Květen 2016

První den školy po praxích.

30. května 2016 v 19:25 | Simix |  *Mini Diary*

Napsala jsem tři krásné věty. Smazala jsem tři krásné věty. Člověk, který se vždy umí rozepsat, dnes netuší, jak na to. Chci napsat sice něco krátkého, ale ne tak krátkého, aby to mělo tři věty.

Dnešní den byl ve škole docela v pohodě. Bylo to takové volnější, ale zítra to bude podobnější těm dnům, které byly předtím, než začaly praxe. Hodně z nás básnilo především o praxích a o tom, jak byl děti úžasné. Skoro všichni to z mé třídy měli podobně, jako já. Děti je milovaly.


Po škole jsem byla asi přes hodinku venku. Pokusila jsem se něco natáčet. Sice opět outfity, ale uvidím, co z toho výjde. Také jsem něco nafotila. Zveřejnila bych to dnes, ale vidím, jak bych tím ztratila plno času. Dopíšu tento krátký článek, oběhnu, osprchuju se, budu se učit pedagogiku a pak si půjdu lehnout.
Zítra bude zkoušet i z občanky z článků z učebnice, které jsem si přečetla už ve škole a prodiskutovala se spolužačkou. Občanku máme až pátou hodinu, tak si to (snad) ještě před hodinou několikrát přečtu.

O tělocviku jsme po dlouhé době hráli softbal.

Je mi teplo.

Rozepsala bych se víc, ale to už jsou docela takové zbytečnosti a nebo věci, .. no vlastně nevím.. zktátka věci, které nejsou potřebné psát sem :D

A co Vy jinak?


Poslední den praxí.

27. května 2016 v 23:06 | Simix |  *Mini Diary*

Mám takovou neutrální náladu. Jedna část mě je smutná a jedna část mě je šťastná a spokojená. Oba tyto pocity ve mě tak silně bojujou a mlátí do sebe stejnými silami, že vlastně je mi sice líto, že končím, ale na druhou stranu bych nemohla být spokojenější s tím, jaké to bylo.

Celých těch 14 dní jsem si zkrátka užila. Teď ani nevím, co pořádně psát. Možná bych to chtěla nějak shrnout. Také bych chtěla napsat, jaký byl poslední den. Nejlepší to bude ale shrnoout od začátku...

Na praxe jsem šla s obavami, jako většina dalších lidí z mé třídy. Byly to naše první praxe a neměli jsme s tím zkušenosti. Když jsem tam vlastně přišla, už jen to, že tam vedoucí vychovatelka ještě nebyla a ředitelka také ne anevěděli, kdo mě má přijmou, mě docela děsila.
Nakonec, když mě jedna z vychovatelek zapojila do karetní hry s malou holčičkou, pokraočvalo to samo. Čím víc přicházelo ráno do družiny dětí, tím více dětí si sedalo k nám ke stolu. Od té doby, kam jsem se hnula já, hnuly se ony. První dva dny jsem si přišla vyčerpaně. Možná proto, že jsem se budila a vstávala před šestou hodinou a za poslední dobu jsem byla spíš zvyklá vstávat tak o půl hodiny déle. Není to sice o moc, ale člověk si ještě trochu pospí. Znáte to.
Další dny jsem si na to pravděpodobně zvykla, protože jsem měla mnohem více energie. Možná že mě dobila ta práce s dětmi, ačkoli to zní bláznivě.
Jedním z menších problémů bylo to, že mi děti tykaly a paní vychovatelka je skoro pořád opravovala a říkala jim, aby mi vykaly. Prvně mi ale bylo příjemnější tykání.
Druhým bodem, který bych vytkla je, že by mě děti nejradši rozkousíčkovaly s tím, že by si každý vzal jeden kousíček, který by si s nimi hrál a poslouchal je, co povídají. Samozřejmě jsem je všechny poslouchala a hodně jsem si zapamatovala, ale překřikování je trochu jiná věc.
Na druhou stranu, je dobrý pocit, když vidíte, že vás má někdo ráda chce s vámi trávit čas. Nebo možná jak pro koho. Pro mě ano. Jinak děti byly úplná zlatíčka. Malovaly mi plno obrázků. Plno obrázků chtěly po mě... i pohádky. Celkově jsem si praxe užívala a děti jsem si moc oblíbila. Nechci znít nafoukaně, ale děti mě také. Jak už jsem psala, rozkousíčkovaly by mě. Svým nástupem jsem tam udělala trochu rozruch. Děti prý takhle nikdy nezlobily. Třeba na obědě se většinu času koukaly na mě, místo toho, aby jedly. No a rozruch byl i trochu tím, že mě začali navtěvovat kamarádi, kteří tam chodí na školu. Především bráchovi dva spolužáci a jeden kamarád, kterého jsem poznala v létě na koupališti. O rok starší než bráchovi spolužáci.
Uteklo mi to celkově docela rychle. Ne že bych naučila jen já něco děti, jako třeba pár pohybových her, ale i ony mě. Jsem ráda, že se jim mé nápady a výtvory líbily. Třeba mandaly rády vykreslovaly. Co se týče času, bylo to lepší, než když chodím do školy. Někdo říkal, že praxe jsou horší práce, než škola, ale u mě to opravdu neplatilo. Ráno- družina. Dopoledne- volno nebo zařizování. Odpoledne- družina. Od čtyř psaní rozboru k praxím... ty rozory jsou na zabití, když člověk přesně neví, jak je psát, ale co už :D No a pak zase volno, že? Po dlouhé době jsem měla prostě možnost vidět i plno lidí, co jsem poznala v létě na koupališti.


