Zastavit se a sledovat ...

15. listopadu 2016 v 16:06 | Simix

... AHOJ ...


Člověk si někdy neuvědomí plno věcí, pokud nezpomalí a nezačne se víc rozhlížet. Někdy ani tak... Může mu uniknout tolik věcí.
Je to jiné, když jdu po ulici plné lidí, nebo sedím na intru na okenním parapetu a sleduju to dění z prvního patra. Člověk pak najednou vidí, jak je ta ulice rušná, kolik projde lidí a projede aut. To sice vidím i z pohledu obyčejného chodce, ale odtud je větší rozhled a je to jiné. Jako bych nebyla součástí toho všeho tam dole.
Zahleděla jsem se na tmavěmodrou papučku (haha) na silnici a říkám si, co tam asi dělá? Nebo spíš, kdo ji tam takto zanechal? Co dělá je vlastně docela jasné. Nehnutě leží na silnici před intrem. Kousek opodál nedávno byla nějaká bota a je dost možné, že tam stále leží. Ne, opravdu netuším, proč tu píšu o opuštěných botách před naším intrem.


Vlastně nemám opět žádné velké téma, o kterém bych psala, ale přijdu si tak nějak ... nenapadá mě žádné správné slovo.
Mám chuť psát ale něco úvahového, nebo aspoň se o to pokusit (heh :D).
Zkrátka přemýšlím a sedím na tom okně. Odpočívám. No, dá se říct. Odpočívám po škole, ve které se dneska toho ani tolik nedělo, ale na druhou stranu...
Naše učitelka na angličtinu dneska měla strašnou náladu a k mé dnešní ucourané podzimní náladě to moc nepřispělo, ale tak špatně jako ona jsem na tom dneska nebyla a nejsem. Byla fakt protivná... Nevím, co ji kouslo. Nikdo nevěděl.
No a taky jsme dnes byli v divadle na Bílé nemoci.

Poslouchám hudbu a při dalším pohledu z okna zjišťuji, že ta papučka zmizela :D :D :D No nene :D :D
No tak Simix, už by jsi mohla začít psát něco pořádného! :D


Popíšu Vám, co vidím dál...Stromy, nebo několik stromů, které vidím, jsou už skoro celé opodané. Listí nehnutě leží pod nimi a v okolí stejně nehnutě, jako předtím ta papučka (vtipné slovo), dokud někam nezmizela. Dál vidím keře a jehličnaté stromy, co vypadají rok co rok stejně. Na silnici bíle svítí přechod, po kterém sem tam někdo přejde.
Nebe je šedivě modré, nebo spíše šedé. Dneska ráno bylo krásně modré s jemnými obláčky s nádechem do červena a s pár bílými rýhami, jakoby proletělo několik letadel. Venku je čím dál chladnějí. Nedávno sněžilo, ale nezbyla ani trošička.
Před chvilkou projela sanitka. Kdyby se jelo po silnici tím směrem, kterým jsem otočená, dojelo by se ani ne za dvě minuty k nemocnici. Tudíž je docela časté a obvyklé, když tu nějaká sanitka projede.

Dneska mám oči jako po pláči... takové ... a opět nemohu najít správné slovo. Bohužel. Správná slova někdy nepřichází.
A jaká slova jsou vlastně ta správná?


Tak se všichni hezky usmějme a s úsměvem se sejdeme i u dalšího článku! :)
(Já vím, že jsem dneska skoro nic nenapsala, jen pár zbytečných slov, ale who cares?! :D )
SIMIX
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 16. listopadu 2016 v 9:26 | Reagovat

Umíš krásně koukat kolem sebe, zajímal by mě příběh té papuče, co takhle inspirace na mini povídku? :)

2 Sylva Sylva | Web | 16. listopadu 2016 v 12:40 | Reagovat

Někdy opravdu stojí za to se rozhlédnout po zdánlivě obyčejných věcech....

3 Kix*♥ Kix*♥ | Web | 16. listopadu 2016 v 17:43 | Reagovat

Náhodou mně se líbí, i když píšeš takhle... má to své kouzlo, které mám v tvých článcích ráda... i když nemá článek vyloženě téma, i tak se mi líbí :-) Protože i tak má něco "v sobě" :-) Docela zajímavé, že se vám před intrem válí papuče a boty :D ale tak co by ne! :D
A popis toho, co vidíš se mi také moc líbí :-) jsi to ty a já tyhle tvé články mám moc ráda ♥, opravdu :-)

4 Nelly Cadlenson Nelly Cadlenson | Web | 17. listopadu 2016 v 8:20 | Reagovat

Jsme tak zvyklí, spěcháme - neustále, a to je škoda, protože toužíme po něčem víc, ale kdybychom vnímali to, co máme okolo, pocítíme štěstí

5 myantisecretdiary myantisecretdiary | 17. listopadu 2016 v 11:13 | Reagovat

Myslím, že tento článok "bez témy" presne vystihuje názov, nemusíme a stále na niečo zameriavať. Stačí zabudnúť na povinnosti a rozmýšľať o veciach naokolo. Zmiznutie papučky pobavilo 😂😂

6 Trifle. Trifle. | Web | 19. listopadu 2016 v 8:33 | Reagovat

Nádherný článek. To "o ničem" je vlastně o něčem. Pobavila mě část s papučkou. :)
U mě jsou někdy dny, kde mám zapíchlý sluchátka v uších a nevnímám a někdy, stojím hezky rovně a vnímám okolí. Jak kolem mě prolítavaj listy, nebo do mě někdo (omylem) narazí..

7 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 19. listopadu 2016 v 17:32 | Reagovat

I když ten článek byl vlastně o "ničem", nenudil mě. Občas také sednu na okno a koukám. Jenže to mohu udělat jen u sebe v pokoji, kde mám výhled na naši zahradu. A teprve až dál mezi stromy mohu zahlédnout silnici. Nic zajímavého, ale na podzim je to hezký pohled.. na všechny ty barevné stromy a keře.. to miluji. :)

8 ~*~Janii~*~ ~*~Janii~*~ | Web | 19. listopadu 2016 v 17:51 | Reagovat

Náhodou hezký článek, představovala jsem si to co popisuješ a co vidíš :) hezky napsané

9 petra-s-world petra-s-world | Web | 20. listopadu 2016 v 17:45 | Reagovat

Mně se ten článek líbí. Nepřijde mi o ničem nebo tak. :)
Já mám poslední dobou.. zvláštní náladu. Ne zrovna dobrou ale takovou smutnou.
Snažím se to ale nedávat moc najevo.

10 Simix Simix | Web | 21. listopadu 2016 v 14:44 | Reagovat

[1]: Povídka o papučce? :D
A jinak jo.. já někdy sleduju věci kolem sebe hodně... někdy až tak, že přehlížím ty důležitější.

[2]: Jojo :D

[3]: Tak to jsem ráda :) <3

[4]: Něco na tom bude :)

[5]: Joo.. to je fajn :D

[6]: Super :D
jo..

[7]: To jsem ráda :)
To je dobře :)

[8]: Děkuji :)

[9]: Tak to jsem ráda :)
Tak to máme možná i trochu podobně :) někdy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama