nebylo ono. Možná by to byla nuda. Možná by si lidé pak toho, co mají nevážíli, někteří si toho možná neváží ani teď. Co se získává hůř, toho si člověk pravděpodobně více cenní, ale co když je to něco, čeho člověk nikdy nedosáhne? Možná to člověk pak nějak přejde a najde něco, co to nahradí... nebo někoho.
A proč chce člověk většinou to nedostupné? Nebo někoho.


Teplo.

5. dubna 2016 v 19:36 | Simix

Dnes bylo opravdu krásně, ale to asi nemusím psát. Mnoho z náš si říkalo, že už je to jako v létě. Opradu bylo hodně velké teplo, ale když si uvědomím, že minulé léto bylo skoro 40°C a dnes bylo tak 25°C a je jaro a byl nám všem docela hic? Co bude v létě? Asi chcípneme :D
Po škole jsem si se psolužačou koupila svého prvního nanuka v tomto roce a rozhodně jsme nebyly samy. I včera bylo hezky. Měla jsem šortky, které si dnes půjčila ale spolubydlící a mě půjčila svou růžovou sukni jak pro baletky. Už jednou mi ji půjčovala. Jako nevím, co si říkaly některé holky ve škole, ale strašně na tu sukni čuměly. Nevím, co si říkaly. Páni, ta sukně je úžasna? Proč nosí proboha sukni? Vždyť je ji velka? Nebo... Vždyť ji kouká zadek? Nevím :D Rozhodně bych si byla ale docela jistá, že mi zadek nekoukal!



instagram.com/simix_krajickova/

Školu jsem opět samozřejmě přežila. I když bylo opět pár věcí, kterých jsem se obávala. Nazítra toho mo nemáme, takže docela chillec. Ono to ale zase přijde. Hned další den třeba. včera jsem přežila dokonce tělocvik, kdy jsem vlastně poprvé v tomhle roce běhali. No to je tak, když se oteplí a vy můžete o tělocviku chodit zase ven a běhat kolem rybníku a tak nějak kolem asi tři kiláčky. To v pondělí moje spolubydlící vstávala o půl šesté, jen aby si šla zaběhat. Dnes ani nebyla ve škole, protože šla prý do fitka a pořád tu není. Dost věřím, že chce zhubnout, protože si častokrát stěžuje, že je tlustá. Docela se ale divím, že vstávala o půl šesté. Vždy by spala klidně i do půl osmé.

Nějak nevím, co víc napsat. Možná bych se mohla víc vyjádřit k jednotlivých předmětům ve škole... co jsme se učili a jaké byly písemky, ale nějak nevím. Ne, že by jsme nic nepsali. To vůbec. Psali a psát budeme.
Ale na něco jsem si vzpomněla. Byla hodina biologie. A po delší době pan profesor trochu oživil hodinu. :D Takhle jsem si po dlouhé době koupila ve školním bufetu karamelové lízatko. V prváku jsem na tom ujížděla. No a zazvonilo na hodinu, tak jsem si ho nestihla rozbalit o přestávce a tak jsem si ho dala o hodině. Učitel říkal něco o genetice. Rozhlížel se po třídě, jako by chtěl začít zase něco komentovat, což mě častokrát dost dostane. Je to docela roztomilé a vtipné, ale to nepochopíte, pokud tam nejste. Spíš, když nejste v mé kůži :D Jeho záchytným bodem byla spolužačka, co si nedělala zápisek a tak něco řekl, to už si moc nepamatuji.. pokračoval ve výkladu a pak? Jeho zrak spočinu na mě, jak lížu lízatko. Začal dělat u pusy pohyby rukou sem a tam, což vypadalo dost divně, ale měl na mysli to moje lízání lízatka. Přišel ke mě a sedl si vedle mě na volnou lavici dozadu. Já to lízatko rychle dala pryč, protože jsem nevěděla, co chce dělat. Vzít mi ho a vyhodit? Čehož je schopný.. Už nám párkrát hodil učení z jiného předmětu do koše, abychom se věnovali jemu a jeho předmětu. Což je nechutné a docela kruté, ale on je tak prííma :D No a jak jsem dala to lízatko mimo jeho dosah řekl:
"No taaak, dej si... dej si lízatko. Tak nestyď se. No šup." Pak se snažil vykládat dál vedle mě ze zadní lavice, což byl odost divné... A po dvou slovech se na mě zase otočil a řekl: "Však je jedno jestli sedím tady nebo vepředu, tak dej si... Tak já jdu radši dopředu"
Kdo myslí dvojsmyslně, znělo by to opravdu divně, ale prostě to bylo funny a já rudnula. Ale přece jen nevím, o co mu šlo :D
Takhle jednou se se mnou přetahoval o učebnici s češtiny v prváku. Nebo mi okomentoval kalhoty s lebkama, nebo se občas i ptal, jestli mám nějaké nové video, protože to je profesor, s kterým jsme se někdy koukali na má videa, protože ho holky žádaly. Jednou takhl načapal spolužačku, jak se líčí o hodině. Šel za ní, vzal si její tvářenku a začal komentovat. "Tak slečny toto jsou oční stíny, odstín neodhadnu,..." a pokračoval. Opravdu už nevím, jak to říkal, ale bylo to strašně funny, on je funny, ale v prváku toho bylo o něco víc... Častokrát se o něm říkalo, že dává jedničky holkám, co mají velké výstřihy a častokrát i kluci si prý přirozepínali knoflíčky u košile :D :D Vzpomínky.. hlavně z prváku, ale bylo to opravdu fajn!!