Ještě dnes jsem vstávala s pocitem, že je to hrozné, jak to uteklo a že už mi to končí. Dětem jsem předchozí večer připravila takové papírové kornoutky, kam jsem vložila básničku, bonbon a ručně namalovaný obrázek pro vykreslení. Dětem jsem to rozdávala tak, že jsem někoho popsala podle toho, co jsem o něm věděla. Daný člověk vstal a přišel si pro dáreček. Docela se jim to líbilo. Dnes se i jedna holčička rozplakala, že už nepřijdu. Dalších pár dětí mě dokolečka před mým odchodem objímaly. Bylo to krásné a smutné docela. A já i vychovatelka jsme dětem pověděly, že se u nich možná ještě někdy ukážu. Na druhou stranu, jsem s tím smířená a ačkoli jsme ještě před několika hodinami chtěla praxe a ne se vracet do školy, je mi to teď docela jedno. Musím jít přece dál, přenést se přes ročníkovku, vodák a nějak to zvládnout k vysvědčení. Je k nevíře, jak ten čas plyne, zvlášť, když se člověk ohlíží zpět.

Dnes měli na základce, na které jsem měla praxe, fotografování. Kamarádi z té školy, co mě na praxíxch navštěvovali, se se mnou chtěli vyfoti. Nakonec jsme nestihli profesionální focení, ale já měla foťák a vyfotili jsme se sami a zadarmo a je to i lepší možná.
Také jsem se dozvěděla, že plno těch dětí a i vychovatelka bydlí poblíž místa, kde já :D
Těchto 14 dní mi poskytnulo možnost poznat pár nových lidí :) Užila jsem si to.

Přijmu tak nějak skoro vše, co mě čeká :)
Mějte se.

V kapkách deště.

24. května 2016 v 18:52 | Simix |  *Vlastní témata*

Temné mraky se vznáší po obloze a já kráčím kamenitou cestičkou. S každým novým krokem se mi do hlavy derou další a další vzpomínky. Jsou to ty krásné vzpomínky, ty špatné se v mé hlavě většinou někam zahrabou a nevyplouvají tolik na povrch. Někdy ano, ale víc ty hezké. Jak kdy. Častokrát záleží na situaci.
Plno lidí by si řeklo, že je to super, vzpomínat na krásné věci a usmívat se u toho od ucha k uchu. Přehrávat si v hlavě ty zážitky, které jsme si užívali. Pro někoho to ale bohužel není až tak jednoduché. Pro někoho vzpomínání i na hezké věci může být smutné. A proč? Možná proto, že to už nebude jako dřív. Možná to bude lepší a možná horší. Budeme ale starší, všichni budou starší a plno věcí se změní. Nastane loučení se skvělými osobami a ačkoli poznáme nové, kousek z těch, které jsme znali v minulosti, v nás zůstane.
Vzpomínky aspoň na nějako dobu zůstanou v našich hlavách. Vzpomínky na věci, které se už nebudou opakovat. Možná to bude podobné, ale ne stejné. Na druhou stranu, kdyby to bylo stejné, byla by to nuda. Bylo by to něco, co už moc dobře známe. Plno z nás, kdyby ta možnost opakování událostí byla, by udělalo třeba plno věcí jinak. Už bychom věděli, co by se mohlo stát. Někdo však nelituje. Tak i tak, je třeba jít dál.


Když sejdu z kamenité cestičky, zamířím na trávu k lavičce a posadim se na ní. Vzpomínám, jak jsem tu seděla v minulosti. Ne sama. S přáteli. Porozhlédnu se. V dáli vidím, jak si hrají děti na hřišti. Pousměju se, ale chce se mi brečet. Ty časy, kdy jsem byla také dítě jsou dávno pryč, ale to mi až tak nevadí. To mi vadilo dřív. Sklopím zrak a zahledím se na lavičku. Změnila se. Před pár lety byla jak nová. Čistá. Po několika letech se změnila. Je počmáraná a dřevo se začíná rozpadat. Už to není ta moderní lavička a ani já už nejsem nejmladší. Vzhlédnu k nebi. Temné mraky jsou čím dál víc temnější. Zvedne se vítr a začnou padat první kapky deště. Zamžikám. Za doprovodu padajících kapek se zvednu a kolem narůstajících loužiček pokračuji ve své cestě. Kráčím po cestě, po které jsem kráčela před několika roky a vzpomínám, s kolika lidmi jsem tudy prošla. Dlouho jsem tu nebyla. Dlouho jsem nikoho z nich neviděla. Jaké by to bylo? Poznali by mě? A poznala bych já je? Déšť zhoustnul a smáčel mi vlasy. Je mi to úplně jedno. Procházím se dál. Potkám mladičkou náctiletou dívku s deštíkem, která se na mě usmívá. Po chvilce mě pozdraví, jako by mě znala. Nechápavě se za ní ohlédnu a jdu dál. Přemýšlím, kdo by to mohl být. Znala mě? Znala jsem ji já? S deštěm se však neloučím a zkoumám další místa, která se po několika letech změnila. Vcházím do parku, kudy jsem procházela před pár roky docela často. Jsou tu nové lavičky. Už tu nejsou ty staré, počmárané a polorozpadlé. Kolem mě prochází nějaký pár. Mladý muž s krásnou ženou a s deštíkem v ruce a za nimi cupitá malý chlapeček v pláštěnce. Jsou mi povědomí. Věkově se pár příliš neliší ode mne. Neuvěřitelně na sebe koukáme. Muž otevírá ústa, jako by mi chtěl něco říct. Jenže sklopím zrak a jdu dál. Po pár krocích si uvědomím, že je znám. Už vím, kdo to je. Ohlédnu se a oni se také ohlíží. Každý si však jdeme svou cestou. Scházím z mokrého kopečka se sklopenou hlavou a se slzami v očích. Jenže najednou ztrácím zem pod nohama. Uklouzla jsem. Padám. Zachytí mě však čísi ruka. A než se zahledím do obličeje neznámého zachránce, slyším:
"Tak se opět vidíme! Nedělej neznámou!"
V tom už jsem zavěšená v obětí se známou osobou.

Není to podle pravdy, to jste možná i pochopili.
Ale kdo ví? Třeba to tak nějak časem bude?
Zkrátka jsem měla jen chuť něco napsat a netušila jsem co.
Snad se Vám to bude líbit :)

Tak jak to jde?

23. května 2016 v 9:51 | Simix |  *Mini Diary*

Moji drazí čtenáři, jak se máte?
Mě začal druhý a poslední týden praxí. Praxe mě baví a do školy se moc netěším.
Přijde mi, že když mám praxe, mám více času. Dělám sice rozbory, nebo spíš něco, co by rozbory mohlo připomínat. Dopoledne, kdy se děti učí, jsem ale doma a chilluju.. nebo jak se to vezme. Minulý týden jsem měla i nějaké vyřizování- zubař, ortodentista, brigáda - a to v dobu, dky se děti učily, takže žádný problém. Taé jsem si už udělala dokonce úkol z němčiny a z češtiny. Což bylo napsat 250 slov nějakého textu a já, jak asi víte, mám psaní ráda :D Heh!
Také jsem poročila trochu v ročníkovce- formální úprava. Mám trochu problém s očíslováním stráne a vložením obsahu. To je všechno, co jsme se už před několika roky, možná před rokem, učili a já to uměla. Teď mi to ale nejde. Je to na zbláznění. Musím to nějak dát. Pokud to nějak neudělám, jsem v háji :D