Tak to jsem se nakonec rozepsala o panu profesorovi na biologii :D Snad je to vše srozumitelné.

A co Vy?

Musical.ly

3. dubna 2016 v 20:20 | Simix |  *Vlastní témata*

~ Čaué .. lidičky ~

V dnešním článku bych chtěla napsat pár větiček o jedné aplikaci, kterou někteří asi máte.
Je to musical.ly.
Videí z této aplikace bývá plný instagram, ale říkala jsem si, že je to pro mě zbytečnost.
Že zkrátka nejsem jako ostatní a nemusím mít všechno. Na instagramu jsem zveřejnila třeba i úplně obyčejné video, kde mám zapnutou písničku a prostě vypadá to podobně, jako přes musical.ly, ale není to přes musical.ly. A vyšlo to skoro nastejno...
Jde o to, že Vám hraje písničks s "vy zpívíte", spíše otvíráte pusu a natočíte se, jako by jste zpívali. U toho můžete různě pohybovat mobilem, aby to prostě vypadal odrsně..
Nevím, zda jsem to vysvětlila správně, klidně mě opravte, kdo to znáte ... :D

♡ ♡ ♡

Jenže jakmile jsem viděla ta roztomilá videjka od jednoho týpka, zpěváčka... od Timmyho a někde psal, že je to super a kdo to nemá, ať si to určitě založí a tak jsem si to včera večer založila... abych to zkusila a mohla ho tam i sledovat, protože on je tak cute :3

Hned jsem zkoušela na mobile, jak se s tím pracuje ... a byla jsem zklamaná.
Nešlo mi nic natočit, sekalo se to, Timmyho jsem nemohla najít, nešla mi tam dát ani profilová fotka,...
Dnes jsem to zkusila opět, akorát na tabletu a šlo to mnohem lépe.
Timmyho jsem našla, video jsem zveřejnila... akorát se mi to strááášně dlouho načítá :(
i Vám? Z těch, co to máte... pokud někdo.
No ale rozhodně je to lepší.

♡ ♡ ♡

Možná jsem to tu už někde psala, ale třeba twitter jsem si také založila jen kvůli jednomu zpěvákovi z Ameriky, který mi odepsal dokonce na fb a i tady jsem se už svěřovala, ale je to tak přes víc jak rok stará záležitost. Dřív jsem tu o něm psala - Golden. Už ho ale nějak neposlouchám. Ani kvůli One Direction jsem si ten twitter nezaložila a to je od deváté třídy cca od května poslouchám... takže to tak čtyři roky bude... A už na twitter také moc nechodím.
No uvidím, jak to bude s musical.ly :D

♡ ♡ ♡


Kdo má, tak můžete si mě najít a přidat...

Simix_kr

♡ ♡ ♡

Toť vše :3
Jaký jste měli víkend?

SIMIX




Tak to video existuje.

2. dubna 2016 v 19:19 | Simix |  ¤ My videos ¤

No tak nakonec to video bylo u babičky v počítači, takže je tady.
Trošku bych ho zhodnotila a něco k němu řekla.
Větší podíl, než já, má na tom starší bratránek. Vymyslel téma, natočil ho a dokonce ho sestříhal, protože jsem na to neměla tolik času. Jsem za to samozřejmě ráda a nebýt jeho, neměla bych žádné video, které bych mohla nově zveřejnit. Nemám moc nápady a ani čas to zrealizovat. Nebo spíš takhle... místo toho dělám jiné věci a na toto mi nezbývá už tolik čas.
To neznamená, že s tím končím.
Líbí se mi jak to sestříhal... mluvím tam tak plynule. Přitom to bylo natočené tak nějak na části. No, to je jedno. Jediné, co se dá asi vytknout, nebo já bych vytknula, tak to je osvětlení, protože jsme to natáčeli večer, než jsem odjela na intr, myslím a zvuk. Hudba je o něco hlasitější než já. Na to si dávám už pozor, když stříhám, protože v nějakých starých videích mě nebylo prý moc slyšet a bratránka to asi nenapadlo. Tak snad to budete v pohodě slyšet a snad se Vám bude video líbit.
Bratránci teď prý asi moc nenatáčí, což mi příjde škoda. Plánovali mi předehnat v odběrech a nějak se jim to nedaří. Je to škoda. Jsou dobří, na druhou stranu jsem docela ráda, že jsem ve vedení :D
No ale tady je jejich channel:

A tady je video:

Fotka, která je na miniatuře je stará... a docela dost. :D

Tak co říkáte?


Jarní únava

1. dubna 2016 v 19:28 | Simix |  *Vlastní témata*

Lidi, přeji hezký den, přeji hezký pátek, přeji hezký víkend :D
Vůbec netuším, co pořádně napsat za článek. Deníček se mi moc psát nechce.
Zkrátka, školu jsem přežila, ačkoli jsem měla obavy, nakonec to bylo fajn.
Ani není co moc psát a navíc jsem se cestou domů ve vlaku vypsala do klasicého deníčku :D Klasika.
Tak co napsat?
Ale jo, něco mě napadlo a to je po hodně dlouhé době ... nenapadá mě to sprívné slovo, ale zkrátka jsem našla něco o jarní únavě.
Už jsem ty dvě slova slyšela v rádiu, od naší třídní,...