Co se týče víkendu. Po delší době jsem ho zase prolítala venku. Jsem sice trochu nachlazená, ale ... no co, že? I když říkala jsem si, že by bylo dobré se vyležet, abych dnes šla mezi děti zdravá, jako rybička. Není to tak hrozné, ale v kapse mi nesmí chybět papírové kapesníčky.
V sobotu byl u nás majáles. Já na něm moc nebyla, protože jsem byla především na jiném místě, ale tam jsem se byla také podívat. Po dlouhé době jsem viděla plno kamarádů, které jsem poznala na koupališti. Plno z vás si asi pamatuje, jak jsem tu pořád básnila o koupališti, případně tu kvůli tomu vůbec ani nebyla, že? No, zkrátka to bylo trochu jako na koupališti, akorát bez vody :D Myslím, že takové léto, jaké jsem prožila minulý rok, už asi nebude. To bylo pro mě velice vyjímečné, protože jsem tu byla tak nějak nová. Na druhou stranu myslím, že nebude ani špatné a čeká mě plno dalších věcí. Jsem na to zvědavá a doufám, že to bude víc než fajn.

Tak se mějte!

Děkuji za 500 odběratelů.

20. května 2016 v 21:19 | Simix |  ¤ My videos ¤
Mám tu nové video. Nejsem s ním až tak spokojená, jako s minulým, protože nebyla moc inspirace, ale chtěla jsem poděkovat za 500 odběratlů. Chtělo to asi nějaký větší speciál než toto. Možná se to jeví i trochu depresivně, ale to dělá hlavně ta písnička, na začátku, ale mě se líbila. Chtěla jsem zvolit něco klidnějšího, ale je to trochu víc deep.
Celkově se mi ale videjko docela líbí, hlavně aby se líbilo Vám.
I kdyby nelíbilo, příjde další a lepší :) To jsem si jistá, ale s tímto jsem si moc jistá už nebyla :D
Ani nevím, proč jsem dala jako miniaturu fotku svého oka, ale nemám žádnou novou a to oko jsem ještě nikam nedávala :D


Jinak... mám půlku praxí za sebou. Je mi to docela i líto, protože děti tam jsou fakt úžasní. I vychovatelky jsou v pohodě. Nechci, aby mi praxe už za týden končily, ačkoli jsem se jich prvě obávala. Mě vša toto vyhovuje. Prci jsou občas moc hluční, ale jinak se drží pořád u mě a je s nimi dokonce sranda. Pokud toho po mě moc nechtějí, je to paráda. Uvidím, třeba mi to bude příští týden připadat jinak. Druhý a třetí den jsem se cítila docela unaveně, ale to už je pryč :) Jediné, co mě na těch praxích docela štve, je to, že nevím, jak přesně na rozbory. No co...

Tak se mějte :)

Neděle a první den praxí

16. května 2016 v 21:17 | Simix |  *Mini Diary*
Jsem spíš spokojená, než nespokojená. Prvně bych jen trochu popsala nedělní den a pak dnešek.



Spring/summer outfit

14. května 2016 v 21:50 | Simix |  ¤ My videos ¤
Nestihla jsem vůbec oběhnout, protože jsem celý den zabývala především videem.
Oběhnu zítra.

Ráno jsem se pustila do natáčení videa na téma, jak se (ne)nudit, nakonec mi to nepřišlo tak dobré, jak jsem myslela, že by to mohlo být. Napadlo mě ale natočit nějaký ten outfit. S bratrem jsme jeli za mamkou a sebou jsem vzala foťák. A natočila jsem. Mamka mě natočila, když jsem byla na kole, i když to nebylo nejednodušší, ale mám nějaký ten záběr. Celkově jsem měga spokojená a dokonce vítr se semnou kamarádil. Foukal fakt skvěle, nebo spíš já dobře stála? Ale prostě líbí se mi to. Ten vítr tomu dodává efekt... jak vlaje to listí. Ty stromy i nebe tomu dodávají efekt a našla jsem i takovou drsnou a moderná hudbu. Líbí se mi to. Doufám, že bude i Vám! Sdílejte, lajkujte odebírejte. :D Hehe, to moc často nepíšu :D Ale samozřejmě bych byla ráda :)
Jediné drobné body, které bych vytkla jsou: možná se tam moc nehodí ty ponožky, ale bez ponožek by mi byla asi trochu zima, foukal studený vítr a navíc jsou mi ty boty kapánek větší. S ponožkama ne :D A druhá věc... ty popelnice/kontejnery tam :D

Jinak fakt ... snad první video s outfitama, s kterým jsem mega spokojená. I když to minulé také nebylo zlé... co myslíte?


Díky za zhlédnutí a mějte se! :)

Po kontrolce...

13. května 2016 v 21:00 | Simix |  *Info o SB*


Ano, ve článku o kontrole spřátelených blogů jsem psala, že si v tom chci udělat pořádek a to takový, že tu kontrolu tu nechám krátce, neohlásím ji a smažu co nejvíce lidí. Nepsala jsem to asi takhle přímo ostře, ale zamýšlela jsem to. Udělala jsem to a ... přišlo mi docela líto, že jsem některé smazala. Asi dva, tři případy. Byly to blogy, které jsem navštěvovala docela dlouho, ale některé články mě tolik nebavily a holky nebyly ani tak aktivní, ale zvykla jsem si tam chodit a byly takovou mou součástí blogu. Takže... je mi to docela líto. Ale je to tak jak to je a k něčemu to bude jistě dobré. Některé se nezapsaly, ale mám je fakt dost ráda. Asi dvě jsou u mě nově a nějaké jsem měla mezi oblíbenými a ráda tam chodím, tak zůstavají.
Sem tam třeba navštívím i ty bývalé, ale i plno dalších blogů, takže asi tak.

Takže na aktuální stav, či jak to nazvat, se můžete podívat v menu.

S úsměvem!

Do háje s názvy článků!

12. května 2016 v 18:30 | Simix |  *Mini Diary*

Asi to také znáte. Vymyslet k článku smysluplný název. Název, který by vyjádřil, co článek obsahuje. Ale to nééé... šutr v hlavě. Mozek vypovídá. No co už. Nějak jsem to vyřešila.

Pár dnů nebyl článek. Není to tak, že bych na blogu vůbec nebyla, ale za prvé jsem si čas šetřila na jiné věci - třeba učení, že? A za druhé nebylo moc nápadů. Jak už jsem v předchozím článku psala, tento týden je docela nacpaný učením, ale řekla bych, že by to mohlo být i horší. Ano, máme sice na každý den třeba tři písemky, ale dá se to jakž takž zvládat. Popravdě se ale těším, až tento školní týden dosáhne konce. Momentálně se cítím docela vyčerpaně. Možná to bude tím, že jsem v noci moc nespala. Včera večer jsem byla unavená jakmile jsem se začala učit pedagogiku, nelezlo mi to do hlavy, to co jsem přečetla, jako by šlo jinudy ven. Řekla jsem si, že půjdu radši spát (bylo asi 21:40) a přivstanu si s tím, že se budu učit až ráno. Mým zbožným přáním bylo ale to, abychom nepsali. Ne jenom moje. Většiny ze třídy. No jenže jakmile jsem se snažila usnout, myslím, že mi to moc nešlo. Ani nevím, jestli jsem se budila a nebo jsem byla vzhůru celou dobu, ale to nemyslím, protože mi ta noc na to utekla docela i rychle. Měla jsem spíš takový slabý spánek. Možná moje podvědomí kontrolovalo mobil, abych nezaspala. Nevím, zda nabíječka nebo právě ten mobil, ale někdo z nich stávkuje a ne a ne se nabíjet. Vybijí se sice pomalu, ale když se vybije a já mobil dám do nabíjčky, nabije se jen částečně a pak se i v nabíječce vybije. Už po druhé jsem si ho ani nebrala do školy a nechala ho v nabíječce, protože neustále měl 20 až 30%. Ať už jsem to tam dávala nespočetněkrát a různě.

Psali jsme velký test z angličtiny, který obsahoval čtení, gramatiku, poslech, tvorba otázek... něco jako u maturity. Co se ale nestalo, z pedagogiky jsme naštěstí opravdu nepsali. Co mě ale naštvalo, to bylo to, že mi profesorka řekla, že mi z pedagogiky chybí z písemky jedna známka, ať ji donesu ukázat tu písemku, jinak to budu psát znova. Proboha, však já si už ani nepamatuji, co to bylo za téma, tak jak ji mám přinést tu písemku? Kterou v horším případě už asi ani nemám? Rozhodně jsem jí ty známky všechny diktovala a jestli si to nezapsala, za to já nemohu. Z důvodu, že jsem na intru měla ze všech těch písemek takový binec, že se mi to nikam nevešlo a neměla jsem kam dávat učebnice, tak jsem je vyhodila. To jsem se dnes o tom před ní zmínila. O tom, že jsem starší písemky vyhodila, což ji šokovalo. Zítra nás ale čeká biologie, dějepis a matematika. Z matematikou jsem docela v háji, až dopíšu tento článek, pravděpodobně se na ni vrhnu, ale už teď vidím jak šlehnu hlavou do sešitu :D
Pak jsem s jednou spolužačkou šla na oběd. Potkala jsem bývalou spolužačku ze ZŠ, kterou jsem mimochodem náhodně potkala i včera, když jsme šla do školy a po dlouhé době jsme pokecaly.
Spolužačka potřebovala pak ještě do Tety a něco vytisknout, tak jsem šla s ní.

Přesně nějak takhle mrtvá jsem :D

Dneska ve škole jsme měli dokonce přednášku v aule. Nikdy jsem do té doby toho člověka moc neznala, až do dneška. Byl u nás Vladimír Franz - Avatar. Víte o koho jde, ne? Takovej ten potetovaný umělec a pedagog, co byl i kandidátem na prezidenta. Povídal tam o sobě a tak.
Poté jsme měli hodinu občanky - rozdaly se písemky. Čekala jsem to mnhem horší.
Po hodině se mě spolužák zeptal, jestli jdu na intr a jestli může jít se mnou. Tak naonec šly dvě spolužačky, on a já. No bylo to fajn, i když to nakonec skočilo tak, že si povídali hlavně oni tři a já ne. Ale na druhou stranu, ten spolužák si se mnou povídal předtím, než začala ta přednáška, což není moc zvykem prvávě.

Jinak je mi dost fajn, akorát se cítím na to učení docela vyčerpaně. Radši bych šla spát a neučila se to, ale já bych pak neměla moc čisté svědomí, že jsem se na to aspoň nepodívala.
No a napsala bych toho asi i víc, třeba něco ze včerejška, nebo že tento týden jsme neměli vůbec hudebku, ale to je docela zbytečné. Nebo také, že se mi asi nějak aktualizovalo musical.ly a je to prostě lepší, protože mě to předtím blbnulo a trochu jsem to tam teda spámla :D

Zítra už pátek a pak už praxe, dej Bůh, ať to všichni ve zdraví přežijeme! :D
To mi připomíná, že přes dobu, co nebudu na intru, bude na mém pokoji nějaká ženská od maturit a musím to tu vyklidit a zamknout si do skříně... sakra práce! :D

A co Vy?


Poslední týden před praxemi.

9. května 2016 v 17:36 | Simix |  *Mini Diary*

Tento týden bude perný. Máme poslední týden před praxemi a pak to začne. Hodně z nás se toho docela obává, protože jsou to naše první praxe, ačkoli jsme ve třetím ročníku. Nemáme s tím moc zkušeností a někteří vlastně vůbec. Věřím ale, že to nějak zvládneme. Možná to bude i sranda, až si tam trochu zvykneme. Budeme tam na dva týdny. Především ve školních družinách. Tak držte pěsti.
Holky spočítaly, že celkově za tento týden budeme psát okolo jedenácti písemek. Častokrát chtěly nějaké písemky přesouvat, ale na druhou stranu je lepší, když si zvykneme na trochu větší porci učení, než budeme maturovat. Ale ne nějak extra samozřejmě. Jen jde o to, když za den píšeme jen dvě písemky, na které se dá naučit a oni je chtějí přesunut. Co teprve, když je těch písemek víc.
Snad to ale nějak zvládnu.
Během praxí se budu i více připravovat na ročníkovou práci, která nás čeká po praxích a pak nás také čeká vodák. No ... ale tak ... teď přežít tento týden. V úkolníčku jsem měla sice zapsáno, co budeme psát a jaké máme úkoly a tak, ale dnes jsem se dozvěděla, že jsem tam ještě asi dvě písemky neměla poznamenané... ou! No nic... mizím.
Mějte se a užívejte krásného počasí.
Já mám pocit, že začínám už trochu hnědnout :D

Pátek + sobota

7. května 2016 v 19:12 | Simix |  *Mini Diary*
Pokusím se o stručné shrnutí dvou dnů a to pátka a dnešní soboty.


Pátek jsme měli ve škole focení a naše třída přišla na řadu zrovna o přestávce mezi druhou a třetí hodinou, takže jsme bohužel nezměškali ani kousíček žádné hodiny (haha :D). První hodinu jsme ale udělaly hromadu selfíček, co snad ještě nikdy a dozvěděla jsem se, že ten den se fotilo plno dalších lidí, jako by ve škole nebylo focení :D Z focení nemám až tak úplně dobrý pocit. Pokaždé, když fotograf stiskl spoušť u fotoaparátu, jsem zavřela oči. Pak se fotilo samostatně nebo po skupinkách. Já jsem se nezůčastnila. přijde mi to zbytečné utráení fotek, když si můžete fotku pořídit docela kvalitně i sami. Začla jsem za paní profesorkou na literaturu, abych s ní prokonzultovala mojí ročníkovou práci, ale nebyla tam. Až další přestávku jsem se za ní vydala a trochu se to přetáhlo do hodiny. Měli jsme matematiku, vysvětlila jsem s vůj pozdní příchod. Později jsem psala i opravnou písemku z matematiky, tak uvidím, jak to dopadne a zda to ta oprava vůbec bude :D
Po obědě jsem šla na intr a narazila jsem na jednu kamarádku, která měla mít jízdy, ale do té doby nevěděla, co bude dělat, tak jsem ji pozvala ke mě na intr a povídaly jsme si. Během toho jsem trochu balila, ale stihla jsem to velice rychle i s přestávkama na to, aby jsme prostě kecaly... bylo to po delší době no :D
Ve vlaku si ke mě pak přisedla jiná kamarádka, s kterou jsme byly domluvené. Taky jsme bez problému prokecaly cestu. Obě kamarádky jsou totiž bývalé spolužačky ze ZŠ, které sice chodí na stejnou školu, ale jinačí obor, tak nemáme tolik čas si povídat. Na nádraží na mě čekal děda a autem mě hodil domů. Poté mě bratránek fotil svojí zrcadlovkou... úplný profesionál a já se vžila do role modelky. Ještě ten den jsem zahltila instagram a nějaké fotky jsou i na fb :) Můžete mrknout :) Dala bych nějakou fotku sem, ale jsou moc velké a nejsou sem vložit.

insta/fb


Dnes, v sobotu, jsme se už od půl deváté jeli podívat na chatu, kde budeme tak za rok bydlet s taťkou. Cesta trvala přes hodinu. Užívala jsem si cestu se sluchátky v uších, ale poslouchala jsem rádio, tak mě někdy štvalo, že se rušil signál. Cestou zpátky to bylo ale v pohodě a ještě lepší :D Prvně jsme to nemohli najít, ale nakonec našli. Příroda je tam velice krásná a okolí celkově je tam krásné. Je to kousek od řeky. Chalupa také nevypadá zlé. Vytřídili jsme plno starých věcí, co tam byly. S bratrem jsme si zvolili, čí bude jaký pokoj. Skoro jsem nestihla ani říct, který bych chtěla, bratr rozhodl rychleji. No co už. Jsem docela spokojená. Posekal celou zahradu a já to pak pohrabala. Docela fuška. :D Zpátky jsme jeli až kolem čtvrté. Byl to docela relax. No internet, nějaká ta prácička a super počasí.

To by bylo vše.
Myslím, že jsem to zvládla opravdu stručně, co myslíte? :)
A nezapomeňte na kontrolu!






Kontrola spřátelených blogů

5. května 2016 v 17:47 | Simix |  *Info o SB*
Už včera jsem tento článek psala, ale byl slabý internet a nešlo mi to zveřejnit, tak to zkusím znovu dnes.
Jde o to, že mezi mými spřátelenými blogy je plno blogů, které nejsou aktivní a už mě moc nebaví otevírat tyto blogy s tím, že tam třeba něco bude. Ráda bych si v tom udělala opět pořádek. Napsala bych tu pár blogů, s kterými jsem spokojená a zapisovat se ani nemusejí, ale myslím, že bude nejlepší, když se zapíše každý ze SB. Především ten kdo chce být nadále mým SB a můj blog je baví a také hodlají být aktivní :) Zvlášť ty blogy, které mě baví a zároveň se zapíší, ty si 100% nechám, i kdyby se třeba nestihli zapsat a to proto, že jsem s nimi doteď měla dobré zkušenosti a mám je ráda. Tuto kontrolku tu nechám jen krátce, aby se zapsali opravdu ty nejaktivnější. Asi jich budu mít mnohem méně, ale chci to projít pečlivě. Snad všemu rozumíte...
Takže už to znáte, stačí napsat cokoli o tom, že chcete zůstat :3
Přemýšlím, jak dlouho tu kontrolku mám nechat otevřenou. Přes víkend? Po dobu jednoho týdne? Myslím, že tomu ten týden nechám, takže do 12.5. 2016!

Děkuji za pochopení broučata :D
Mějte se krásně :3

Dnešní den byl paráda!

3. května 2016 v 18:00 | Simix |  *Mini Diary*
...článek psán v jednu hodinu odpolední...


Jakmile jsou na školách maturity, tak je škola taková volnější a častokrát se končí i dřív. Moc se neučí. Teda až na maturanty no. První dvě hodiny jsme strávili v divadle na malé scéně, kde nám spolužážky a spolužák ze specializace dramatické výchovy zahráli přenádherné divadlo- hru, kterou si sami vymysleli. Bylo to o facebooku, o vztazích ve škole, o studentech,...
Třída plná dívek, každá s jinou povahou a charakterem (šprtky, rebelky, krasavice,...) a všechny závislé na facebooku. Jednou k nim však nastoupí nový spolužák, který facebook nemá a jakmile se to dozví, snaží se ho na život i na smrt přimět, aby si ho založil. Chvílema to bylo psycho a chvílema to bylo i vtipné. Bylo to zrkátka super a moc se mi to líbilo. Líbilo se mi, že do toho vložili i svůj chrakter. Dali do děje to, co je baví, mají rádi, jací jsou, akorát to bylo zveličelé.
Každopádně moc krásné výkony. Připomnělo mi to trochu ty časy, co jsem hrávala divadlo na prvním stupni. Na třetí hodinu jsme se vrátili do školy. Byla tak nějak němčina, ale vůbec jsme se neučili no a pak jsme končili. Takže vlastně pak jsem s jednou spolužačkou šla zpět do divadla, kde ještě hráli pro základku u které neměli asi takový úspěch, ale tak i tak to bylo super. Pak jsem šla na oběd a teď jsem na intru. Venku je hezky. Dnes mě čeká o půl páté ještě jedna schůzka, protože možná budu příští rok učit malé děti na flétnu, pokud to vyjde a budu to zvládat se školou. Uvidím, co mi tam dnes řeknou. Jdu tam se spolužačkou, s kterou mám domluvený sraz, než tam půjdeme.
Tak uvidím :) Co mě dnes ale vzalo, to je to, že zdražili poštovní známky. Kde jsou ty časy, kdy stály známky deset korun? No teď už je to nově 16 korun. Kdyby to bylo aspoň těch 13 jako doteď. Kdybych pravidelně nepsala dopisy, je mi to asi i docela jedno...

A co Vy jinak?

Léto modelky - Pavlína Pořízková

2. května 2016 v 21:20 | Simix |  *Přečteno*
Takový ten pocit, když po delší době zajdete do knihovny, aby jste si půjčili něco do povinné četby, spíše knihu na referát, ke kterému jste se zapsali a ačkoli to tam čtvrt hodiny hledají, nenajdou. Jedna půjčená a o jiných ani vidu ani slechu. Mysleli, že mají více výtisků, ale asi ne no. A tak jsem během toho hledání koukala po jiných knihách. Uvažovala jsem nad nějakou tou novější, které teď frčí. Např. něco od Greena, ale spíš jsem to brala tak, že jsem koukala do výloh, dokud mě necvrkne do nosu zajímavá obálka, nebo název. Nakonec vyhrál název. Jako byla i nějaká kniha, u které mě zaujal obal, ale celkově mi přišla nezajímavá. A jak se říká.. nesuď knihu podle obalu.
Na intr jsem pochodovala s knihou, která nese název: Léto modelky.

Poslední zvonění - video

1. května 2016 v 11:19 | Simix |  ¤ My videos ¤
Skoro dva dny mi trvalo zpracovat toto video. No věřil by tomu někdo? Proto doufám, že to lidé nebudou moc hejtit :D Celkově z toho videa můžete vidět, jak to u nás probíhalo, ačkoli jste si to mohli přečíst v minulém článku. Tak video trochu pro tu vizuálnější představu no.

Nejsem moc zvyklá natáčet mezi lidma. Na jednu stranu bych totiž docela nerada natáčela někoho, kdo by tam nechtěl být (nechci mít pak nějaké problémy a neshody). Samozřejmě. No a na druhou stranu chci něco natočit a kdyby tam vůbec nikdo nebyl, bylo by to zase docela o ničem, tak snad dobré. Rozhodně napište svůj názor.


Nevím, co k tomu ještě dodat. Plno z toho jsem řekla už ve videu a ještě víc napsala v minulém článku :)